Struktura

Klastické sedimenty

Klastické (úlomkovité) sedimenty

Tato skupina zahrnuje sedimenty vzniklé nahromaděním mechanicky zvětralých nebo erodovaných úlomků minerálů a hornin. Řadíme sem i pyroklastický materiál vzniklý v souvislosti s vulkanickou činností. Na základě velikosti úlomků se klastické sedimenty dělí na: psefity, psamity, aleurity a pelity.

velikost klastů

v mm

hornina

český název, nezpevněný sediment

zpevněný sediment

nad 2

PSEFIT

štěrk

brekcie

konglomerát

2,0 – 0,063

PSAMIT

písek

pískovec

arkóza

droba

0,063 – 0,004

ALEURIT

prach

prachovec

pod 0,004

PELIT

jíl

jílovec

Tab.1: Klasifikace klastických sedimentů

Přehled hlavních typů klastických sedimentů

  • PSEFITY – jsou to horniny, které obsahují více jak 50 % klastických částic velikosti štěrku (psefitu), tj. s velikostí nad 2 mm. Mezi nezpevněné psefity patří sutě a štěrky, mezi zpevněné psefity patří slepence a brekcie.
  • Slepence neboli konglomeráty vznikají stmelením štěrků složených ze zaoblených nebo částečně zaoblených valounů. Tmel slepenců bývá křemitý, vápnitý, železitý nebo jílovitý. Výskyt ČR: střední Čechy (Brdy), Česká křídová tabule, Železné hory, Jeseníky.

 

Obr. 1: Slepenec

Obr. 2: Snímek slepence z polarizačního mikroskopu

  • Brekcie jsou zpevněné psefity tvořené především ostrohrannými nebo poloostrohrannými úlomky. Jsou to horniny nepříliš rozšířené, které se u nás vyskytují především jen na Plzeňsku, Rakovnicku a Kladensku.

Obr. 3: Brekcie vulkanická, Deče u Křivoklátu

  • PSAMITY -  jako psamity označujeme klastické sedimenty s obsahem více jak 50 % zrn o velikosti písku (psamitu) 0,063 – 2 mm. Úlomky jsou tvořeny převážně křemenem, živcovými zrny a úlomky dalších hornin. Nezpevněné psamity se označují jako písky, zpevněné psamity se dělí na pískovce, křemence, droby a arkózy.

    • Pískovce se nejčastěji skládají z křemenných zrn spojených různým tmelem. Barva pískovců se řídí většinou podle povahy tmelu. Nejvíce jsou u nás zastoupeny pískovce druhohorního stáří v České křídové pánvi. Velmi hojně jsou pískovce zastoupeny také v paleogénu karpatského flyše, v beskydské křídě a v permu Českého masívu i Karpatské soustavy.

Obr. 4: Hořický pískovec se schránkou mlže

Obr. 5: Snímek z polarizačního mikroskopu - hořický pískovec

  • ALEURITY - do této skupiny se řadíme sedimenty, které obsahují více jak 50 % prachových částic o velikosti 0,063 - 0,004 mm. Nezpevněné aleurity označujeme jako prach, zpevněné aleurity se označují jako prachovce. Zvláštním typem aleuritu je spraš – slabě zpevněný, větrem navátý prachový sediment s vápnitým (kalcitovým) tmelem.

  • JÍLOVÉ SEDIMENTY – jsou svým postavením v klasifikaci sedimentů na přechodu mezi klastickými a cementačními sedimenty. Jsou nejhojnější skupinou sedimentů.  Na jejich složení se podílí především jílové minerály, křemen, živce a karbonáty.

  • Podle stupně zpevnění se jílové sedimenty dělí na: JÍLY, JÍLOVCE, JÍLOVÉ BŘIDLICE.
  • JÍLOVCE, JÍLOVÉ BŘIDLICE - tvoří je především jílové minerály, dále mohou obsahovat křemen, slídy, chlority, živce a v prachových zrnech akcesorické minerály. Barva hornin je závislá na příměsích, proto lze spatřit jílovce a jílovité břidlice šedavě bílé, namodralé, růžové až červené díky obsahu Fe3+, hnědavé, černé se sloučeninami manganu, zelené od přítomného chloritu nebo glaukonitu. Jsou horninami nejstarších geologických období (mladší proterozoikum a starší paleozoikum Barrandienu) i mladších útvarů, v nichž probíhaly procesy vrásnění – např. moravskoslezský kulm nebo trias a jura v Karpatech.

Zdroje

  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.

Obrázky

  • Tab. 1: Archiv autora.
  • Obr. 1, 2: Návštěva horninového mikrosvěta - virtuální galerie mikroskopických výbrusů hornin. CHAMRA, Svatoslav, Kateřina KOVÁŘOVÁ a Věroslav HRUBÝ. Projekt byl vytvořen za podpory FRVŠ 2435/2011: Slepenec [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www: http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/mikro/slepenec.html.
  • Obr. 3: Brekcie vulkanická, Deče u křivoklátu [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www:http://geologie.vsb.cz/PRAKTIKAGEOLOGIE/KAPITOLY/3_SEDIMENTY/3_SEDIMENTY.htm.
  • Obr. 4, 5: Návštěva horninového mikrosvěta - virtuální galerie mikroskopických výbrusů hornin. CHAMRA, Svatoslav, Kateřina KOVÁŘOVÁ a Věroslav HRUBÝ. Projekt byl vytvořen za podpory FRVŠ 2435/2011: Pískovec [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www: http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/mikro/piskovec.html.
  • Obr. 6: Příklady výskytu konglomerátu v České republice  [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www: http://geologie.vsb.cz/PRAKTIKAGEOLOGIE/KAPITOLY/3_SEDIMENTY/3_BACK/3_BACK_JPG/BACK_3_1_3_KONGLOMERAT_MAPA.jpg.
  • Obr. 7: Příklady výskytu brekcie v České republice  [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www:http://geologie.vsb.cz/PRAKTIKAGEOLOGIE/KAPITOLY/3_SEDIMENTY/3_SEDIMENTY.htm
  • Obr. 8: Příklady výskytu pískovce v České republice  [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www:http://geologie.vsb.cz/PRAKTIKAGEOLOGIE/KAPITOLY/3_SEDIMENTY/3_SEDIMENTY.htm.

 

 

 

 

 

Obrázek

Content back 3 1 3 konglomerat mapa

Obr. 6: Příklady výskytu slepenců v ČR: 1-brdské a příbramské kambrium, barrandienské kambrium a ordovik, 2-ostravsko-karvinský revír (namur), 3-moravský devon (některé bazální polohy), 4-Podkrkonoší, 5-moravský kulm, 6-okolí Českého Brodu

Obrázek

Content image003

Obr. 7: Příklady výskytu brekcie v ČR: 1-oblast flyše, 2-oblast Barrandienu

Obrázek

Content image017

Obr. 8: Příklady výskytu pískovce v ČR: 1-česká křída, 2-Podkrkonoší, 3-okolí Českého Brodu (permokarbon), 4-karpatský flyš

Seminární práce

Vyhledejte lokalitu v blízkosti Vašeho bydliště (nebo nejbližším okolí) s výskytem klastických sedimentů a vypracujte o dané lokalitě seminární práci.

Příklad:

Kokory

Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Přerov
Katastrální území: Kokory
Mapové listy: 2513, 25131
Oblast: Moravskoslezský devon; drahanský, mírovský a jesenický kulm včetně kry Maleníku
Lokalizace: Opuštěný lom po pravé straně silnice z Kokor do Žeravice, asi 800 m JV. od mostu přes Olešnici v Kokorách.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Opuštěný lom po těžbě travertinu.
Technický objekt: lom

 

Geologie

Geologická charakteristika: V okolí obce Kokory se vyskytují dva denudační zbytky staropleistocéních travertinů, které vystupují v nadloží devonských vápenců. V opuštěném lomu J. od silnice Kokory - Žeravice byl na jednom z výskytů v minulosti odkryt důležitý profil travertinovou kupou (Tyráček 1959). Na bázi sledu byly nalezeny kokorské slepence, které jsou považovány za štěrky staropleistocéní terasy řeky Moravy. Dnes se nacházejí 40-50 m nad dnešní hladinou řeky (Tyráček 1959, Zeman 1971 aj.). Existující profil má značný význam pro poznání geologického vývoje střední části Hornomoravského úvalu. V lomu u Kokor jsou odkryty střední a svrchní části někdejší kupy tvořené nepravidelně deskovitými, zčásti kavernózními travertiny, světle žlutých až rezavě hnědých barev. Horniny jsou porušeny vertikálními trhlinami , které podmiňují jejich rozpad na jednotlivé bloky.
Regionální členění: Karpaty - karpatská předhlubeň - karpatská předhlubeň - střední část - neogén Hornomoravského úvalu(až severní okraj Moravské brány), Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - oblast - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kvartér, givet
Témata: sedimentologie, stratigrafie, petrologie
Jevy: litologické rozhraní
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: slepenec (konglomerát) , vápenec, travertin
Geologický význam: geotop (turisticky zajímavé), významný studijní profil

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: B - Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Ochranu zasluhuje stratigraficky významný profil staropleistocénní travertinovou kupou.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: V lomu se v současné době netěží, poslední těžbu realizoval podnik Rudné doly Jeseník.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Významný studiiní profil v staropleistocéních sedimentech. Po provedené terenní revizi a kontrole spoučasného stavu lomu doporučeno zařadit mez chráněné lokality 04.11.2011;

 

Zdroj:

Lokalita Kokory [online]. [cit. 2014-7-12]. Dostupný na www:http://lokality.geology.cz/1070

 

Pracovní list

Usazené horniny (sedimenty)

Úlomkovité usazené horniny

Tvoří se přenášením a usazováním úlomků rozrušených hornin a nerostů. Větší úlomky jsou přemísťovány na kratší vzdálenosti činností jezerní, říční nebo mořské vody. Drobné částečky přenáší kromě vody také vítr. Úlomkovité usazeniny jsou zprvu sypké (nezpevněné). Ke zpevnění dochází nejčastěji stmelením - úlomky jsou vzájemně poutány tmelem z jemných částic jílu, uhličitanu vápenatého a jiných látek.

Štěrk, slepenec

Štěrk je složen z větších zaoblených úlomků hornin a nerostů uložených v horních tocích řek a na dně moří poblíž břehu. U nás se těží z říčních nánosů zejména pro výrobu betonu.

Slepence vznikly zpevněním (stmelením) štěrku. Velmi staré (prvohorní) slepence tvoří např. některé části Brdské vrchoviny (vrch Třemšín, Plešivec). Slepence se usazovaly také při pobřeží někdejších moří (vidět je můžeme např. na jižních okrajích české křídové pánve).

Písek, pískovec

Písek se skládá převážně z drobných zrnek, křemene, obsahuje i šupiny slíd a částice jiných nerostů. Přenáší a ukládá jej tekoucí a mořská voda, v pouštních oblastech též vítr. Vrstvy písku jsou přirozeným filtrem prosakující vody. Písek je důležitou surovinou pro stavebnictví (s příměsí štěrku), pro slévárenství (s příměsí jílu) a sklářství (čistý křemitý písek).

Pískovec vzniká stmelením písku. U nás se v něm tvoří výrazné povrchové tvary, např. skalní města v CHKO Labské pískovce, Kokořínsko, Český ráj, Broumovsko. Je převažující horninou na východní Moravě (např. v Moravskoslezských Beskydech, Chřibech, Hostýnsko-vsetínských vrších). Používá se jako stavební a dekorační kámen.

Pískovcům podobné jsou některé další usazené horniny (křemenec, arkóza, droba). Křemenec má křemenná zrna spojena křemitým tmelem, je proto velice pevný a tvoří např. část Hřebenů jižně od Prahy. Arkóza obsahuje křemenná a živcová zrna, je součástí vrstev v černouhelných pánvích. Droba je složena ze zrnek různých nerostů a hornin, vyskytuje se např. v Brdské vrchovině, Nízkém Jeseníku a Drahanské vrchovině.

  • Doplňte chybějící text (vhodné pro ZŠ):
  • tvoří se…………………………………...
  • přemisťování úlomků se děje činností ……………………………………………..
  • ke zpevnění materiálu dochází nejčastěji …………………………………………....
  • z větších zaoblených úlomků je tvořen ………………, těží se z ………………
  • pro výrobu……………………………., stmelením předchozí horniny vzniká…
  • z drobných zrnek křemene a slídy vzniká ……………………………………
  • pro prosakující vodu tvoří …………………………………………...
  • je surovinou pro ……………(+ štěrk), pro …………… (+ jíl), ….(čistý)........
  • stmelením předchozí horniny vzniká ……………………, používá se ……..
  • Rozšifrujte slovní přesmyčky, naleziště těchto hornin uvedená v textu zakreslete do mapy, použijte atlas ČR:

PESLENEC

SKOPÍCEV

BADRO

  • Zakroužkuj správnou odpověď, špatnou oprav:

 

  • Křemenec je hornina vzniklá sopečnou činností. ANO NE
  • Arkóza obsahuje křemenná a živcová zrna. ANO NE
  • Arkóza je součástí vrstev hnědouhelných pánví. ANO NE

 

Logolink