Struktura

Rezistory

(vhodné i pro ZŠ)

Pasivní elektronický prvek, který realizuje základní obvodový parametr elektrický odpor, je rezistor.

Hlavní vlastnosti jsou určeny charakteristickými a mezními parametry. Překročení mezních parametrů způsobí zničení součástky. Charakteristickými parametry jsou definovány užitné vlastnosti součástky, určují oblast bezchybné činnosti. Nejdůležitějšími parametry rezistoru jsou jmenovitá hodnota odporu a jmenovitá zatížitelnost. Jmenovitý odpor rezistoru určuje výrobcem garantovaný odpor v ohmech s příslušnou tolerancí v procentech [%]. Rezistory jsou vyráběny podle tolerance v řadách E6, E12, E24 atd., podle počtu hodnot v jedné dekádě.

Jmenovitá zatížitelnost rezistoru určuje použitelné výkonové zatížení vytvořené průchodem proudu rezistorem R, na kterém je vytvořen úbytek napětí U.

P = U·I = I2·R         [W; V, A, Ω]

Výkon se mění převážně v teplo, které způsobuje ohřev součástky. Rezistory jsou vyráběny pro ztrátový výkon, při kterém nedochází k porušení rezistoru, v řadě 0,125; 0,25; 0,5; 1; 2; 5 W atd.

Dalšími uváděnými vlastnostmi rezistorů bývají teplotní součinitel odporu rezistoru a šumové napětí.

Teplotní součinitel odporu (TKR) udává nejvyšší změnu odporu v závislosti na teplotě při oteplení o 1°C.

Šumové napětí je způsobené nerovnoměrným pohybem elektronů v součástce a projevuje se v nepravidelných změnách potenciálu na vývodech.

Podle provedení odporové vrstvy dělíme rezistory na vrstvové (odporový materiál je tvořen vrstvou materiálu, např. na keramickém podkladu)

obrazek

Obr. 1: Vrstvový rezistor

a drátové (odporový materiál je tvořen odporovým drátem, např. navinutým  na keramickém podkladu), které jsou určeny na větší výkonové zatížení.

obrazek

Obr. 2: Drátový rezistor

Značení rezistorů

Podle velikosti a provedení rezistorů se využívají nejčastěji tato značení: číselné s příponou, barevný kód a číselný kód.

Číselné s příponou – základní jednotkou pro značení odporu je 1. Násobitel (řád) je označován příponami (písmeno). Za označením bývá další písmeno značící toleranci hodnoty.

obrazek

Obr. 3: Násobitel a tolerance

Barevný kód  – využívá se především u miniaturních rezistorů, má výhodu ve snadném čtení ze všech stran, protože je provedeno po celém obvodu. Značení se skládá ze tří až šesti proužků, kde první proužek je blíže k okraji rezistoru. Určuje dvě až tři platné číslice hodnoty, násobitel, toleranci a někdy teplotní koeficient.

Číselný kód – používá se hlavně pro značení rezistorů SMD pro povrchovou montáž. Je tvořen třemi nebo čtyřmi číslicemi. První dvě nebo tři určují hodnotu odporu, poslední je násobitel.

Samostatnou a specifickou skupinou jsou proměnné rezistory. Nejznámější jsou potenciometry a odporové trimry.

Potenciometry – nejznámější představitelé této skupiny, umožňují nastavení velikosti odporu převážně pomocí vnějších otočných ovládacích prvků.

obrazek

Obr. 4: Potenciometr

Odporové trimry – umožňují nastavení velikosti odporu pomocí nástroje, jedná se převážně o nastavovací prvky nepřístupné obsluze.

obrazek

Obr. 5: Odporový trimr

 

Zdroje

  • BARTONĚK, Josef. Základy audio a video techniky. Interní skriptum, VOŠ a SPŠE Olomouc. 2012

Obrázky

  • Obr. 1 - Obr. 9: Archiv autora

Doplňující učivo

Hodnotové řady

obrazek

Obr. 6: Hodnotové řady

Doplňující učivo

Barevný kód

obrazek

Obr. 7: Barevný kód

Víte, že ...

Zapojení rezistorů

Sériové

obrazek

Obr. 8: Sériové zapojení rezistorů

  • proud protékající všemi rezistory je shodný

  • napětí je rovno součtu napětí na jednotlivých rezistorech

Výsledný odpor  

R = R1 + R2 + R3

Paralelní

obrazek

Obr. 9: Paralelní zapojení rezistorů

  •  napětí na všech rezistorech je shodné

  •  proud je roven součtu proudů jednotlivými rezistory

Výsledný odpor 

1/R = 1/R1 + 1/R2 + 1/R3

 
Logolink