Struktura

Ošetření postiženého

Ošetření postiženého

Ošetření postiženého

Oživení životních funkcí

Po vyproštění postiženého z působení elektrického proudu se snažíme navázat kontakt - hlasité oslovení, štípnutí, bolestivý podnět.

Před další kontrolou postiženého je nutné zkontrolovat a zprůchodnit dýchací cesty - kontrola dutiny ústní a odstranění eventuálních cizích těles, zakloníme hlavu postiženému.

Je zapotřebí ověřit, jestli postižený dýchá. Pokud totiž není přibližně do 5 minut obnoven přívod kyslíku do mozku, může na něm dojít k nevratným změnám a některé funkce mozku mohou být trvale poškozeny, i když se postiženého později podaří oživit. Obnova základních životních funkcí má přednost před ošetřováním jiných zranění. Dýchání postiženého ověříme poslechem - přiložíme ušní lalůček k nosu postiženého, možný je též pohmat na hrudi či při poslechu dýchání sledovat, zvedá-li se postiženému hrudní koš. Kontrola dechu by neměla trvat déle než 15 s. Není-li si zachránce jist, postupuje při záchraně tak, jako by postižený nedýchal. 

U úrazů elektrickým proudem, jestliže postižený nekomunikuje, nedýchá, nereaguje na podněty (např. na štípnutí), zřejmě došlo i k zástavě srdeční činnosti. V takovém případě přistoupíme neprodleně k nepřímé srdeční masáži (resp. KPR - viz níže). Kontrola tepu se nemusí provádět, kontrola dechu se považuje za dostatečnou a průkaznou. Při ověřování pulzu neškoleným zachráncem lze nahmatat vlastní pulz na špičce svého prstu nebo neškolený zachránce nenahmatá pulz postiženého z důvodu nízkého krevního tlaku (postižený je v bezvědomí).  Úskalím při detekci zástavy srdce může být tzv. agonální dýchání (projevuje se tzv. kapřími dechy), pohyby mimických svalů, dlouhými chrčivými výdechy bez nádechů. Tyto lapavé dechy se vyskytují až u 50 % pacientů s náhlou zástavou srdce.

U dospělého můžeme první pomoc shrnout do následujících bodů:

  • A (airway) - zprůchodnění dýchacích cest;
  • B (breathing) - umělé dýchání z plic do plic;
  • C (circulation) - nepřímá srdeční masáž.

U dospělé osoby postupujeme nejčastěji metodou A - C - B. Protože při náhlém selhání základních životních funkcí u dospělého má tělo dostatečné množství okysličené krve, je možné podle nejnovějších studií v určitých situacích při laické záchraně vypustit bod B - dýchání z plic do plic. U dospělého jedince je náhlá zástava oběhu způsobena zejména srdečním selháním. U dětí je náhlá zástava oběhu způsobena zejména dušením (vdechnutí cizího tělesa, úraz, tonutí). V těle dítěte tedy není dostatek okysličené krve a je třeba ji okysličit a pumpovat do těla. Proto při záchraně dítěte v takovém případě postupujeme metodou A - B - C. 

Souhrně tyto kroky označujeme jako KPR - kardiopulmonální resuscitace. Jedná se o souhrn úkonů, kterými se snažíme obnovit základní životní funkce u člověka postiženého náhlou zástavou krevního oběhu.

 

Zotavovací poloha

Pokud postižený dýchá, ale je v bezvědomí, uložíme ho do tzv. zotavovací polohy. Postižený však musí mít zachováno dostatečné dýchání, tzv. nemá žádnou poruchu dýchání.

Otočíme ho na bok, spodní nohu natáhneme, horní pokrčíme v koleni, spodní ruku pokrčíme v lokti a předsuneme před obličej, hlava se zakloní a podloží horní rukou. Uvolníme mu oděv kolem hrudníku, břicha a krku. Postižený se nesmí uložit na záda, protože v důsledku náhlého zvracení by se mohl zadusit. V pravidelných intervalech musíme kontrolovat životní funkce postiženého

Když je postižený při vědomí, pohodlně ho uložíme, pokud možno v teple a nepodáváme žádné nápoje z důvodu možnosti vnitřního poranění, pouze vlhčíme rty, nikdy také nepodáváme žádné léky - pokud lékař nestanoví jinak. Postižený také nesmí vstávat. V důsledku úrazu může nastat poúrazový šok a s ním i problémy s dechem a činností srdce.

Obr. 1: Zotavovací poloha

Umělé dýchání

Umělé dýchání se zavede v případě, že postižený nedýchá, ale má hmatatelný tep. Ale jak bylo řečeno výše, v případě zástavy dechu dochází často k zástavě srdeční činnosti (do 30 - 40 s) a zahajuje se tedy KPR.

Postižený se položí na záda a zakloní se mu hlava (aby došlo k uvolnění dýchacích cest). Zachránce přiklekne z boku k postiženému, položí ruku na jeho čelo, prsty sevře nos postiženého, zhluboka se nadechne, svými ústy obemkne ústa postiženého a plynule vydechuje. Umělý vdech má trvat asi 1 s (u dětí 1,5 s). Jsou-li ústa křečovitě sevřená, vdechujeme do nosu, u malého obličeje do úst i nosu současně. Frekvence umělých vdechů je 10 až 12 za minutu. Rovněž se musí sledovat, zda se postiženému při vdechu zvedá hrudník. Pokud tomu tak není, jsou neprůchodné dýchací cesty a musí se lépe uvolnit. Umělé dýchání se (ne vždy) kombinuje s nepřímou srdeční masáží v poměru 30 stlačení hrudního koše a 2 vdechy. 

obrazek

Obr. 2: Umělé dýchání z plic do plic

Nepřímá srdeční masáž

Pokud není do 10 s spolehlivě prokázáno, že postižený dýchá, je nutno přikročit neprodleně k nepřímé srdeční masáži, a to ještě než se začne s umělým dýcháním (při úrazu elektrickým proudem se předpokládá, že prvotní příčinnou stavu, kdy postižený nejeví známky života, je srdeční zástava).

S umělým dýcháním začneme po 30 stlačeních (kompresích) hrudníku dvěma vdechy - v poměru 30 : 2. Při nepřímé srdeční masáži postupujeme tak, že na obnaženém hrudníku vyhledáme prostředek hrudníku a položíme na něj dlaň ruky.

obrazek

Obr. 3: Poloha rukou při nepřímé srdeční masáži

Na zápěstí položíme dlaň druhé ruky a zaklesneme prsty obou rukou.

obrazek

Obr. 4: Spojení rukou při nepřímé srdeční masáži

Nad postiženého se nakloníme tak, abychom s nataženými horními končetinami v loktech mohli stlačovat hrudní kost do hloubky alespoň 5 cm. Po stlačení se hrudní kost uvolní. To provádíme plynule s frekvencí 100 až 120× za minutu. Provádějí se po 30 stlačeních hrudníku 2 vdechy (u dětí jsou 2 vdechy po 15 stlačeních hrudníku). Kardiopulmonální resuscitaci nesmíme přerušit do obnovení funkce srdce postiženého, předání postiženého lékaři nebo do úplného vyčerpání zachránce.

Zdroje

  • KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014, 247 s. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • SOLID TEAM, s.r.o. Elektro v praxi: Právní předpisy, základní normy, silnoproud. 2014.
  • ZÁCHRANNÝ KRUH. Nepřímá srdeční masáž [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: https://www.zachranny-kruh.cz/neprima-srdecni-masaz-nacvik-s-figurinou.html
  • ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z:http://www.uszsmsk.cz/Default.aspx?clanek=2862

Obrázky

  • Obr. 1 - 4: KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014, 247 s. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • Obr. 5: ZÁCHRANNÝ KRUH. Nepřímá srdeční masáž [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: https://www.zachranny-kruh.cz/neprima-srdecni-masaz-nacvik-s-figurinou.html

Praktická ukázka

Logolink