Struktura

Stonek

Stonek

Stonek je obvykle nadzemní orgán nesoucí listy, pupeny a reprodukční orgány. Spolu s listy a reprodukčními orgány vytváří prýt. Zajišťuje funkční spojení mezi kořeny a listy, tedy transpirační a asimilační proud.

Stonek je tvořen uzlinami (nody) a články (internodii, úseky stonku mezi uzlinami, které se během růstu prodlužují). Z nodů vyrůstají listy a stonky se zde mohou větvit. Na vrcholu stonku se nachází vzrostlý (růstový) vrchol, tvořený dělivými pletivy. Dělivá pletiva se nachází i v úžlabí listů.

Stonek je založen již v zárodku semene. Hypokotyl, tzv. podděložní článek, je první článek klíčící rostliny; pokud se prodlužuje, dělohy se dostávají na povrch substrátu (např. fazole). Epikotyl, tzv. nadděložní článek, je druhý článek klíčící rostliny; pokud se prodlužuje, dělohy zůstávají v substrátu (např. dub).

Morfologie stonku

dle olistění

  • lodyha - bylinný stonek s listy po celé délce stonku (hluchavka pitulník)

  • stvol - neolistěný stonek s listy v přízemní růžici (smetánka lékařská)

  • stéblo - stonek s kolénky(rákos)

  • kmen - dřevnatý stonek stromů(jasan)

dle tvaru příčného průřezu

  • čtyřhranný (hluchavka)

  • trojhranný (ostřice)

  • kruhový (sedmikráska)

  • žebrovitý (kopr)

  • čtyřkřídlý (třezalka)

dle způsobu růstu

  • přímý (mák)

  • vystoupavý (jetel)

  • poléhavý (rdesno)

  • plazivý (mochna)

  • ovíjivý (svlačec)

  • popínavý (hrách)

dle charakteru stonku lze rostliny dělit:

  • byliny

    • dužnatý stonek
  • dřeviny

    • zdřevnatělý stonek
    • stromy

      • větví se v určité výšce nad zemí

      • mají nevětvený kmen

    • keře

      • větví se hned u země

      • bez kmene

    • polokeře

      • část prýtu je zdřevnatělá

      • část bylinná

Větvení stonku

  • vidličnaté (plavuně)

  • postranní (u většiny cévnatých rostlin)

    • monopodiální – postranní větve nepřerůstají hlavní stonek

    • sympodiální – postranní stonek přerůstá hlavní a pokračuje v jeho směru

Stavba stonku (primární)

pokožka (epidermis)

  • jednovrstevná, často s trichomy

  • krytá kutikulou

primární kůra

  • parenchymatické buňky

  • vnitřní vrstva vytváří škrobovou pochvu (obsahuje množství škrobových zrn)

    • ohraničuje střední válec (není u kapradin a většiny jednoděložných)

střední válec

  • obsahuje vodivá pletiva a dřeň

    • u dvouděložných rostlin – otevřené kolaterální cévní svazky pravidelně do kruhu

    • u jednoděložných rostlin – uzavřené kolaterální cévní svazky nepravidelně roztroušeny

Stavba stonku u druhotně tloustnoucích rostlin (sekundární)

Základní stavba stonku je shodná s primární stavbou.

Stonky nahosemenných a většiny krytosemenných rostlin (především víceletých) druhotně tloustnou činností kambia a felogenu.

kambium

  • druhotné dělivé pletivo

  • dovnitř zakládá dřevo

  • ven zakládá lýko

  • dělivá činnost pouze na jaře a v létě

    • jaro – velké, tenkostěnné buňky – řídké (jarní) dřevo

    • léto – menší, tlustostěnné buňky – husté (letní) dřevo

Přírůstek jarního a letního dřeva za sezónu vytváří letokruh. Jeho šířka závisí na vnějších podmínkách. Počítání letokruhů umožňuje určování stáří stromů.

 

felogen

  • druhotné dělivé korkotvorné pletivo

  • ven zakládá vrstvy korku

  • odumřelá vnější pletiva – borka

  • průduchy nahrazují lenticely (čočinky) – borka černého bezu a břízy

    • vyplněné odumřelými buňkami, s velkými mezibuněčnými prostorami

    • výměna plynů, provětrávání

 

Přeměny (metamorfózy) stonku

Stonky mohou v průběhu fylogenetického vývoje měnit svou funkci, čemuž pak odpovídá i jejich změněný tvar a vnitřní stavba. Vznikají tzv. metamorfózy stonku.

  • zásobárna vody

    • především u sukulentů (kaktusy, pryšce)
  • asimilační funkce

    • rostlina nemá listy, asimilaci přebírá stonek (kaktusy, pryšce)

  • brachyblasty

    • krátké větévky nesoucí listy (modřín)
  • kolce

    • stonkové trny

    • ochrana rostlin před okusem (trnka, hloh)

  • stonkové hlízy

    • zásobní orgán (kedluben)

  • oddenky

    • podzemní stonek plnící celou řadu funkcí
    • nepohlavní rozmnožování (maliny)
    • zásobní orgán (oddenkové hlízy – brambor)

  • úponky

    • popínání rostliny (vinná réva)

  • přísavné terčíky
    • upínání rostliny k podkladu (přísavník)

Vhodné i pro žáky ZŠ

Zdroje

  • JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4.
  • MACHÁČEK, T. et al. Biomach, výpisky z biologie [online]. 2005– [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: www.biomach.cz.
  • ROMANOVSKÝ, Alexej. Obecná biologie. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, 695 s.
  • ROSYPAL, Stanislav. Přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 635 s. ISBN 80-858-2732-8.
  • VINTER, Vladimír. Rostliny pod mikroskopem: základy anatomie cévnatých rostlin. 2., dopl. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 200 s. ISBN 978-80-244-2223-7.
  • Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků je Václav Hubáček a Tomáš Pospíšil

Video

This div will be replaced by the JW Player.

Stonek 1 (stavba stonku)

Video

This div will be replaced by the JW Player.

Stonek 2 (metamorfózy stonku)

Obrázek

Content felogenx

Stavba stonku druhotně tloustnoucích rostlin. Sekundární meristémy.

Obrázek

Content kambium

Vodivé svazky - lýko (floém) a dřevo (xylém).

Obrázek

Content d n

Příčný řez stonkem dýně. Rozmístění vodivých svazků (do kruhu) u dvouděložných rostlin.

Obrázek

Content kuku ice

Příčný řez stonkem kukuřice. Rozmístění vodivých svazků (nepravidelné) u jednoděložných rostlin.

Obrázek

Content v  ez kmenem listn  e

Výřez kmene listnáče, SEDLÁŘOVÁ Kristýna podle VINTER, Vladimír. Rostliny pod mikroskopem: základy anatomie cévnatých rostlin. 2., dopl. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 200 s. ISBN 978-80-244-2223-7.

Logolink