Struktura

Buněčné organely

Buněčné organely

Eukaryotická buňka obsahuje velké množství membránových organel.

Rozlišujeme eukaryotické buňky rostlin, živočichů a hub.

Na povrchu buněk hub a rostlin je buněčná stěna. Ta je u hub složena z chitinu a u rostlin z celulózy. V případě dřevin se vyskytuje i lignin.

Všechny eukaryotické buňky obsahují cytoskelet (kostra buňky), který je tvořen mikrofilamenty (vlákénky a mikrotubuly); vlákénka i trubičky se podílí na vzniku dělícího vřeténka při mitóze.

Cytoplazmatická membrána ohraničuje celý obsah buňky a je polopropustná . Má stejnou základní strukturu jako ostatní membrány v buňce. Cytoplazmatická membrána propouští nejen vodu, ale i jiné malé molekuly, zejména ty nepolarní jako kyslík nebo oxid uhličitý. Základem membrány je dvojitá vrstva fosfolipidů. Fosfolipidy mají hydrofilní (uvnitř membrány) a hydrofobní (na obou površích membrány) části a dále pak nepravidelně najdeme vmezeřené molekuly bílkovin, které umožňují průchod různým látkám do buňky a z buňky ven.

Obr. 1: Cytoplazmatická membrána

Cytoplazma je vnitřní prostředí buňky. Je to viskózní, koncentrovaný roztok mnoha malých i velkých molekul. Zcela vyplňuje prostor buňky. Skládá se z vody, živin, enzymů, odpadních produktů a mnoha dalších látek.

Jádro neboli nucleus (latinsky), příp. též karyon (řecky), je zřetelně ohraničeno od okolní cytoplazmy. Na jeho povrchu je dvojitá membrána, tzv. blána jaderná (karyolema). Biomembrána jádra není celistvá, ale nachází se v ní množství jaderných pórů, které slouží k transportu velkých molekul bílkovin, ribozomů a dalších molekul.

Karyoplazma je polotekutá hmota vyplňující prostor uvnitř jádra. V ní se nacházejí vláknité útvary zvané chromozomy, které obsahují deoxyribonukleovou kyselinu DNA (nositelka genetické informace, která se dědí).
Karyoplazma podobné složení jako cytoplazma + DNA (eukaryotní DNA vytváří komplex s bílkovinami).

V jádře se nachází jedno nebo i více jadérek. V nich jsou uloženy genetické informace pro syntézu ribozomální RNA.

Obr. 2: Jádro

Mitochondrie jsou tyčinkovité útvary, kterých v buňce bývá až několik set. Jsou tvořeny dvěma biomembránami a probíhá zde buněčné dýchání, což je oxidace glukózy, čímž se vytváří energie. Mitochondrie jsou energetickým centrem buňky. Energie uvolněná při dýchání pak zajišťuje životní děje v buňce.


Obr. 3: Mitochondrie

Chloroplasty ohraničuje dvojitá membrána uzavírající bílkovinnou hmotu - stroma. V stromě jsou tylakoidy. Grana jsou pak tvořena stupňovitě na sebe uloženými tylakoidy a obsahují asimilační barvivo, zelený chlorofyl. V chloroplastech probíhá fotosyntéza.
 

Obr. 4: Chloroplast

Chromoplasty obsahují žlutá a červená asimilační barviva nerozpustná ve vodě, tzv. xanthofyly a karotenoidy.

Obr. 5: Chromoplast

Leukoplasty jsou bezbarvé plastidy, v nichž se hromadí zásobní látky např. škrob, bílkoviny a lipidy. Leukoplasty se vyskytují nejčastěji v neosvětlených částech rostlin (kořeny, oddenky).


Obr. 6: Leukoplasty

Endoplazmatické retikulum je membránový systém kanálků a váčků. Produkty E. R. jsou v transportních váčcích dopravovány do Golgiho aparátu.

Rozeznáváme:

  • E. R. drsné obsahuje ribozómy a zde probíhá syntéza bílkovin.
  • E. R. hladké - je bez ribozómů, probíhá zde syntéza cukrů a tuků (sacharidů a lipidů).


Obr. 7: Endoplazmatické retikulum

Golgiho aparát
látky z E. R. jsou do G. A. dopraveny v transportních váčcích a následně zde probíhá, podobně jako na pošte, balení bílkovin
(a jiných látek) do váčků s adresou určení. V živočišných buňkách jsou v Golgiho aparátu upravovány bílkoviny, lipidy a steroidy; v rostlinných buňkách pak bílkoviny a složité sacharidy např. celulóza.


Obr. 8: Golgiho aparát

Lysozomy obsahují trávicí enzymy, uzavřené v biomembráně. Vznikají tak, že váčky s upravenými látkami opouštějí G.A.


Obr. 9: Lysozomy

Vakuoly jsou tvořené membránou, která bývá nazývána tonoplast. Uvnitř vakuol je buněčná šťáva (roztok enzymů a dalších látek). Centrální vakuola v rostlinné buňce pomáhá udržovat tvar buňky.
 

Rozdíly mezi buňkami mnohobuněčných eukaryot

  • Rostliny: celulóza, lignin, chloroplasty, vakuoly, nemají lysozomy. Zásobní látkou je škrob.

  • Houby: buněčnou stěnu tvoří chitin, mají vakuoly. Často haploidní, ale i diploidní formy existence. Zásobní látka je glykogen.

  • Živočichové: nemají nikdy buněčnou stěnu. Nejsou zde metabolicky aktivní vakuoly (jen turgorové nebo tukové).
     Zásobní látkou je glykogen.

Zdroje

  • CAMPBELL, Neil A et al. Biology: concepts. 4th ed. San Francisco: Benjamin Cummings, c2003, xxxvii, 781 p. ISBN 080536627X.
  • DVORSKÁ, Michaela. Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo: VY_32_INOVACE_BIO_1ROC_15.  Registrační číslo CZ.1.07/1. 5.00/34.0084. Zdroj: http://www.szesprerov.cz/9/dvorska/dum_15_BIO.pdf
  • FELLNEROVÁ, Ivana. Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu „Aktivní začlenění SŠ pedagogů do tvorby a využití multimediálních výukových programů ve výuce biologie“ CZ.04.1.03/3.2.15.2/0270. Zdroj: http://atraktivnibiologie.upol.cz/
  • JONES, Mary and JONES, Geoff. Biology. Cambridge University Press, 2002. ISBN 0 521 45618 5 paperback

 

Kontrolní otázka

Jaké děje probíhají v mitochondriích
a v chloroplastech?

Zapamatuj si

Chloroplasty získávají energii ze slunce.

Mitochondrie uvolňují energii z cukru.

Logolink