Struktura

Elektrotechnická měření – úlohy

Doklady o elektrotechnickém měření.

Elektrotechnická měření se zpracovávají formou protokolu pro jednorázová nebo speciální měření vybraných parametrů nebo formou kontrolniho listu nebo prohlášení o shodě, což je předpřipravený formulář pro opakovaná měření.

Protokol z měření vytváří technik sám dle zadání nebo technických podmínek při provádění jednotlivých zkoušek požadovaných parametrů.

Protokol musí obsahovat:

  • Zadání požadovaných měření a zkoušek.

  • Veškeré identifikační údaje o měřeném výrobku, jako je typ výrobku, výrobní číslo nebo číslo série, datum výroby, jmenovité údaje apod.

  • Identifikační údaje o technikovi, který měření prováděl (bývá uvedeno jméno nebo jen číslo pracovníka) a jeho podpis, případně razítko.

  • Informaci, kdy bylo měření prováděno a za jakých podmínek (např. teplota okolí apod.).

  • Postupy měření, včetně schémat.

  • Seznam použitých měřicích přístrojů a pomůcek.

  • Naměřené a vypočtené hodnoty zpracované nejčastěji formou tabulky „Naměřených a vypočtených hodnot“.

  • Příklad výpočtu včetně tolerance měření, případně rozbor chyb měření. Provádíme-li nějaké výpočty z naměřených hodnot, uvedeme příklad výpočtu pro některý zvolený řádek tabulky.

  • Výsledky měření mohou být pro větší názornost zpracovány formou grafů.

  • Závěr s výsledky měření a zkoušek dle zadání.

  • Jedná-li se o informativní zkoušku, pak se uvádí jen naměřené hodnoty a rozhodnutí, zda daná hodnota vyhovuje nebo nevyhovuje, si rozhodne zadavatel.

  • Jedná-li se o kontrolní zkoušku, pak se uvádějí naměřené hodnoty a tyto se posuzují, zda vyhovují požadovaným parametrům (např. technickým podmínkám, katalogovému listu apod.).

Obecně platí, že protokol musí obsahovat takové údaje, aby bylo možné v případě potřeby kterékoliv měření nebo zkoušku zopakovat a to i se stejnými přístroji a stejným postupem měření, a tím případně vyloučit chybu přístroje nebo metody.

Kontrolní list nebo prohlášení o shodě se v praxi vytvářejí pro opakovaná měření v sériové výrobě nebo při opakovaných zkouškách a slouží jako doklad o provedeném měření nebo jen kontrole daného výrobku a prohlašují, že zařízení je shodné se zařízením, na kterém byly vykonány zkoušky dle technických podmínek a které bylo schváleno např. státní zkušebnou.

Při návrhu kontrolního listu se vychází většinou ze zpracovaného protokolu od prvního výrobku nebo série výrobků. Kontrolní list není tak obsáhlý jako protokol a bývá k němu zpracován zkušební nebo měřicí předpis, který stanovuje postupy měření, včetně schémat, předepsané měřicí přístroje a pomůcky a stanovuje i postup výpočtu nebo způsob vyhodnocení naměřených hodnot.

Kontrolní list nebo prohlášení o shodě musí obsahovat:

  • Druh zkoušky, která byla provedena, případně číslo zkušebního předpisu nebo technických podmínek, podle kterých byla zkouška provedena.

  • Veškeré identifikační údaje o měřeném výrobku, jako je typ výrobku, výrobní číslo nebo číslo série, datum výroby, jmenovité údaje apod.

  • Identifikační údaje o technikovi, který měření prováděl (bývá uvedeno jméno nebo jen číslo pracovníka) a jeho podpis, případně razítko.

  • Informaci, kdy bylo měření prováděno.

  • Je-li to stanoveno technickými podmínkami nebo měřicím předpisem, uvádějí se i některé naměřené hodnoty.

  • Závěr s výsledky měření a zkoušek. Uvádí se většinou jen vyjádření, zda vyhovují nebo nevyhovují požadovaným parametrům (např. technickým podmínkám, katalogovému listu apod.).

Obecně platí, že prohlášení o shodě musí být přiloženo ke každému elektrotechnickému výrobku a potvrzuje uživateli, že výrobek splňuje předepsané parametry.

Jak řešit úlohy v elektrotechnických měřeních?

Elektrotechnická měření se navzájem značně liší, přesto je vhodné dodržovat určitý postup, který lze shrnout do následujících kroků:

  • Seznámíme se s teoretickými informacemi k dané problematice.

  • Důkladně prostudujeme zadání - co je požadováno.

  • Nastudujeme danou problematiku a připravíme si teoretický rozbor požadovaného měření včetně možných metod měření.

  • Navrhneme schéma pro měření včetně postupu měření, je-li schéma a postup měření stanoven výrobcem, použijeme toto doporučené zapojení.

  • Zapíšeme identifikační údaje měřeného zařízení.

  • Vybereme potřebné měřicí přístroje a pomůcky.

  • Zpracujeme konkrétní postup měření pro použité schéma zapojení a použité měřicí přístroje a připravíme si tabulky pro zápis naměřených hodnot.

  • Posoudíme bezpečnost práce na daném zařízení, zda jsou nutná nějaká bezpečnostní opatření, nebo nutnost použít nějakých bezpečnostních pomůcek. Vyžadují-li to okolnosti, požádáme vyučujícího o kontrolu pracoviště a souhlas k zahájení měření.

  • Provedeme požadovaná měření. Během měření se soustředíme na práci a nerozptylujeme se jinými činnostmi.

  • Zapisujeme naměřené hodnoty do připravených tabulek. Většinou při měření pracujeme v týmu tak, že jeden provádí měření a druhý zapisuje hodnoty, aby odečet hodnot byl rychlý a nezdržovali jsme se zápisem.

  • Po ukončení měření bezpečně vypneme pracoviště a teprve poté provedeme zápis použitých měřicích přístrojů a pomůcek (není vhodné zapisovat přístroje hned při výběru před měřením, protože můžeme zvolit přístroj s nevhodným rozsahem nebo může být přístroj vadný, a pak musíme přístroj vyměnit a zapisovat znovu).

  • Provedeme příklad výpočtu pro některý vybraný řádek naměřených hodnot a posoudíme, zda vypočtené hodnoty odpovídají teoretickým předpokladům.

  • Provedeme zpracování naměřených hodnot dle připraveného postupu, případně provedeme grafické zpracování naměřených a vypočtených hodnot. Pro zpracování opakovaných výpočtů a vykreslování grafů je vhodné použít výpočetní techniku (např. Excel apod.).

  • Provedeme vyhodnocení měření porovnáním získaných hodnot s teoretickými předpoklady nebo s hodnotami získanými z katalogu, technických listů nebo z technických podmínek měřeného zařízení.

  • Zpracujeme závěr měření. Do závěru vypíšeme výsledky vyhodnocení s konkrétními hodnotami (včetně jednotek), případně naše vyjádření, zda zařízení splňuje nebo nesplňuje požadované hodnoty. Při zpracování závěru se držíme jednotlivých bodů zadání. Ke každému bodu v zadání bychom se měli vyjádřit. Do závěru píšeme pouze fakta a ne naše pocity (zda se nám měření líbilo apod.).

Dílčí lekce

Logolink