Struktura

Proterozoikum

Proterozoikum

Eonotem proterozoika trval 1,95 mld. let. Začíná svrchní hranicí archaika (2,5 Ga) a končí kambrickou explozí života (545 Ma, miliónů let). Proterozoikum se rozděluje na tři eratemy: spodní, střední a svrchní proterozoikum.

Obr. 1: Život v proterozoiku

Vývoj zemské kůry a vnějších zemských obalů

Zemská kůra

V proterozoiku se projevují procesy deskové tektoniky včetně Wilsonova cyklu. První superkontinent se rozpadá a ve spodním proterozoiku již známe doklady o existenci velkých kontinentů. Wilsonův cyklus je v proterozoiku dokumentován několika významnými vrásněními (orogenezemi):

  • TRANSHUDSONSKOU OROGENZÍ (1,8 až 1,9 Ga, Severní Amerika),

  • GRENVILLSKOU OROGENEZÍ (1 Ga, Severní Amerika),

  • KADOMSKOU OROGENZÍ  - svrchní proterozoikum, Afrika, Jižní Amerika, Evropa.

V důsledku těchto vrásnění se zhruba někde na hranici středního a svrchního proterozoika vytváří další superkontinent – Rodinie. Ve spodním proterozoiku dochází k prvnímu známému zalednění, které je dokumentováno glacigenními sedimenty (2,1 Ga, skupina Gunflint, Severní Amerika), další zalednění se opakuje v samotném závěru proterozoika.

Obr. 2: Pozice oceánů a kontinentů (paleogeografické schémaú svrchního proterozoika

Atmosféra

V atmosféře se objevuje kyslík – produkt fotosyntézy řas a cyanobaktérií.

Obr. 3: Cyanobakterie

Vývoj života

Před 2 miliardami let se začínají objevovat první jednobuněčné jaderné organizmy (Eukaryota). O něco později se začínají objevovat skupina Acritarcha, pravděpodobně rozplozovací cysty řas, která dosahuje maxima diverzity kolem 1,0 Ga. První nálezy mnohobuněčných organizmů pocházejí z pohoří Ediacara v Austrálii. Zdejší organizmy, tzv. ediakarská fauna, jsou již značně rozrůzněné na úrovni vysokých taxonomických jednotek. Zástupci ediakarské fauny nemají pevné schránky, jsou většinou paprsčitě souměrní a často dosahují na svou dobu poměrně velkých rozměrů. Koncem proterozoika ediakarská fauna vymírá.

Obr. 4: Ediakarská fauna

 

Zdroje

  • BÁBEK, Ondřej (2005): Historická geologie. vyd. Univerzita Palackého v Olomouci, 80s.

Obrázky

  • Obr. 1: Proterozoikum [online]. [cit. 2014-10-1]. http://summons.mit.edu/project/the-proterozoic-cambrian-boundary/.
  • Obr. 2: Proterozoikum [online]. [cit. 2014-10-1]. http://www.scotese.com/precambr.htm.
  • Obr. 3: Proterozoikum [online]. [cit. 2014-10-1]. http://www.corzakinteractive.com/earth-life-history/31_proterozoic.htm.
  • Obr. 4: Ediakarská fauna  [online]. [cit. 2014-10-1]. http://www.paleospot.com/illustrations/precambrien_ediacara.jpg.
  • Obr. 5: Proterozoikum [online]. [cit. 2014-10-1]. http://www.corzakinteractive.com/earth-life-history/31_proterozoic.htm.
  • Obr. 6: Proterozoikum [online]. [cit. 2014-10-1]. http://www.corzakinteractive.com/earth-life-history/31_proterozoic.htm.
  • Obr. 7: Proterozoikum [online]. [cit. 2014-10-1]. http://www.corzakinteractive.com/earth-life-history/31_proterozoic.htm.
  • Obr. 8: Ediakarská fauna [online]. [cit. 2014-10-1]. http://sciencevisualization.org/wp-content/uploads/2012/12/science-1.jpg.
  • Obr. 9: Ediakarská fauna [online]. [cit. 2014-10-1]. http://sciencevisualization.org/wp-content/uploads/2012/12/chase1.jpg.

 

Obrázek

Content g31 proterozoic

Obr. 5: Rozpad kontinentů

Obrázek

Content g32 proterozoic

Obr. 6: Rodinie

Obrázek

Content 32b proterozoic

Obr. 7: První jaderné organismy

Obrázek

Content science 1

Obr. 8: Vendobionta (Ediakarská fauna)

Obrázek

Content chase1

Obr. 9: Ediakarská fauna

Zapamatuj si

V proterozoiku již dochází k rozpadu a opětovnému seskupování superkontinentů, je nastartován Wilsonův cyklus. První kontinentnální zalednění je dokumentováno glacigenními sedimenty stáří 2,1 miliard let. V proterozoiku se objevují první jaderné jednobuněčné organizmy i první mnohobuněčné organizmy. Pro svrchní proterozoikum je charakteristická ediakarská fauna, která v závěru proterozoika vymírá.


 

Kontrolní otázka

1) Co je to proterozoikum?

2) Popište vývoj zemské kůry v proterozoiku.

3) Popište vývoj života v proterozoiku.

4) Co je to ediakarská fauna?

Logolink