Struktura

Rozdíl mezi účinky stejnosměrného a střídavého proudu

Rozdíl mezi účinky stejnosměrného a střídavého proudu

Na obrázku jsou znázorněny závislosti mezních hodnot (prahu vnímání, odpoutání, srdeční fibrilace) pro stejnosměrný proud. Je patrné, že téměř všechny tyto hodnoty jsou větší než pro střídavý proud. Jen u velmi krátkých časů průchodu proudu tělem (10 ms) jsou mezní hodnoty stejné. Ale proč? U tak krátkých časů už nemusíme o střídavém proudu hovořit, protože 10 ms je doba jedné půlperiody proudu o kmitočtu 50 Hz. Důvod, proč člověk (i zvíře) snese větší proud stejnosměrný, je ten, že nejnebezpečnější je fáze, kdy proud mění svou polaritu (kladná půlvlna proudu přechází v zápornou). V tento okamžik jsou tkáně lidského těla namáhány nejvíce.

Nicméně na základě naměřených hodnot shrnutých v následujícím obrázku je možno zdůvodnit, proč jsou dovolená dotyková stejnosměrná napětí přibližně dvakrát větší než dovolená dotyková napětí střídavá.

Porovnejte následující účinky stejnosměrných proudů s účinky střídavého proudu v kapitole Účinky napětí a proudů na látky, materiály a lidský organismus.

Obr. 1: Dohodnuté zóny účinků stejnosměrného proudu na člověka

Obr. 2: Popis zón uvedených v Obr. 1

Zdroje

  • ČSN EN 33 2000-4-41 ed.2. Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem. Praha: Český normalizační institut, 2007.
  • KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014, 247 s. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • SOLID TEAM, s.r.o. Elektro v praxi: Právní předpisy, základní normy, silnoproud. 2014.

Obrázky

  • Obr. 1, 2: ČSN EN 33 2000-4-41 ed.2. Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem. Praha: Český normalizační institut, 2007.

 

Logolink