Struktura

Ochranné vodiče, zemnění a pospojování

Ochranné vodiče, zemnění a pospojování

Ochranné vodiče

Ochranné vodiče mají zásadně takový průřez, aby vyhověly zatížením poruchovými (v podstatě někdy i zkratovými) proudy, které se při provozu a poruchách mohou na zařízení vyskytovat. Správně by tedy bylo třeba se o průřezu ochranného vodiče přesvědčit výpočtem.

To se provádí pouze u velkých průřezů a v určitých sporných případech. Běžně stačí, když průřez ochranného vodiče vyhoví průřezům uvedeným v tabulce.

Tab. 1: Průřezy ochranných vodičů vzhledem k fázovým vodičům

obrazek

 

Hodnoty v tabulce platí, je-li ochranný vodič ze stejného materiálu jako fázové vodiče. Jinak musí být průřez přepočítán tak, aby se průchodem poruchového proudu vodič nezahřál nad přípustnou mez. Průřez ochranného vodiče, který je společný pro více obvodů , musí odpovídat průřezu nejsilnějšího vodiče vedení.

Pokud je ochranný vodič veden samostatně, nesmí být jeho průřez menší než:

  • 2,5 mm2, pokud je chráněn před mechanickým poškozením;

  • 4 mm2, pokud před mechanickým poškozením chráněn není.

Ochranné vodiče mohou být:

  • vodiče v mnohožilových kabelech;

  • izolované nebo holé vodiče:

    • ve společném obložení s pracovními vodiči;

    • vedené a upevněné samostatně;

  • kovové pláště, stínicí mezivrstvy, pancíře a jiné kovové obaly vodičů a kabelů;

  • kovové instalační trubky;

  • cizí vodivé části, jako jsou kryty nebo kostry průmyslově vyráběných montážních celků, přípojnicových rozvodů, konstrukční části apod. – ty se pak považují za náhodné ochranné vodiče.

Zemnění

Používají se dva typy zemničů, a to:

  • zemniče strojené, které se provádějí jenom za účelem uzemnění;

  • zemniče náhodné, které využívají vodivých částí uložených v zemi nebo v základech budov za jiným účelem než pro uzemnění.

Přitom je snaha i pro strojené zemniče využívat již provedených stavebních prací (zemniče se kladou do základů budov nebo na dno výkopů pro kabely apod.).

Podle svého tvaru a uložení jsou zemniče:

  • tyčové nebo trubkové;

  • páskové nebo drátové;

  • základové, a to jak strojené, v základech zabudované, tak náhodné, např. kovové výztuže betonu.

Jednotlivá uzemnění v síti TN mají mít odpor nejvýše 15 Ω, není však třeba klást zemnicí pásky o celkové délce větší než 20 m; na konci vedení (dále než 200 m od předchozího uzemnění) má být odpor uzemnění nejvýše 5 Ω, není však třeba klást zemnicí pásky o celkové délce větší než 50 m.

obrazek

Obr. 1: Příklady různých druhů zemničů a uzemnění

 

Pospojování

Vodiče ochranného pospojování jsou ochranné vodiče, které spojují neživé a cizí vodivé části za účelem vyrovnání potenciálu. Jejich průřezy jsou závislé na tom, zda se jedná o vodiče hlavního nebo doplňujícího pospojování.

Vodiče hlavního pospojování spolu navzájem spojují:

  • další ochranné vodiče objektu;

  • uzemňovací přívod;

  • hlavní uzemňovací svorku nebo přípojnici;

  • a cizí vodivé části, kterými jsou:

    • kovová potrubí uvnitř budovy pro zásobování plynem, vodou apod.;

    • kovové konstrukční části, ústřední topení;

    • hlavní kovové armatury železobetonových konstrukcí, a to pouze, pokud je to možné (za účelem pospojování však nelze zasahovat do konstrukce budovy).

Pro vodiče hlavního pospojování, které jsou spojeny s hlavní uzemňovací svorkou nebo přípojnicí, je předepsáno, že jejich průřezy nesmějí být menší než:

  • 6 mm2 mědi nebo;

  • 16 mm2 hliníku nebo;

  • 50 mm2 oceli.

Tab. 2: Hodnoty průřezů vodičů hlavního pospojování 

obrazek

Vodiče doplňujícího pospojování dohromady navzájem spojují neživé části a cizí vodivé části upevněných zařízení, které jsou současně přístupné dotyku (vzdálenost mezi nimi je menší než 2,5 m) nebo ty části, které je nutno navzájem spojit podle požadavků příslušných norem (např. v koupelnách).

Zdroje

  • ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění, ochranné vodiče, Praha, ČNI 5/2012
  • KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014, 247 s. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • SOLID TEAM, s.r.o. Elektro v praxi: Právní předpisy, základní normy, silnoproud. 2014.

Obrázky a tabulky

  • Obr. 1: KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014, 247 s. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • Tab. 1: KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014, 247 s. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
  • Tab. 2: KŘÍŽ, Michal. Příručka pro zkoušky elektrotechniků: požadavky na základní odbornou způsobilost. 10., aktualiz. vyd. Praha: IN-EL, 2014, 247 s. Elektro (IN-EL). ISBN 978-80-87942-01-7.
Logolink