Struktura

Mineralogie

Mineralogie

Mineralogie je věda zabývající se všestranným studiem minerálů (nerostů). Minerály jsou pak základní stavební složkou hornin, která tvoří nedílnou součást našeho okolního prostředí. Mineralogie je základní vědní disciplínou v geologických vědách. Na jejích poznatcích je založena petrografie a petrologie a v dalších návaznostech geochemie, regionální geologie, ložisková geologie a okrajově i další disciplíny.

MINERÁL (NEROST) je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako výsledek geologických procesů. Složení lze vyjádřit vzorcem.

  • skupenství: pevné (zlato, síra, diamant, pyrit, křemen), vzácně kapalné (rtuť),

  • přírodnina, která vzniká nezávisle na činnosti člověka,

  • za minerály mimo jiné považujeme: některé amorfní látky (opál), látky organického původu (fosilní pryskyřice označována jako jantar) atd.,

  • za minerály nepovažujeme: vodu v kapalném stavu, atmosférické plyny, ropu, uhlí, směsi minerálů (horniny).

obrazek

Obr. 1: Čistý krystal křemene - křišťál

MINERÁLNÍ DRUH

Určování minerálních druhů slouží k orientaci ve velkém množství minerálů (složení, uspořádání stavebních částic).

Obr. 2: Dolomit - Rumunsko

BĚŽNÉ MINERÁLY

  • celkem známe asi 4780 různých minerálů (běžných je asi 100),
  • nejhojnějšími prvky zemské kůry: křemík a kyslík,
  • zhruba 90% všech hornin na zemském povrchu řadíme mezi silikáty (křemen, živce, olivín),
  • běžné minerály: sulfidy (pyrit, galenit), oxidy (hematit).

Obr. 3: Draselný živec

Obr. 4: Olivín

Obr. 5: Pyrit

ROZDĚLENÍ MINERALOGIE:

  • všeobecná mineralogie
  • systematická mineralogie
  • topografická mineralogie
  • experimentální mineralogie
  • genetická mineralogie
  • technická mineralogie

 

Dílčí lekce

Zdroje

  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackéhov Olomouci, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.

Obrázky

  • Obr. 1: Didier Descouens. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99emen#mediaviewer/File:Quartz_oisan.jpg.
  • Obr. 2: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Miner%C3%A1l#mediaviewer/File:Dolomit_Rumunia.jpg.
  • Obr. 3: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www:http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivce#mediaviewer/File:PotassiumFeldsparUSGOV.jpg
  • Obr. 4: Hannes Grobe, AWI. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olivin-mt-erebus_hg.jpg?uselang=cs.
  • Obr. 5: Hannes Grobe. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pyrit-elba_hg.jpg?uselang=cs.
  • Obr. 6: Didier Descouens. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit#mediaviewer/File:Pyriteespagne.jpg.
  • Obr. 7: Didier Descouens. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Markazit#mediaviewer/File:MarcassiteII.jpg.

Video

This div will be replaced by the JW Player.

MINERÁLY

Doplňující učivo

Z čeho se minerály skládají?

Většinou jsou minerály chemickými sloučeninami dvou či více prvků, jen některé, např. měď, síra, zlato nebo stříbro, se vyskytují v ryzí podobě, jako prvky. Každý minerál charakterizuje jeho chemické složení a uspořádání atomů v jeho krystalové mřížce - např. sulfid železitý, který zapisujeme jako FeS2 (kde Fe značí železo a S síru). Ten může krystalizovat dvěma různými způsoby. Když vykrystalizuje v soustavě krychlové (kubické - viz. dále), říkáme mu pyrit. Pokud, ale vykrystalizuje v soustavě kosočtverečné (rombické) nazývá se markazit.

Obr. 6: Téměř dokonalá krychle pyritu

Obr. 7: Markazit

Doplňující učivo

Elektrický náboj

Minerální sloučeniny drží díky elektrickými silami mezi kladně nebo záporně elektricky nabitými částicemi, které se nazývají ionty. Kladně nabitou částicí je zpravidla kov. Nositelem záporného náboje je u mnoha minerálů takzvaný aniont, což je několik atomů spojených vazbou. Například síra je v pyritu přítomna jako disulfid (S2) a společný negativní náboj obou atomů síry je stejně silný jako kladný náboj iontu železa (Fe). Na jeden sirný radikál tedy připadá jeden iont železa, což nám dá chemický vzorec FeS2. Podle iontů, které nesou záporný náboj, přiřazujeme minerál do konkrétní třídy. Například minerály obsahující dvojmocný aniont síry S2- označujeme jako sulfidy.

Logolink