Struktura

Nahosemenné rostliny

Nahosemenné rostliny

  • vznik v prvohorách – přelom devonu a karbonu

  • převaha sporofytu nad gametofytem, gametofyt (klíčící pylová láčka, primární endosperm) není schopen samostatné existence

  • nedokonalá ochrana vajíček

  • ve vodivých pletivech jako součást xylému pouze cévice

rozmnožování

Nahosemenné rostliny vytvářejí většinou samčí šištice (nesou tyčinky) a samičí šištice (nesou nahá vajíčka krytá šupinami).

  • Samčí šištice

    • šištice tyčinek

    • tyčinka – 2 prašná pouzdra – výtrusnice

    • meiotickým dělením mateřských buněk vznikají pylová zrna (samčí mikrospory)

    • pylové zrno

      • z několika buněk proklových
      • z jedné velké vyživovací (vegetativní)
      • z jedné menší buňky rozmnožovací (generativní)
      • je chráněno blánou exinou
      • 2 vzdušné vaky, lépe létá vzduchem
  • Samičí šištice

    • šištice podpůrných a semenných šupin

    • každá semenná šupina nese 2 vajíčka

    • vajíčko

      • obal (integument)
      • v obalu otvor klový
      • uvnitř obalu mnohobuněčné diploidní pletivo (nucellus)
    • Zrání vajíčka
      • 1 buňka nucellu se zvětší a meiozou se rozdělí na 4 haploidní buňky (makrospory)
      • 3 ze 4 buněk zanikají a poslední buňka se přemění v zárodečný vak (samičí gametofyt)
      • jádro zárodečného vaku se několikrát dělí a na straně k otvoru klovému vznikne 3–6 zárodečníků (každý obsahuje jednu vaječnou buňku)
  • Opylení a oplození

    • opylení větrem

    • pylové zrno dopadne na polinační kapku vylučovanou vajíčky

    • kapka vysychá – pyl se dostává na povrch nucellu, kde vyklíčí v pylovou láčku

    • láčka prorůstá nucellem a dostává se k zárodečníkům

    • v pylové láčce se generativní buňka rozdělí na dvě nepohyblivé spermatické buňky (menší zaniká), větší buňka se spojí s vaječnou buňkou uvnitř zárodečníku (vzniká zygota 2n) – jednoduché oplození

    • zygota se přemění na zárodek (embryo) s větším počtem děloh

    • poté se vajíčko přemění v semeno (často křídlaté)

    • samičí šištice se zvětší a zdřevnatí a vytváří se semenná samičí šiška

  • 2 vývojové linie nahosemenných

    • cykasy

    • jehličnany

Systém nahosemenných rostlin

  • cykasy (Cycadophyta)

  • jehličnany (Coniferophytina)

    • jinany  (Ginkgophyta)

    • Pinophyta

      • borovicovité (Pinaceae)
      • blahočetovité (Araucariaceae)
      • tisovité (Taxaceae)
      • cypřišovité (Cupressaceae)

Cykasy (Cycadophyta)

  • největší rozkvět v druhohorách

  • dřeviny s nevětveným kmenem

  • zpeřené listy na vrcholu kmene

  • šištice odděleného pohlaví – samčí a samičí

  • výskyt – tropy, subtropy

Jinany (Ginkgophyta)

Borovicovité (Pinaceae)

  • listy – jehlice srostlé po 2, 3 a 5

  • nejstarší fosilie z jury

zástupci

  • smrk ztepilý (Picea abies)

    • původní dřevina v ČR

    • monokulturní výsadba mimo přirozený areál (hornatiny)

    • mělký kořenový systém – náchylný na polomy

    • šiška převislá

    • jednodomý

    • napadán škůdci – lýkožrout smrkový

    • měkké světlé dřevo – velký hospodářský význam

  • jedle bělokorá (Abies alba)

    • původní dřevina v ČR

    • na spodní straně jehlice voskové pruhy

    • šiška vzpřímená, rozpadavá

    • citlivá na kvalitu prostředí, úbytek v Evropě

  • modřín opadavý (Larix decidua)

    • původní v ČR

    • nápadné brachyblasty

    • hluboce kořenující, okraje lesů jako ochrana před polomy

    • odolný vůči znečištění

    • kvalitní světlé dřevo

  • borovice lesní (Pinus sylvestris)

    • původní v ČR

    • jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou

    • snese extrémní životní podmínky – skály, písčiny

    • hodně pryskyřice, měkké žloutnoucí dřevo

  • borovice kleč (Pinus mugo)

    • kosodřevina

    • jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou

    • ve vyšších nadmořských výškách (nad 1 000 m n. m.)

    • odolná vůči znečištění

    • v Jeseníkách není původní

Cypřišovité (Cupressaceae)

  • šupinovité nebo jehlicovité listy

  • největší stromy světa

  • obsahují toxiny

zástupci

Tisovité (Taxaceae)

  • absence pryskyřičných kanálků

  • tis červený (Taxus baccata)

    • dvoudomý

    • semeno v červeném míšku (rozšiřují ptáci)

    • alkaloid taxin obsažen ve všech částech rostliny až na červenou dužninu míšku

    • zdroj léků proti nádorovým onemocněním (chemoterapie)

Zdroje

  • JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4.
  • MACHÁČEK, T. et al. Biomach, výpisky z biologie [online]. 2005– [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: www.biomach.cz.
  • ROSYPAL, Stanislav. Přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 635 s. ISBN 80-858-2732-8.
  • Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nahosemenn%C3%A9
  • Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků je Václav Hubáček a Tomáš Pospíšil

Odkaz

Další informace a obrázky nahosemenných rostlin na:

Květena ČR

Logolink