Struktura

Sulfidy a halogenidy

Sulfidy a halogenidy

Sulfidy

Tato třída zahrnuje převážně rudní minerály, které jsou charakteristické svými fyzikálními vlastnostmi (vysokým leskem a opakností). Sulfidy jsou hospodářsky důležité nerostné suroviny (rudy), vznikají krystalizací z horkých roztoků. Mezi sulfidy řadíme např. pyrit, sfalerit, galenit, chalkopyrit, molybdenit atd.

Pyrit FeS2

Je to velmi hojný minerál a důležitá železná ruda. Obvykle má zlatavou barvu, pro kterou bývá někdy zaměňován se zlatem. Často se ale může objevovat se zelenalým nádechem nebo s kovově modrými, červenými a zelenými povlaky, které se odborně nazývají náběhové barvy. Je to nejrozšířenější sulfid v zemské kůře vůbec. Krystaly pyritu se vyskytují až v 60 různých krystalových tvarech, z nichž nejběžnější je krychle a pětiúhelníkový dvanáctistěn. S typickým rýhováním krystalových ploch se setkáváme hlavně u krychle. Výskyt: Kutná Hora (hydrotermální vznik), Dolní Bory (pegmatit), Horní Benešov, Zlaté Hory (metamorfogenní ložiska) a řada dalších. Používá se pro výrobu kyseliny sírové, často se těží pro obsahy zlata.

obrazek

Obr. 1: Krystal pyritu

Sfalerit ZnS

Sfalerit je sulfid zinečnatý, obvykle obsahuje několik hmotnostních procent železa (do 26 %) ale i dalších prvků jako manganu, kadmia a dalších. Sfalerity s vysokým obsahem železa jsou černé. Čím je železa ve sfaleritu méně, tím je světlejší, takže obvyklou barvou sfaleritu je i hnědá, hnědočervená; sfalerity s nízkým obsahem železa jsou žlutohnědé, žlutočervené a žluté. Vzácně může být i bezbarvý. Obvykle je průsvitný až neprůhledný. Struktura sfaleritu je příbuzná se strukturou diamantu. Výskytuje se na četných rudných žílách, v ČR v Kutné Hoře, Příbrami, Stříbře, velké krystaly v Horním Slavkově, na Slovensku v Banské Štiavnici. Vydatná jsou metastatická ložiska v Polsku, Belgii, USA. Je hlavní rudou zinku.

obrazek

Obr. 2: Krystal sfaleritu

Galenit PbS

Galenit, nebo-li leštěnec olověný, je nejdůležitější rudou olova. Obsahuje více jak 86% olova a skoro vždy obsahuje i nepatrnou příměs stříbra. Proto byl v minulosti těžen též jako neušlechtilá stříbrná ruda. Má dokonalou štěpnost, podle které ho snadno poznáme. Z větších kusů se dají snadno “vylámat” pseudokrystaly v podobě krychliček. Galenit se vyskytuje na hydrotermálních žilách společně s dalšími sirníky, jako jsou například pyrit, chalkopyrit a sfalerit. Všechny tyto minerály můžeme sbírat na haldách starých stříbrných dolů, kterých byl v jižních Čechách značný počet. Ložiska galenitu: Horní Slezsko, Německo, Austrálie,Kanada a USA.

Obr. 3: Galenit ze sbírek Národního muzea, lokalita Stříbro v Čechách

Halogenidy

Halogenidy tvoří samostatnou třídu minerálů s malým počtem nerostných druhů. Zahrnuje soli halogenovodíkových kyselin (HBr, HCl, HF a HI) a podle toho rozeznáváme bromidy, chloridy, fluoridy a jodidy. Halovce lehkých kovů mají typickou krychlovou (kubickou) krystalovou strukturu s iontovou vazbou, zatímco sloučeniny těžkých kovů, jejichž kationy se vyznačují velkou polarizací, mají kovalentní vazby. Fyzikální vlastnosti minerálů souhlasí s jejich strukturou. Halogenidy s typickou iontovou vazbou tvoří kationy lehkých kovů s malými náboji a velkými iontovými poloměry, které mají velmi malou schopnost aktivní polarizace. Proto jsou tyto minerály průsvitné, bezbarvé nebo zbarvené, mají malou hustotu, nízký index lomu a v důsledku toho slabý skelný lesk, mnohé z nich se velmi lehce rozpouštějí ve vodě.

Halit (kamenná sůl) NaCl

Chemismus halitu se blíží teoretickému vzorci, pouze halit vznikající z horkých vulkanických exhalací často obsahuje draslík, jinak též nepatrné příměsi CaCl2 a MgCl2. Krystaluje v soustavě kubické. Tvoří krystaly krychle, které dosahují často až 10 cm na hranách, výjimečně větší. Krystalovou strukturu charakterizuje typická iontová vazba, jejíž základ tvoří dvě plošně centrované buňky, jakoby do sebe zasunuté. Ionty Na+ a Cl- se nacházejí střídavě v rozích malých krychlí. Každý anion chlóru obklopuje šest kationů sodíku a naopak. Halit je typický chemogenní minerál vznikající odpařováním mořské vody v uzavřených nebo polozavřených pánvích. Ložiska halitu: Slovensko, rakouská Solná komora, Německo, jih USA.

Obr. 4: Halit

Zdroje

  • Starý, Jan a kol.: Surovinové zdroje České republiky. Nerostné suroviny (stav 2008). Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2009. 473 s.
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackéhov Olomouci, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.

Obrázky

  • Obr. 1: Didier Descouens. wikipedia [online]. [cit. 9.10.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit#mediaviewer/File:Pyriteespagne.jpg.
  • Obr. 2: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia [online]. [cit. 9.10.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sfalerit#mediaviewer/File:Sfaleryt,_Rumunia.jpg.
  • Obr. 3: Jakubec Karel. wikipedia [online]. [cit. 9.10.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Galenit#mediaviewer/File:Galenit_1.jpg.
  • Obr. 4: Didier Descouens. wikipedia [online]. [cit. 9.10.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Halit#mediaviewer/File:Selpologne.jpg.
  • Obr. 5: Archiv autora.
  • Obr. 6: Archiv autora.
  • Obr. 7: Archiv autora.

Obrázek

Content pyrit

Obr. 5: Příklady výskytu pyritu v ČR

Obrázek

Content sfalerit

Obr. 6: Příklady výskytu sfaleritu v ČR

Obrázek

Content galenit

Obr. 7: Příklady výskytu galenitu v ČR

Kontrolní otázka

1) Charakterizujte třídu sulfidů a jejich základní rozdělení.

2) Popište nejrozšířenější sulfid v zemské kůře.

3) Uveďte výskyt pyritu v České republice.

4) Charakterizujte nejdůležitější rudu olova.

5) Charakterizujte třídu halogenidů.

Odkaz

https://www.youtube.com/watch?v=QrgjYuPRKdQ

Logolink