Živé a neživé části, značení vodičů a svorek

Živé a neživé části

Živé části

Za živou část považujeme vodič nebo vodivou část, která je při obvyklém užívání pod napětím, včetně vodiče nulového (středního). Tyto živé části je nutné chránit proti přímému dotyku. Dle dohody však nezahrnuje vodič PEN (ČSN 33 0050, č. termínu 826-03-01).

POZNÁMKA - Vodič PEN je vodič spojený se zemí slučující v sobě funkci ochranného a středního vodiče. (Označení PEN je kombinací označení ochranného vodiče PE a středního vodiče N).

Neživé části

Neživá část je vodivá část elektrického zařízení, která není při obvyklém užívání živá, ale v případě poruchy se živou stát může. Neživé části je třeba chránit proti nepřímému dotyku. Za neživou část v distribuční síti dodavatele elektřiny je považován i vodič PEN (viz ČSN 33 0050-826, č. termínu 826-03-02).

POZNÁMKA - Za neživou část se nepovažuje vodivá část rozvodného elektrického zařízení, která se může stát živou pouze následkem poruchy ochrany před nebezpečným dotykem jiné související chráněné neživé části.

Neživé části rozvodných elektrických zařízení do 1 000 V

  • vodivé kostry točivých i netočivých strojů;

  • vodivé kostry a kryty elektrických přístrojů a prvků rozvodného elektrického zařízení;

  • kovové nosné konstrukce a kovový upevňovací materiál nesoucí elektrické předměty rozvodných elektrických zařízení (stožáry, konzoly, háky, kotvy a vzpěry). Výjimku tvoří a tedy není nutné chránit:

    • konzoly pro upevnění zařízení třídy II nebo s rovnocennou izolací;

    • část kotevního drátu, která je od kotvené konstrukce oddělena předepsaným kotevním izolátorem, který je mimo dosah (nejméně 3 m nad terénem);

    • konzoly a háky nesoucí vedení z holých vodičů, upevněné na dřevěných nebo železobetonových sloupech, které jsou mimo dosah;

    • nosná lana samonosných závěsných kabelů,

    • kotevní dráty bez kotevního izolátoru a vzpěry, pokud jsou ukotveny ve zdivu budovy a místo upevnění je mimo dosah (nejméně 3 m nad terénem);

    • kotevní drát nevodivého stožáru upevněný ve vzdálenosti větší než 20 cm od kovové části podpěry vedení;

    • nepřístupná ocelová výztuž železobetonových sloupů;

    • trubkové opěrné body nesoucí vedení z holých vodičů pokud jsou upevněny na střeše nebo ve zdivu objektu a místa upevnění jsou mimo dosah (nejméně 3 m nad přístupným stanovištěm).

  • kovové trubky (i ohebné) elektrického vedení s příslušným instalačním materiálem;

  • Výjimku tvoří a proto je není nutné chránit:

    • pláště plášťových trubek i ohebných a jejich příslušenství;

    • kovové trubky chránící elektrické zařízení třídy II (např. kabely) nebo s rovnocennou izolací;

    • kovové příchytky a závěsy kovových trubek.

  • kovové obaly, tj. pláště a pancíře kabelů a chráněných vodičů a jejich vodivé příslušenství (rozvodky, koncovky, spojky); kovové kabelové soubory se spojí s kovovým pláštěm kabelů;

  • vodivé odnímatelné zábrany, pokud nejsou ve vodivém spojení s chráněnými částmi; za vodivá spojení se považují například klouby a závěsy upevněné na chráněném rámu.

Značení vodičů a svorek elektrických předmětů

Pokud je určen požadavek na značení technickou normou nebo je to nezbytné pro obsluhu, údržbu a opravy, musí se provést označení svorek nebo vodičů u předmětů (např. transformátory, relé, pojistky, rezistory, motory) a dále označení konců vodičů zajišťujících určitou funkci (např. ukostření) nebo vodičů v rozvodu s písmeny. Výběr druhu značení bude závislý na druhu předmětu, jeho složitosti a umístění svorek. Všechna označení musí být v souladu s průvodní dokumentací a musí být výrazná, čitelná a trvanlivá. Touto problematikou se zabývá ČSNEN 60445 ed.4. 

Používá se některého z těchto druhů označení:

  • písmové nebo číslicové označení;
  • grafickou značkou dle ČSN 01 3310 (IEC 60417);
  • barevný kód pro svorky, barvy vodičů dle zásad ČSN EN 60446;
  • skutečné umístění nebo vzájemná poloha svorek v souladu s dokumentací.

Značení vodičů a svorek elektrických předmětů

Obr. 1: Značení vodičů a svorek elektrických předmětů

Obr. 2: Příklad značení vodičů a svorek elektrických předmětů ve schématu

Značení vodičů barvami

Jednoznačné a normalizované použití při označování vodičů je důležitý prostředek pro zajištění bezpečné práce. Musí být dodrženy následující zásady:

  • pro ochranný vodič (PE - Protective Earthing) se smí použít označení v kombinaci barev zelená / žlutá a tato kombinace nesmí být použita pro žádný jiný účel;
  • výhradně pro označení nulového vodiče (N - Neutral, M - Middle) je určena světle modrá barva;
  • vodič PEN musí být označen kombinací barev zelená / žlutá po celé délce a navíc světle modrou barvou na obou koncích, nebo světle modrý po celé délce a navíc na obou koncích označen v kombinaci barev zelená / žlutá;
  • v síti TN-C, kde není nebezpečí záměny, je možné použít vodič v kombinaci barev zelená / žlutá bez modrého zakončení;
  • náhodné ochranné vodiče (např. kovové konstrukce), se v místech připojení označí zeleno / žlutými pruhy.

Značení izolovaných vodičů barvami

Ke vzájemnému rozpoznání izolovaných vodičů se používají barvy dle následujícího obrázku:

Obr. 3: Poznávací barvy izolovaných vodičů střídavých soustav

Obr. 4: Poznávací barvy izolovaných i holých vodičů stejnosměrných soustav

Obr. 5: Příklad značení vodičů a svorek střídavé soustavy

Značení holých vodičů

Holé vodiče (s vyjímkou vodičů venkovních, trakčních vedení nebo vedení podobného charakteru) se pro vzájemné rozlišení označují následujícími barvami.Těmito barvami musí být označeny ve všech případech, kdy to vyžaduje provoz elektrických zařízení nebo bezpečnost osob, zvířat nebo věcí. Fázové holé vodiče v následujícím obrázku v oranžové barvě se doplňují černými barevnými pruhy značící pořadí fáze (1.fáze - 1 černý pruh, 2. fáze - 2 černé pruhy, 3. fáze - 3 černé pruhy).

Obr. 6: Poznávací barvy holých vodičů střídavých soustav

Obr. 7: Příklad značení holých vodičů střídavých i stejnosměrných soustav

Zdroje
  • ČSN EN 33 2000-4-41 ed.2. Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem. Praha: Český normalizační institut, 2007.
  • KALÁB, Pavel a Miroslav STEINBAUER. UTEE FEKT VUT V BRNĚ. Bezpečnost v elektrotechnice. Brno, 2011. Dostupné z: http://www.utee.feec.vutbr.cz/files/predmety/El_kvalif/BBZ.pdf
  • KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014, 247 s. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • SOLID TEAM, s.r.o. Elektro v praxi: Právní předpisy, základní normy, silnoproud. 2014.

 

Obrázky

  • Obr. 1 - 7: KALÁB, Pavel a Miroslav STEINBAUER. UTEE FEKT VUT V BRNĚ. Bezpečnost v elektrotechnice. Brno, 2011. Dostupné z: http://www.utee.feec.vutbr.cz/files/predmety/El_kvalif/BBZ.pdf