Struktura

Obvodové součástky a jejich vlastnosti

Obvodové součástky a jejich vlastnosti

Požadovanou činnost obvodu zajišťují svými charakteristickými vlastnostmi a vhodným zapojením obvodové součástky, které lze třídit podle různých hledisek:

  • podle počtu pólů, kterými se součástka připojuje do obvodu;

    DVOJPÓLY, VÍCEPÓLY
  • podle počtu dvojic svorek (bran), které slouží k přivádění a odvádění signálu;

    JEDNOBRANY, DVOJBRANY, VÍCEBRANY
  • podle toho, zda energii do obvodu dodávají nebo ji odebírají;

    ZDROJE, SPOTŘEBIČE – SOUČÁSTKY AKTIVNÍ, PASIVNÍ
  • podle vzájemné závislosti obvodových veličin;

    SOUČÁSTKY LINEÁRNÍ, NELINEÁRNÍ
  • podle toho, zda jejich vlastnosti jsou nebo nejsou závislé na kmitočtu (frekvenci) procházejícího proudu.

    SOUČÁSTKY ODPOROVÉ, REAKTANČNÍ, KOMPLEXNÍ

Příklady součástek:

  • REZISTOR – pasivní odporový lineární jednobran (dvojpól) a v obvodu je spotřebičem;

  • TRANZISTOR – aktivní nelineární dvojbran (neobsahuje sice zdroj, ale je schopen zesilovat signál), v obvodu stejnosměrného proudu se chová jako spotřebič a je součástkou odporovou;

  • KONDENZÁTOR – pasivní lineární reaktanční jednobran (dvojpól), v obvodu stejnosměrného proudu se při nabíjení chová jako spotřebič, při vybíjení jako zdroj.

Při hodnocení konkrétní součástky je nutné vždy uvést podmínky, které jsou uvažovány (za kterých se klasifikace provádí).

Dílčí lekce

Logolink