Mnohobuněční živočichové (Animalia)

Říše: Mnohobuněční živočichové (Animalia)

Kmen žahavci, stejně jako všechny ostatní vývojově pokročilejší kmeny, patří do říše mnohobuněčných živočichů (Animalia). Jejich těla jsou tvořena mnoha buňkami různých typů. Buňky se od sebe liší tvarem i funkcí. Během vývoje dochází u nich k rozlišení (diferenciaci) na tkáně, orgány a orgánové soustavy. Mnohobuněčné organismy se pravděpodobně vyvinuly z jednobuněčných. Existuje několik teorií o vzniku mnohobuněčnosti.

 

Teorie o vzniku mnohobuněčnosti:

Invaginační teorie

  • autor - Ernst Haeckel - německý profesor zoologie na univerzitě v Jeně

  • prapředkem mnohobuněčných byla kolonie jednobuněčných typu váleče vytvářející dutou kouli (blastula)

  • vchlípením (invaginací) stěny této koule dovnitř vznikl dvouvrstevný organismus (gastrula)

  • Haeckelovu teorii možno sledovat na vývoji zárodku mnohobuněčných (embryogeneze):

  • oplozené vajíčko (zygota) se opakovaně dělí (mitóza) => vzniká morula (plný kulovitý mnohobuněčný útvar) => uspořádáním vnitřních buněk k povrchu vzniká blastula = dutý váček, lemovaný epiteliálně uspořádanými buňkami blastomerami obklopující prvotní tělní dutinu blastocoel  => vchlípením (invaginací) stěny blastuly vzniká gastrula (dvouvrstevná)

  • gastrula má 2 vrstvy = 2 zárodečné listy

    • ektoderm - vnější zárodečný list (funkce krycí)

    • entoderm - vnitřní zárodečný list (funkce trávicí)

  • zárodečné listy (ektoderm, mezoderm, entoderm) jsou podkladem pro tvorbu orgánů

  • dutina gastruly = prvostřevo, je propojena prvoústy (blastoporus) s okolím

obrazek

Obr. 1: Invaginace

Imigrační teorie

  • autor - Ilja Mečnikov - ruský vědec

  • také předpokládá kulovitou kolonii, ale vznik dvouvrstevného organismu vysvětluje vcestováním (imigrací) buněk schopných fagocytózy dovnitř kolonie a jejich pomnožení (prvostřevo)

Rozdělení mnohobuněčných živočichů

  • podle počtu zárodečných listů a způsobu dalšího vývoje jejich buněk

  • na 2 základní stavební typy:

A/ DIBLASTICA

  • 2 zárodečné listy

    • ektoderm - vnější

    • entoderm - vnitřní

  • zůstávají na vývojovém stupni gastruly i v dospělosti

  • řadíme sem kmeny:

    • HOUBY (Porifera) - nesouměrné tělo

    • ŽAHAVCI - paprsčitě souměrné tělo

    • ŽEBERNATKY - paprsčitě souměrné tělo, náznak dvoustranné souměrnosti

B/ TRIBLASTICA

  • 3 zárodečné listy

    • ektoderm - vnější

    • entoderm - vnitřní

    • mezoderm - střední (mezi ektodermem a entodermem)

  • vývojově pokročilejší živočichové (např. měkkýši, členovci, strunatci)

  • většinou dvoustranná souměrnost těla (výjimka: ostnokožci – paprsčitá souměrnost)

 

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Invaginace [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: https://classconnection.s3.amazonaws.com/459/flashcards/564459/jpg/32_02animalembryodevel1308694355074.jpg

Obr. 2: Ernst Haeckel [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ernst_Haeckel.jpg#mediaviewer/File:Ernst_Haeckel.jpg

 

Historie

Ernst Heinrich Philipp August Haeckel

(1834 - 1919) byl německý biolog, představitel darwinismu, profesor na jenské univerzitě.

Rozpracoval biogenetický zákon, učení o fylogenezi, idey přirozeného vzniku člověka z anorganických látek. Haeckel se účastnil mnoha expedic s cílem poznat přírodu a její celistvost a bohatost.

Obr. 2: Ernst Haeckel

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_Haeckel