Struktura

Živočišná buňka

ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA

Obr. 1: Živočišná buňka


Tato buňka je eukaryotická, stejně jako buňka rostlinná. Liší se od ní způsobem výživy. Živočišným buňkám chybí buněčná stěna. Svůj tvar mění podle vykonávané činnosti.

Složení živočišné buňky

  • Živočišné buňky bývají zpravidla velmi malé (do 20 mikrometrů).

  • Živočišné buňky mívají  jen jedno jádro, ale jsou i výjimky - buňky jaterní a  buňky chrupavek, kde můžou mít i dvě jádra (makronukleus a mikronukleus). Buňky, které odbourávají kostní tkáň (osteoklasty), mají až 100 jader. V živočišných tkáních se nachází i mnohojaderné útvary, vznikající buď dělením jádra nebo splynutím více buněk v jediný útvar, což je například srdeční tkáň. Některé buňky jsou bezjaderné, např. lidské červené krvinky.

  • Mitochondrie vzniklé endosymbiózou. Jsou  to tyčinkovité až vláknité úvary. Mají dvě biomembrány. V buňce jich bývá několik set.
    V mitochondriích se uskutečňuje buněčné dýchání, což je oxidace glukózy, čímž se vytváří energie. Tato energie zabezpečuje životní děje v buňce.

  • Endoplazmatické retikulum je membránový systém. Na některé jeho membrány jsou připojeny ribozómy a je místem syntézy buněčných bílkovin.

  • Golgiho systém je soustava měchýřků, ve kterých se uskutečňují biochemické reakce upravující látky dopravované sem z hrubého a z hladkého endoplazmatického retikula v malých váčcích. V živočišných buňkách se takto zpracovávají bílkoviny, lipidy a steroidy.

  • Lyzozomy jsou měchýřky tvořené cytoplazmatickou membránou uzavírající enzymy. 

  • Centrioly jsou části živočišné buňky. Uplatňují se při dělení jádra a následně buňky. Rozpůlí se a každá míří k opačnému pólu buňky. (viz. mitóza, meióza)

  • Cytoplazma je polotekutá hmota, která vyplňuje obsah buňky.

  • Zásobní látkou je živočišný škrob: glykogen.

    Velikost buněk

  • Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Průměrná velikost živočišné buňky je 10 - 20 µm.

  • Příklady velikostí: lidské erytrocyty 7,5 µm; lidské vajíčko 200 µm, obojživelníků 1,5 mm, ptáků v cm.Velmi dlouhé mohou být i výběžky buněk, např. u výběžků neuronů může být jejich délka i několik metrů.

 

  • Tvar živočišné buňky

  • Živočišné buňky jsou typické obrovskou tvarovou rozmanitostí.

  • Tvarové typy a příklady: kulovitý či eliptický (krevní buňky); plochý, kubický, cylindrický (epitelové buňky);vřetenovitý ( hladká svalovina); hvězdicovitý a hruškovitý (nervové buňky).
    Některé buňky jako např. bílé krvinky mohou svůj tvar měnit.

Zdroje

  • CAMPBELL, Neil A et al. Biology: concepts. 4th ed. San Francisco: Benjamin Cummings, c2003, xxxvii, 781 p. ISBN 080536627X.
  • JONES, Mary and JONES, Geoff. Biology. Cambridge University Press, 2002. ISBN 0 521 45618 5 paperback

Výroba

Pro žáky ZŠ

Vytvoř z moduritu model červené krvinky.

Otestuj se

Kolik typů živočišných buněk vyjmenuješ za 10 sekund?

Logolink