Houby jako původci onemocnění rostlin, živočichů a člověka

Houby patří mezi nejstarší žijící organizmy na Zemi a poměrně dlouhou dobu byly na okraji vědeckého zájmu. Houby se dostávají stále více do popředí zájmu, ať už v souvislosti s jejich postavením v systému organizmů, tak v souvislosti s onemocněními rostlin, zvířat a člověka.


Vybrané houby a houbové organizmy, které způsobují nejrůznější onemocnění 

 

Způsob výživy u těchto organizmů – parazitizmus. Pokud jsou parazitické houby vázané na živého hostitele, jde o biotrofní parazitizmus (rzi, sněti, padlí). 

Obr. 1: Rez šípková

Obr. 2: Rez travní –  ložiska zimních výtrusů


V případě, že parazit může žít i na odumřelém organizmu nebo jeho částech, jedná se o fakultativní parazitizmus nebo také saproparazitizmus (např. dřevokazné houby).

 Obr. 3: Troudnatec kopytový

Obr. 4: Troudnatec pásový

Původci onemocnění rostlin se zabývá fytopatologie v obecné i speciální úrovni (lesnická, zemědělská). Jsou vypracovány integrované systémy ochrany rostlin před původci patogenů houbového původu. Přístupy v integrované ochraně rostlin spočívají v mechanickém odstraňování původců chorob, aplikaci chemických přípravků (Fungicidy) nebo ve využívání živých organizmů i na bázi hub, např. přípravek Polyversum na bázi houby Pythium debaryanum.


Rozšiřující

Příklady původců chorob rostlin vyvolaných houbami

Kadeřavost broskvoní  T. deformans

Obr. 5: Kadeřavost broskvoní


Čarověníky na břízách  T. betulina  

Obr. 6: Čarověníky na bříze

Obr. 7: Čarověníky na bříze karpatské /Skotsko/


Palcatka na listech olše Ttosquinetii

Obr. 8: Palcatka na listech olše


Palcatka švestková  – původce choroby zvané puchrovitost švestek T. pruni

Obr. 9: Puchrovitost slivoní


Původci chorob živočichů a člověka vyvolaných houbami

K onemocněním, jejichž výskyt a závažnost narůstá, patří i nemoci způsobené plísněmi – kvasinkami nebo houbami. Tyto choroby jsou souhrnně označovány jako mykózy.

Trichophyton sp. – onemocnění pokožky a vlasů – plísně meziprstí, onemocnění kožních derivátů

Obr. 10: Plísňová onemocnění nohou


 

Padlí  houbové onemocnění rostlin 

biotrofní paraziti cévnatých rostlin, mycelium tvoří bělavé povlaky na listech (extramatrikálnímycelium), přísavky (haustoria vstupují do epidermálních buněk hostitele, časté nepohlavní rozmnožován konidiemi (oidiemi), ke konci vegetačního období vznikají kulovité plodnice (kleistothecia s charakteristickými přívěsnými vlákny). Po dozrání a prasknutí plodnice s vřecky se uvolňují askospory (pohlavní stádium).

Padlí dubové (Microsphaera alphitoides)

Obr. 11: Padlí dubové

Obr. 12: Kleistothecium padlí


Padlí révy vinné (Uncinula necator)

Obr. 13: Padlí révové

Padlí travní (Blumeria graminis) napadá též obilniny

Padlí růžové (Sphaerotheca pannosa)


Monilinia fructigena – původce hniloby plodů moniliozy (jablka, hrušky, aj.)

Obr. 14: Monilioza na plodech jabloně

Obr. 15: Jablko zasažené moniliózou

Obr. 16: Monilioza na plodu švestky 


Paličkovice nachová (Claviceps purpurea) – otravy – ergotismus, výroba léčiv proti krvácení, (námel) stopkatá stromata

Obr. 17: Paličkovice nachová námel


Rzi   je skupina parazitických stopkovýtrusných hub. Jedná se o parazity rostlin, které tvoří podhoubí čili mycelium. Rzi mají poměrně složitý životní cyklus a jsou schopné střídat hostitele.

Obr. 18: Rez s kupkami výtrusů

Zdroje

 

 


Obrázky:

Přílohy
Klíč k urč.dřevokaz.hub.pdf Stáhnout
Houby-Úkol č.1.pdf Stáhnout
Víte, že ...
Rez hrušňová

Na jaře se žlutooranžové povlaky způsobené přítomností rzi hrušňové mohou objevit především na okrasných jehličnanech, na podzim napadá tato dvoubytná rez listy hrušní nebo jiných ovocných stromů. Rez hrušňová parazituje na listech ovocných dřevin, jalovec využívá jako mezihostitele.


Obr. 19: Rez hrušňová 

Víte, že ...
Víte, že původcem akutního infekčního zánětu plic mohou být houby?

Mykotická pneumonie je akutní infekční zánět plic vyvolaný houbami. Mezi houbami rozlišujeme plísně a kvasinky. Plicní mykózy vznikají obvykle po vdechnutí rozmnožovacích buněk (spor) plísní, které se vyskytují v půdě a na rostlinách.

Nejdůležitějšími onemocněními jsou kokcidioidomykóza (původcem je Coccidioides immitis), blastomykóza (Blastomyces dermatitidis), histoplazmóza (Histoplasma capsulatum) a parakokcidioidomykóza (Paracocidioides brasiliensis).

Časté jsou také mykózy způsobené houbami Aspergillus, Candida Cryptococcus, vyskytující se nejčastěji u nemocných se sníženou obranyschopností bez ohledu na její příčinu (nemoc nebo jako vedlejší účinek léčby, např. u pacientů s AIDS, po transplantaci orgánů užívajících tzv. imunosupresivní léčbu, u dlouhodobé antibiotické léčby). Mykotické nákazy jsou u nemocných po transplantaci orgánů nejčastější příčinou úmrtí pro infekci.

Více se dočtete na: http://www.anamneza.cz/nemoc/Mykoticka-pneumonie-261

Čti také

Příkladem jednoho typů onemocnění způsobenými plísněmi je Aspergilóza.

 Obr. 20: Aspergilóza na dolní končetině

Více se dočtete v kapitole Mykotické onemocnení na stránkách:

https://www.pfizer.cz/sites/cz/Vasezdravi/Infekcni/Mykoticke/Pages/default.aspx


Další zdroj informací a zdroj obrázku:http://ec.cotot.com/aspergiloza

 

 

Video
This div will be replaced by the JW Player.

Aspergillus na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=sbaWbiFt_Go

Doplňující učivo

Dřevokazné houby

Dřevokazné houby tvoří skupinu hub, pro jejichž růst a rozmnožování je nezbytná dřevní hmota.

Tyto houby enzymaticky rozkládají dřevo – odumřelé kmeny, pařezy, větve a větvičky a podílejí se tak na jejich dekompozici a humifikaci. Některé druhy jsou schopny napadat většinou oslabené nebo poraněné živé stromy a keře, mohou být příčinou jejich postupného odumírání.

Mycélium dřevokazných hub prorůstá dřevem, z něhož získává živiny rozkladem celulózy, hemicelulózy a ligninu. Na povrchu napadeného dřeva se s odstupem času, někdy i po několika letech, vytvářejí plodnice, ve kterých vznikají výtrusy (spory).

Význam dřevokazných hub:

  • významnou měrou se podílejí na koloběhu minerálů a živin v přírodě.
  • zhoršují mechanické vlastnosti dřeva a způsobují bílou nebo červenohnědou hnilobu. Důsledkem napadení může dojít například k lámání větví zdánlivě zdravého stromu nebo zřícení konstrukce dřevěné stavby.
Obrázek

Obr. 21: Dřevokazné houby

Úkol

Hledáme příčiny „ zaprášených dubových listů “

Koncem léta a zvláště pak na podzim lze na listech dubu letního a dubu zimního pozorovat bělavý poprašek. Většina lidí se domnívá, že jsou listy tak zaprášené a špinavé. Příčinou však není prach ani tuhé emise, ale jedná se o mikroskopickou houbu padlí dubové (Microsphaera alphitoides).

Obr. 11: Padlí dubovéObr. 12: Kleistothecium padlí

Materiál:

Listy dubů napadené padlím dubovým (Microsphaera alphitoides) s vytvořenými plodnicemi pohlavního ( teleomorfního) stádia

Pomůcky:

Potřeby pro mikroskopování

Postup: 

1. Z listů se pokuste setřít bílý až šedý poprašek

2. Pozorujte list pod binokulární lupou a preparační jehlou oddělte černé kulovité útvary             (plodnice – kleistotecia)

3. Připravte mikroskopický preparát


Závěr:

„Zaprášení“ dubových listů způsobuje padlí dubové, které se objevuje nejčastěji koncem léta na listech nejmladších letorostů. Ty nevyzrají a při velkých mrazech vymrzají. Důsledkem toho je keřovatění stromů, které ztrácejí na hospodářském významu.

Čti také

 

Obr. 22: Boulovitost - nádorové onemocnění smrku způsobené houbami

Více informací o vadách dřeva způsobených choubami se dočtete:

LEXIKON VAD DŘEVA

http://fld.czu.cz/~zeidler/lexikon_vad/boulovitost.htm

Úkol

Co může být příčinou nadměrného a předčasného opadu jehličí?

Předčasný a nadměrný opad jehlic může být způsoben více faktory. např. dlouhodobým nedostatkem vody, poškozením pesticidy, zasolováním půdy kolem silnic. Jednou z příčin mohou být také mikroskopické houby – sypavky.


Materiál:

Opadané a odumřelé jehlice různých druhů borovic (borovice lesní, borovice černé, borovice těžké)

Pomůcky: stereolupa, mikroskop
Postup: 

Ze vzorku jehličí vyberte jehlice s plodnicemi hub (černé tečky, viz foto)

  1. Jehlice namočte alespoň na hodinu do vody
  2. Preparační jehlou vyjměte obsah plodnice a zhotovte nativní preparát
  3. Pozorujte vřecka s askosporami a zakreslete (viz obrázek)


Závěr:

Jednou z příčin nadměrného a předčasného opadu jehlic (sypavky) může být také houba skulinatec borový (Lophodermium pinastri s.l.), která bývá v lesnické praxi označovaná rovněž jako sypavka. Tento pojem se používá jednak k označení onemocnění, ale také původce onemocnění. Zdrojem infekce jsou askospory, které se vytvářejí v plodnicích na odumřelých jehlicích. Ochrana spočívá v mechanickém  odstraňování odumřelých jehlic nebo v aplikaci chemických přípravků.

Čti také

Podrobnější informace o houbových onemocněních dřevin najdete na stránkách:

http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/484-padli_dubove.html

Víte, že ...

Obr. 23: Strupovitost jabloní

Víte ,že za strupovitostí jabloní jsou také houby?

Více se dočtete na: http://www.biosad.cz/scab.htm

Praktické cvičení

Téma: Určování dřevokazných hub

Cíl: na základě práce s jednoduchým určovacím klíčem poznat základní druhy dřevokazných hub – ekologicky významnou skupinu dekompozitoru.

Pomůcky: plodnice dřevokazných hub, atlasy a klíče k určování, lupa, podložní a krycí sklíčka, streoskopický mikroskop, nůž, žiletky.

Metodické poznámky:

V přírodě se dřevokazné houby podílejí na rozkladu dřeva trouchnivění, hniloba dřeva.  Z ekologického hlediska je řadíme do skupiny dekompozitoru, reducentů, kteří se významným způsobem podílejí na rozkladu odumřelých dřevin (saprofyti). Z hospodářského hlediska mohou také škodit znehodnocováním dřevní hmoty (saproparaziti). Pro určení rodu a druhu dřevokazných hub je důležitá zejména plodnice.

Zjednodušený klíč k určení vybraných druhů dřevokazných hub naleznete v příloze kapitoly.

 

Čti také
Integrovaná ochrana rostlin vůči houbovým patogenům 

Integrovaná ochrana rostlin vůči houbovým patogenům spočívá v regulaci populací škodlivých organizmů, která zohledňuje dané prostředí a populační dynamiku „škody“ působícího druhu a v co nejúčinnější kombinaci používá všechny vhodné metody a techniky a udržuje populaci „škůdců“ pod hladinou jejich škodlivosti.

Biologické přípravky v ochraně rostlin před původci houbových chorob jsou šetrné k životnímu prostředí. Využívá se jich především v prevenci a jsou to nejenom houby, ale také viry a bakterie. Organizmus, který je vhodný pro toto účely, musí splňovat následující vlastnosti.

V biologické ochraně rostlin jsou využívány živé organizmy a jejich produkty, případně synteticky připravené produkty živých organizmů.

Specifika:
  1. účinnost závislá na prostředí
  2. méně radikální ve vztahu k chemickým přípravkům 

Příklady organizmů houbového původu, které jsou součástí biologických přípravků:

Beauveria bassiana

Působení. Entomofágní houba

Přípravek: Boverol

Aplikace vůči: ponravám chroustů, larvám lalokonosců a kovaříků, housenicím ploskohřbetek


Phanerochaete giganteum (kornatec obrovský)

Působení: antagonismus

Aplikace vůči: kořenovníku vrstevnatému

Hypovirulentní kmeny Endothia parazitica (původce rakoviny kaštanovníku) – léčení napadených kmenů stromů kaštanovníku jedlého

Čti také

Fytopatogenní houby

Fytopatogenní houby se podílejí na napadání různých rostlinných částí. Významnou skupinou jsou listoví parazité, které lze pozorovat jako pomoučení u padlí, kadeřavost u palcatky, stromatické útvary u svraštělky javorové /Rhytismy, tracheomykózy/ (vadnutí), spály. Dále mohou napadat i jiné rostlinné orgány, u kterých se nákaza projevuje tvorbou hálkovitých útvarů, strupovitostí, hypertrofií orgánů (patologické zvětšení), hyperplasií (pomnožení počtu buněk), rakovinnými útvary, čarověníky (pomnožení pupenů a vznik útvarů připomínající koště), bradavičnatými nerovnostmi a jinými útvary. Některé druhy hub napadají i podzemní části rostlin, kde způsobují hnití, nádory či padání klíčních rostlin. 

Biotrofní parazité způsobují onemocnění pouze na živých rostlinách, které napadají a rozvíjejí se zde. Nektrofní parazité napadají živou rostlinu, u které způsobují buněčnou destrukci a později odumření napadených pletiv. Houby parazitují nejen na cévnatých rostlinách, mechorostech, řasách a živočiších, ale i na jiných houbách (hyperparazitismus) a na lišejnících.

Zoopatogenní houby se podílejí na napadání živočichů.

Entomofytní houby napadají živý hmyz, rozrůstají se v jeho tkáních a později i na jeho povrchu, příkladem je rod Entomophthora. Obecně jsou přirozenými nepřáteli hmyzu a někdy vedou i k tzv. epizootii, proto se někdy využívají k přirozenému boji proti hmyzu.

Kontrolní otázka

  1. Kde se můžete setkat s plísněmi, jaké životní podmínky mají plísně rády?

  2. Proč nesmíme jíst plesnivé potraviny a proč bychom je neměli dávat ani zvířatům?

  3. Znáte název alespoň jednoho druhu plísňového sýra?