Základní izolace

Základní izolace

Pokud je použit prostředek ochrany základní jako základní izolace, tak ta musí bránit dotyku nebezpečných živých částí. Pro tuto izolaci jsou požadavky, které se ověřují jak při výrobě zařízení, tak během životnosti zařízení (např. pravidelné revize). 

Barvy a další podobné materiály se samy o sobě v normálním provozu za přiměřenou ochranu před úrazem elektrickým proudem nepovažují. Tyto materiály totiž nevyhovují požadavkům z hlediska el. pevnosti. Jejich účel je chránit živé části před působením vnějších vlivů, ne však před dotykem živých částí.

Jako základní izolaci si obvykle představujeme materiál (tuhý nebo kapalný izolant) zcela obklopující živou část. Jako základní izolace však může být používán i plynný izolant, nejčastěji vzduch. V tom případě je však nutné dotyku zabránit umístěním živých částí v krytu nebo umístěním přepážek či zábran mezi živou část a předpokládaný směr přístupu k živým částem.

Tab. 1: Rozdělení izolačních materiálů

obrazek

Zdroje
  • KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014, 247 s. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • PETR, Jiří. Struktura a vlastnosti materiálů II: Izolanty. 2. vyd. Praha: ČVUT, 1989, 185 s.

Obrázky a tabulky

  • Tab. 1: PETR, Jiří. Struktura a vlastnosti materiálů II: Izolanty. 2. vyd. Praha: ČVUT, 1989, 185 s.