Struktura

Rostlinná buňka

Rostlinná buňka

Obr. 1: Rostlinná buňka

Rostlinná buňka se řadí mezi eukaryotické buňky, má však několik vlastních charakteristických rysů.

Charakteristické rysy rostlinné buňky

  • Centrální vakuola obsahuje organické i anorganické látky a je obklopená membránou zvanou tonoplast.

  • Buněčná stěna je složená z celulózy a hemicelulózy, pektinu a mnohdy i ligninu, produkuje ji protoplast na vnější stranu cytoplazmatické membrány.

  • Mezibuněčné spoje, známé jako plazmodezmy, otvory v primární buněčné stěně, skrz něž prochází cytoplazmatická membrána a provazce endoplazmatického retikula.

  • Plastidy vzniklé endosymbiózou. Patří k nim především chloroplasty, obsahující chlorofyl a biochemické látky sloužící k fotosyntéze, u mnohých rostlin však také amyloplasty, obsahující škrob a chromoplasty bohaté na barevné pigmenty bez fotosyntetické funkce. 

  • Zásobní látkou je škrob.

    Velikost buněk

  •  Nejmenší eukaryotické buňky má zelená řasa Ostreococcus tauri, a to asi jeden μm, tzn. menší než např. buňka bakterie Escherichia coli. Naopak velkých rozměrů (až jeden metr) dosahuje jednobuněčná zelená řasa rodu Caulerpa.
     

  • Specializace rostlinných buněk

  • U mnohobuněčných rostlin dochází k tvarové a funkční specializaci rostlinných buněk. Už zelená řasa rodu Volvox tvoří kulovité kolonie, v nichž jsou buňky spojeny navzájem otvory v cytoplazmatické membráně a některé buňky se v nich již specializují na pohlavní rozmnožování. U vyšších rostlin vznikají specializovaná pletiva. Ty se podle tvaru a tloušťky jejich buněčné stěny dělí na parenchym, kolenchym a sklerenchym, podle funkce na pletiva dělivá, krycí, vodivá a základní.

Zdroje

  • CAMPBELL, Neil A et al. Biology: concepts. 4th ed. San Francisco: Benjamin Cummings, c2003, xxxvii, 781 p. ISBN 080536627X.
  • JONES, Mary and JONES, Geoff. Biology. Cambridge University Press, 2002. ISBN 0 521 45618 5 paperback

Úkol

Úkol pro žáky ZŠ

Vymodeluj z plastelíny řez rostlinnou buňkou.

Kontrolní otázka

Jaký polysacharid je obsažen v buněčné   stěně?
Co znamená pojem: plně propustná?
Kde se nachází buněčná šťáva a co obsahuje?
Chloroplast obsahuje chlorofyl. Jakou funkci má toto zelené barvivo?

Laboratorní cvičení

Pokožkové buňky přeměněného listu cibule

Materiál: cibule kuchyňská Allium cepa
Pomůcky: mikroskop, kádinka s vodou, kapátko, preparační souprava, podložní a krycí sklíčko, Lugolův roztok
Postup: cibuli nožem rozřízneme a z vnitřní strany přeměněného listu stáhneme kousek pokožky. Pinzetou přeneseme pokožku do vody na podložním sklíčku a překryjeme ji krycím sklíčkem. Preparát  pozorujeme mikroskopem. Přidáme kapku Lugolova roztoku, opět pozorujeme a nakreslíme.

Nákres: Pokožkové buňky přeměněného listu cibule

Pokožkové buňky přeměněného listu cibule
Obr. 2: Pokožkové buňky přeměněného listu cibule

Závěr:
Preparát vypadal jako nepravidelné cihličky. Buňky byly protáhlé s tenkými buněčnými stěnami. V každé buňce bylo jádro. Po přilití Lugolova roztoku se stala jádra lépe viditelnými a pozorovatelnými.

Logolink