Struktura

EZS

  EZS

Potřeba ochrany před nebezpečím provází lidstvo od začátku civilizace. Hrozba nebezpečí přicházela od přírodních sil (potopa, oheň apod.), ale i od nepřátel. Jak se společnost a celá civilizace vyvíjely, tak se vyvíjely i systémy vyhlašování poplachu, kdy se nejprve jednalo výhradně o lidskou činnost a teprve v období průmyslové revoluce s příchodem vynálezů v oblastech spojených s elektřinou dochází k postupné automatizaci vyhlášení poplachu a následnému zabezpečení.

Na přelomu 18. a 19. století v období průmyslové revoluce, se díky novým technologiím a vynálezu telegrafu (v r. 1835), poprvé použil pro signalizaci nebezpečí systém propojení požární hlásky telegrafem s centrálním stanovištěm (v r. 1847). Toto centrální stanoviště bylo dále propojeno s požárními stanovišti. V r. 1851 byl schválen systém tzv. „volající skříňky“ (v současné době veřejný hlásič) a už v r. 1854 ve městě Boston pracovalo 42 těchto hlásičů.

První, dnes známý elektrický zabezpečovací systém, využíval kombinaci kontaktů instalovaných do dveří a oken, napájený baterií a ohlášený zvonkem.
 Tento systém byl patentován v r. 1853 a jeho výrobou se zabývala elektrikářská firma Hinds&Wiliams (USA). Tato firma uvedla do provozu v roce 1858 první centrály elektrické ochrany, v současné době známé jako pulty centralizované ochrany (PCO). V době od zmiňovaného roku 1858 do začátku 20. století využívá elektrická zabezpečovací signalizace různé druhy kontaktů spínacích, rozpínacích, kombinovaných ve spojení s nástražným drátem.

Začátek 20.století můžeme charakterizovat jako období, ve kterém se využívají elektromagnetická čidla založená na principu setrvačnosti. Jednalo se o speciální čidla pro ochranu trezorových místností využívající různých typů vibračních kontaktů. Do poloviny 50.let 20. století byly zabezpečovací ústředny zásadně reléovou záležitostí. Průmyslová výroba tranzistorů a následná miniaturizace elektronických zařízení a součástek v 60.letech 20. století dala vznik novým technologiím vyvinutých pro potřebu kosmického výzkumu, jako i nutnost uvést jednotlivé součástky a zařízení do dalších odvětví (tzn spotřební průmysl a hospodářství). Toto období můžeme charakterizovat jako období nových druhů čidel, jejich elektronizace a komputerizace. Změnou vnitrospolečenské
situace v demokratických zemích došlo k decentralizaci bezpečnostních činností, což dalo podmět k vzniku rozvoje pultů centralizované ochrany, a s tím souvisejících bezpečnostních služeb. Padesátá léta 20. století jsou charakterizována využitím elektronických čidel, kdy se jedná o tzv. trezorové kontakty.

V 60. letech minulého století se zvyšující se úrovní polovodičových součástek mohla přijít VKV prostorová čidla, která pracovala na principu pokrytí chráněného prostoru nemodulovaným signálem o frekvenci stovek MHz a vyhodnocování změn elm. pole. Zahájení průmyslové výroby Gunnových diod jako komerčně i technicky využitelných generátorů GHz frekvencí znamenalo vývoj a použití mikrovlnných čidel.

Ve druhé polovině 70. let se objevuje na trhu nejúspěšnější zabezpečovací prvek – pasivní infračervéné čidlo (passive infrared Detektor –PIR).

V poslední době se rozvíjejí biometrické systémy, které využívají některých anatomických a fyziologických vlastností člověka k jeho identifikaci. Tyto systémy byly využívány pouze v přístupových systémech (Access Kontrol Systéme).

Obecně můžeme říci, že dnešní EZSelektronický zabezpečovací systém je soubor zařízení a prvků, jež zajišťují plášťovou, prostorovou i předmětovou ochranu. Součástí systému jsou různé snímače, ovládací a signalizační zařízení, jež slouží k signalizaci nebezpečí ohrožující život , zdraví a majetek.

Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace (zařízení EZS): je soubor čidel, tísňových hlásičů, ústředen, prostředků poplachové signalizace, přenosových zařízení, zapisovacích zařízení a ovládacích zařízení, jejichž prostřednictvím je opticky nebo akusticky signalizováno na určeném místě narušení střeženého objektu nebo prostoru.

Základní názvosloví EZS

  • poplachový systém (alarm systému): elektrická instalace, která reaguje na ruční nebo automatickou detekci přítomnosti nebezpečí

  • elektronický zabezpečovací systém (EZS) (intruder alarm systém): poplachový systém pro detekci a indikaci přítomnosti, vstupu nebo pokusu o vstup narušitele do střeženého objektu

  • subsystém (subsystem): část EZS, která je umístěna v jasně definované části střežených objektů a je součástí střeženého objektu

  • komponenty systému (systém components): jednotlivá zařízení, která když jsou uspořádána, tvoří EZS

  • čidlo EZS: zařízení, které reaguje na jevy související s narušením střeženého objektu nebo prostoru nebo s nežádoucí manipulací se střeženým objektem nebo předmětem vytvořením předem určeného výstupu elektrického signálu

    • čidlo EZS destrukční: čidlo schopné pouze jednorázové funkce (při vyhlášení poplachu se samo zničí)
    • čidlo EZS napájené: čidlo vyžadující ke svému provozu napájení elektrickou energií
    • čidlo EZS nenapájené: čidlo nevyžadující ke svému provozu napájení elektrickou energii
    • čidlo prostorové: reaguje na jevy související s narušením střeženého prostoru
    • čidlo směrové: reaguje na jevy související s narušením v definovaném směru
  • čidlo: (detector) zařízení určené k vysílání poplachového signálu nebo zprávy jako odezvy na zaznamenání abnormální podmínky, indikující přítomnost nebezpečí

    • aktivní (active): stav čidla při přítomnosti nebezpečí

    • senzor (sensor): ta část čidla, která snímá změnu stavu

  • tísňové hlásiče EZS: zařízení určená k manuálnímu vyhlášení poplachu osobami, které jsou seznámeny s jejich použitím

    • veřejný tísňový hlásič: tísňový hlásič instalovaný zjevně, k jehož ovládání je třeba překonat určitou překážku zabraňující nahodilému zneužití

    • speciální tísňový hlásič: tísňový hlásič instalovaný skrytě, ovládaný stanoveným způsobem obsluhou obeznámenou s jeho použitím

  • ústředna EZS: zařízení určené k příjmu a vyhodnocení výstupních elektrických signálů čidel nebo tísňových hlásičů a k vytvoření signálu o narušení. Ústředna EZS (control and indicating equipment): zařízení pro příjem, zpracování, ovládání, indikaci a inicializaci následného přenosu informací

  • signalizační zařízení EZS: zařízení, které opticky a akusticky nebo opticky, nebo jenom akusticky, signalizuje výstupní informace ústředny

  • signalizační panel EZS: zařízení, které souběžně signalizuje některé nebo všechny stavy ústředny

  • signalizační (výstražné) zařízení: (warning device) zařízení, které vyhlašuje poplach nebo výstrahu

  • orientační tablo EZS: zařízení, které opticky znázorňuje místo narušení ve schématickém plánu střeženého objektu

  • přenosové zařízení EZS: zařízení, které umožňuje samočinné předávání výstupních informací do určeného místa po lince jednotné telekomunikační sítě nebo po samostatném vedení nebo po síťovém vedení nebo bezdrátově

  • komunikátor poplachového systému: (alarm systém transceiver) přenosové poplachové zařízení, které je umístěno ve střežených prostorách nebo na satelitní stanici

  • pult centralizované ochrany ( PCO ): zařízení, které umožňuje přenos i vyhodnocení signalizace narušení ze zabezpečených objektů do místa centrálního vyhodnocení pomocí linek jednotné telekomunikační sítě (JTS)

  • poplachové přijímací centrum / pult centralizované ochrany (PPC/PCO): (alarm receving centre) trvale obsluhované vzdálené středisko, do kterého se předávají informace týkajících se stavů jednoho nebo více EZS

  • monitorovací centrum: (monitoring centre) člověkem na dálku obsluhované centrum, kterým je monitorován jeden nebo více poplachových přenosových systémů

  • zapisovací zařízení EZS: zařízení, které umožňuje automatické provedení písemného zápisu výstupních informací ústředny s doplněním identifikačních a časových údajů

  • řídící jednotka EZS: část ústředny, která umožňuje automaticky podle předem nastaveného programu ovládání zařízení EZS v nastavitelném časovém intervalu

  • základní zdroj EZS: zdroj elektrické energie pro trvalé napájení zařízení EZS

  • napájecí zdroj EZS: (power supply) část EZS, která zajišťuje energii pro EZS nebo pro některý jiný komponent EZS

  • náhradní zdroj: zdroj elektrické energie pro napájení zařízení EZS při výpadku základního zdroje

  • sabotáž: (tamper) úmyslné zasahování s nedovolenou manipulací do EZS nebo jeho částí

  • detekce sabotáže: (tamper detection) detekce úmyslného zasahování do EZS nebo jeho komponentů

  • zabezpečení proti sabotáži: (tamper security) metody a prostředky ochrany EZS nebo jeho komponentů proti úmyslnému zasahování a detekce úmyslného zasahování do EZS nebo jeho komponentů

  • pohotovostní stav čidla: funkční stav čidla charakterizovaný jeho pohotovostí reagovat na poplachový podnět

  • aktivní čidlo: (active detector) čidlo schopné porovnávat vstupní signály s předem definovanými kritérii (rychlost, frekvence, amplituda, směr) před vysláním poplachového signálu nebo zprávy

Obr. 1: Blokové schéma EZS

 

Nejdůležitějším kritériem pro zatřídění příslušného prvku EZS jsou tzv. stupně zabezpečení, které jsou definovány
v ČSN EN 50131-1.

Obr. 2: Stupně zabezpečení

 

Rozdělení prvků EZS

Prvky plášťové ochrany

  • magnetické pole

  • čidla na ochranu prosklených ploch

  • mechanické kontakty

  • vibrační čidla

  • poplachové fólie, tapety, polepy

  • drátová čidla

  • rozpěrné tyče

 

Prvky tísňové ochrany

  • veřejné tísňové hlásiče

  • skryté tísňové hlásiče

  • osobní tísňové hlásiče

Ovládací zařízení

  • blokovací zámky

  • spínací a propouštěcí zámky

  • kódové klávesnice

  • ovládací a indikační díly

Poplachové ústředny EZS

  • klasické smyčkové ústředny

  • ústředny s přímou adresací

  • ústředny smíšeného typu

  • ústředny s bezdrátovým přenosem signálu od čidel

Prvky prostorové ochrany

  • aktivní infračervená čidla

  • pasivní infračervená čidla

  • ultrazvuková čidla

  • mikrovlnná čidla

  • kombinovaná duální čidla

Prvky předmětové ochrany

  • otřesová čidla

  • čidla na ochranu zavěšených předmětů

  • kapacitní čidla

Čidla speciální

  • tlaková čidla

  • nášlapné koberce

Prvky venkovní obvodové ochrany (perimetrie)

  • mikrofonické kabely, infračervené závory a bariéry

  • mikrovlnné bariéry a štěrbinové kabely

  • zemní tlaková hadice perimetrická pasivní čidla

  • perimetrická pasivní čidla

Přenosová zařízení

  • automatické telefonní hlásiče a voliče

  • bezdrátová přenosová zařízení

 

Prvky plášťové ochrany

Prvky plášťové ochrany slouží k hlídání otevření, destrukce prostorů pláště budovy (oken,vrat, dveří).

Magnetické kontakty

Magnetické kontakty tvoří dvojici dílů - jazýčkový kontakt a permanentní magnet. Jazýčkový kontakt je tvořen zatavenou trubičkou naplněnou ochrannou atmosférou, v níž jsou dva feromagnetické kontakty. Permanentní magnet je nejčastěji zmagnetizovaný váleček z feritu (ALNICO).

Čidla na ochranu skleněných ploch

Tříštění skla vyvolává charakteristický zvuk, který se hmotou skla šíří jako vlnění v pevném tělese. Toto vlnění zachycuje čidlo pevně spojené s plochou skla. Tlaková čidla se nazývají kontaktní. Při narušení skleněné plochy je vlnění vyhodnoceno elektricky, a to čidly a čidla způsobí hlášení. Pro nejvyšší úrovně rizik jsou určena aktivní čidla na ochranu skleněných ploch. Obsahují vysílací a přijímací část. Elektronika vyhodnocuje změny přenosu oproti normálnímu stavu. Tato čidla mají velký dosah a mohou střežit až 25m2 plochy. U nás jsou rozšířena tzv. akustická čidla na rozbití skleněných ploch. Nevyhodnocují vlnění v tělese skla, ale následný akustický efekt při tříštění skla. Elektronika vyhodnocuje pouze akustické vlnění přijaté elektretovým mikrofonem.

Mechanické kontakty

Jedná se o mikrospínače, které jsou konstrukčně uzpůsobené pro zabudování do rámů proti západce zámku. Mezi mechanické kontakty patří nájezdy, jež umožňují uzavření elektrického obvodu, když je potřeba přivést proud do čidla na posuvný nebo otočný díl osazení stavebního otvoru.

Vibrační čidla

K prvkům střežení pláště budov patří vibrační čidla pro hlídání průrazu střen a stavebních konstrukcí. Základem je elektromechanický měnič doplněný vyhodnocovací technikou. Tato čidla mají velkou šířku pásma vyhodnocovacích kmitočtů, nastavitelnou citlivost a optickou indikaci s pamětí.

Poplachové fólie, tapety, poplachová skla

Uvedená čidla pracují na principu přerušení vodivého média, nejvíce jako jemného drátku uvnitř nosiče (fólie, tapety, skla). Podstatným problémem zůstává vysoká náročnost vlastního řemeslného provedení všech variant střežení pláště objektů.

Drátová čidla

Jedná se o jemná ocelová lanka propojená s citlivým mikrospínačem. Jsou vhodná pro střežení velkých prostupů ventilace a prostupů inženýrských sítí do objektu. Reagují již na malé zvýšení mechanického napětí.

Rozpěrné tyče

Jedná se o typ čidla, který je vlastně tvořen miniaturním mechanickým spínačem, jehož klidový stav je mechanicky aretován tyčí.

Prvky prostorové ochrany (prostorová čidla)

Základní dělení prvků prostorové ochrany:

  • čidla pasivní - při zjišťování charakteristických rysů napadení pouze registrují fyzikální změny ve svém okolí

  • čidla aktivní - při zjišťování charakteristických rysů napadení vytvářejí své pracovní prostředí aktivním působením na své okolí a detekují změnu takto vytvořeného fyzikálního prostředí.

Druhy čidel pohybu:

  • pasivní infračervená čidla (Passive Infra Red-PIR)

  • aktivní ultrazvuková čidla (Ultrasonic-US)

  • aktivní mikrovlnná čidla (Microwave-MW)

Každé z těchto čidel využívá ke své funkci odlišnou část kmitočtového spektra elektromagnetického vlnění. Doplňkovou funkcí těchto čidel může být tzv. funkce ochrany proti zastínění (antimasking). Tato funkce je aktivní v době klidu objektu a slouží k indikaci zastínění čidla.

Pasivní infračervená čidla

Tato čidla jsou označována jako PIR čidla (Passive infra red sensor). Jsou založena na principu zachycení změn vyzařování v infračerveném pásmu kmitočtového spektra elektromagnetického vlnění. Využívají skutečnosti, že každé těleso, jehož teplota je vyšší než –273 0C (absolutní nula) a nižší než

560 0C, je zdrojem vyzařování vlnění v infrapásmu odpovídajícím teplotě tělesa. (pro teplotu lidského těla cca 35 0C je charakteristická vlnová délka 9,4mm). Elektronika vyhodnotí signál těmito změnami vyvolaný a způsobí vyhlášení poplachu.

V praxi je možné se setkat s optikou dvojího druhu:

  • zobrazení pomocí soustavy Fresnelových čoček (užití je ekonomické)

  • soustava křivých zrcadel

Ultrazvuková čidla

Ultrazvuková čidla využívají část spektra mechanického vlnění nad pásmem kmitočtů slyšitelných lidským uchem. Jsou aktivní-vysílají do prostoru energii. Vysílač vysílá vlnění o stálém kmitočtu. Přijímač přijímá vlnění odražené od překážek v uzavřeném prostoru.

V klidovém stavu elektronika vyhodnotí přijatou vlnu ve stále stejném vztahu k vlně vyslané. Pohybuje-li se v prostoru libovolné těleso, mění se fáze přijatého vlnění. Tato změna fáze je vyhodnocena elektronikou a vede k vyhlášení poplachu. (jedná se o aplikaci Dopplerova jevu v pásmu ultrazvukových kmitočtů).

Tento vztah můžeme vyjádřit:

f1=f / 1 - (v / c)2

Kde f1…kmitočet přijatý přijímačem

f… kmitočet vyslaný vysílačem

v…rychlost pohybu obrazné plochy (pachatele)

c…rychlost pohybu vlnění užitého k detekci

Mikrovlnná čidla

Mikrovlnná čidla vycházejí ze stejného principu činnosti jako ultrazvuková čidla, ale v kmitočtovém pásmu elektromagnetického vlnění, kdy se jedná o pásma 2,5GHz, 10GHz nebo 24GHz. Výrobci přešli již výhradně od použití technologie vlnovodů k realizaci mikropásmového vedení integrovaného do desky plošných spojů.

Obr. 3: Znázornění variannt dosahu mikrovlnných čidel

 

Kombinovaná (duální) čidla

Vývoj kombinovaných (duálních) čidel vychází ze zásady, že je zanedbatelná pravděpodobnost současného vzniku jevů, které by mohly vyvolat planý poplach u více čidel pracujících na různých fyzikálních principech. Jedná se o čidla typu PIR-US,PIR-MW.

Rizikové faktory falešných poplachů se pro jednotlivé systémy liší, z toho důvodu se aplikuje princip dvou odlišných fyzikálních principů.

Prvky tísňového hlášení

Veřejné tísňové hlásiče

Jedná se o magnetické kontakty nebo mikrospínače zapouzdřené do podoby tlačítka. Slouží veřejnosti k vyvolání tísňového hlášení.

Speciální tísňové hlásiče

Jedná se o magnetické kontakty nebo mikrospínače zapouzdřené do podoby tvarovaného tlačítka nebo nožní spínací lišty. Slouží klientům k nepozorovanému vyvolání tísňového hlášení v případě přímého ohrožení.

Automatické tísňové hlásiče

ATH umožňují vyhlášení tísňového poplachu nezávisle na vůli obsluhy. Speciální druh tísňových hlásičů tvoří tzv. čidla poslední bankovky.

Vyrábějí se v provedení:

  • Kontaktní (mechanická) čidla

  • bezkontaktní (optoelektronická) čidla

    • základní varianta

    • s optickou identifikací

    • s optickou identifikací a s nastavitelným zpožděním poplachu

Osobní tísňové hlásiče

Jedná se o bezdrátové hlásiče, výstupní signál vysílaný do prostoru je modulován kódem nastavitelným shodně s přijímačem. Využívají podle typu různá kmitočtová pásma, nejvíce pásmo 27Hz nebo pásma 300Hz a 400Hz. Existují varianty pracující na ultrazvukovém principu. Bezdrátové tísňové hlásiče se také vyrábějí v podobě přívěsků, náramků.

Prvky předmětové ochrany

Pro prvky předmětové ochrany je možno využít celé řady prvků určených původně pro jiné účely, např. magnetické kontakty, PIR čidla, mikrovlnná čidla infračervené závory, optoelektronická čidla apod.

Specifickou skupinou předmětových čidel jsou čidla závěsová a polohová čidla na ochranu uměleckých děl a předmětů. Jedná se o otřesová (seizmická) čidla pracující na principu selektivního zpracování vlnění, jež se šíří pevnými tělesy při jejich mechanickém nebo termickém opracovávání. Nejnovější typy využívají při své činnosti digitálního zpracování signálu.

Čidla na ochranu uměleckých předmětů jsou určená pro střežení předmětů zavěšených výstavních síních, galerií apod.

Tato čidla můžeme rozdělit do skupin:

Závěsová čidla

Střežený předmět je zavěšen pomocí závěsného lanka na hák čidla. Čidlo vyhodnocuje síly působící na hák a podle nastavení citlivosti vyhodnotí elektronika i velmi slabé malé pohyby střeženého objektu.

Polohová čidla

Elektromagnetická nebo kontaktní čidla, která citlivě reagují na změnu polohy střeženého předmětu.

Kapacitní čidla

Jsou určena k indikaci přiblížení nebo doteku chráněného předmětu. Střežený objekt je umístěn v elektrickém poli čidla (Ep) nebo je přímou součástí elektrod. Osoba v elektrickém poli kondenzátoru tvořeného střeženým předmětem a polepy mění změny, vyhodnocuje a dává povel k vyhlášení poplachu.

Prvky venkovní obvodové (perimetrické) ochrany

Jedná se o čidla, která chrání, resp. signalizují narušení vnějších částí u rozlehlých objektů, komplexů budov nebo továren na samostatném pozemku.

Vzhledem k dimenzím venkovních prostor se liší od čidel pro vnitřní použití především v dosahu (řádově o 100 m). Problém venkovního zabezpečení je velké množství podnětů, na které by neměla čidla reagovat.

Jedná se především o:

  • vlnění travního porostu

  • pohyb listí a větví stromů a keřů

  • vibrace oplocení ve větru

  • proudění vzduchu

  • vítr

  • sníh a déšť

  • pohyby různých druhů zvěře

  • dopravní ruch v blízkosti hranice pozemku

Podněty, které se svým charakterem přibližují situaci narušení, není možno nikdy zcela eliminovat. Z tohoto důvodu se často kombinuje systém venkovní perimetrické ochrany se systémem průmyslové televize (CCTC).

Mikrofonické kabely

Pracují na principu namáhání nebo záchvějích citlivého mikrofonického kabelu, které se převádějí na elektrický signál. Akustický odposlech slouží k rozpoznání charakteru narušení, úroveň odezvy odpovídající vyhlášení poplachu je nastavitelná.

Infračervené závory a bariéry

Pracují na principu přijímací a vysílací strany, jsou často používané v praxi. Mezi stranami probíhá jeden nebo více infračervených paprsků. Při přerušení některého z nich dochází na přijímací straně k vyhodnocení a vyhlášení poplachového stavu. Použitelný dosah je 50 -150 m.

​Obr. 4: Uspořádání bariér

 

Mikrovlnné bariéry

Pracují na principu vysílače a přijímače, patří k prvkům venkovní perimetrie ochrany. Mezi přijímačem a vysílačem se vytvoří elektromagnetické pole. Vnik osoby do detekční zóny způsobí porušení elektromagnetického pole. Změna je detekována a vyhodnocována přijímačem. Výhodou mikrovlnných čidel je jejich dosah, cca 200 až 300m, při relativně vysoké odolnosti vůči povětrnostním podmínkám.

Štěrbinové kabely

Patří k druhům venkovní perimetrické ochrany, kdy se jedná o položený koaxiální kabel. Stínění má snížené krytí. Jeden kabel tedy vyzařuje a vytváří elektromagnetické pole, jehož změny jsou druhým kabelem vyhodnocovány. Při narušení tohoto pole dochází k vyhlášení poplachu.
 

Zemní tlakové hadice

Patří k druhům venkovní ochrany, kdy se jedná o hydraulické podzemní čidlo pod názvem GPS (Ground Perimeter Systém) .Jedná se v podstatě o diferenciální tlakové čidlo, jehož základem jsou paralelně položené dvě pružné hadice ve vzdálenosti cca 1 metru po celém obvodu pozemku.
 Hadice jsou napuštěny nemrznoucí kapalinou a princip spočívá v tom, že hadice působí jako prostředí pro přenos změn tlaku, vyvolávaného vnějším podnětem z okolí, až do místa vyhodnocení.
 Tyto změny jsou vyhodnocovány v diferenciálním tlakovém čidle a převáděny na elektrický signál. Délka jednoho úseku může být cca 200 metrů.
 

Perimetrická pasivní infračervená čidla

Jedná se o čidla PIR pro venkovní prostory. Je zde použitá jiná optika, vyhodnocování obvody jsou složitější a mechanicky je použita robustní, klimaticky odolná konstrukce s vytápěným pouzdrem. Dosah těchto infrateleskopů je cca 150 m.

Další systémy venkovního zabezpečení, sem patří použití tzv. rotujících laserů, využití optických vláken, které jsou přímo zabudovány do pletiva plotu, využití videosenzorů s archivací záběrů a různé kombinace s využitím techniky CCTV.

Poplachové ústředny EZS

Účel použití ústředen EZS:

  • ovládá signalizační, přenosová, zapisovací a jiná zařízení

  • přijímá a vyhodnocuje výstupní elektrickou energií

  • za využití elektromagnetických nebo kódových zámků umožňuje uvedení celého systému EZS do stavu střežení a do stavu klidu

  • umožňuje diagnostiku systému EZS

Základní rozdělení ústředen EZS:

  • ústředny smyčkové

  • ústředny s přímou adresací čidel

  • ústředny smíšeného typu

  • ústředny s bezdrátovým přenosem poplachového signálu od čidel

Smyčková ústředna

Smyčková ústředna má pro každou smyčku vstupní vyhodnocovací obvod. Smyčka je založena zakončovacím odporem tak, aby vykazovala předepsanou hodnotu odporu pro příslušný typ ústředny. Změna odporu smyčky způsobená aktivací některého z čidel smyčky nebo sabotáže na smyčce, vede k vyhlášení poplachového stavu systému EZS. Poplachové smyčky systému EZS jsou tvořeny sériovým zapojením rozpínacích kontaktů čidel. Tento systém má poměrně rozsáhlou kabelovou síť

Obr. 5: Drátové ústředny

 

Ústředna s přímou adresací čidel

Ústředna pracuje na principu komunikace po datové sběrnici a to systémem ústředna- čidla, periodicky generuje adresy jednotlivých čidel a přijímá příslušné odezvy. Každé čidlo je vybaveno komunikačním modulem. Výhodou tohoto systému je, že při narušení objektu ústředna nahlásí, které konkrétní čidlo bylo aktivováno a jaký je druh narušení.

Ústředny smíšeného typu

Tento typ ústředny pracuje na principu datové komunikace ústředna koncentrátor. Komunikace mezi ústřednou a koncentrátory probíhá pomocí datové nebo analogové sběrnice.

Ústředna s bezdrátovým přenosem od čidel

Jedná se o skupinu ústředen, které patří v současné době mezi nejmodernější. Pracují v pásmu telemetrie 433MHz s výkonem kolem 10mV. Přenos poplachového signálu od čidel je nejčastěji 8-bitový, kódovaný a adresa čidla je 4-bitová. Dosah ve volném prostředí je asi 100 – 200m.

Ústředny s bezdrátovým přenosem

Systémy můžeme rozdělit do dvou základních skupin:

  • systémy s jednosměrnou komunikací (čidlo je vysílač,ústředna je přijímač)

  • systémy s obousměrnou komunikací (každý prvek je vybaven vysílací i přijímací složkou). Systém má následující přednosti:

    • při zapínání systému si ústředna ověří stav všech prvků

    • čidla v klidovém stavu nevysílají a tím neplýtvají energií

    • dálkově možno zapnout test chůzí

    • možno uskutečnit funkci automatického přeladění při rušení

    • ústředna si může ověřit, zda je došlá poplachová informace, skutečný poplach.

Ovládací a indikační zařízení

Systém plní svoji funkci, když je schopen uvádět se do stavu střežení nebo do stavu klidu.

K tomuto účelu jsou určena ovládací zařízení. Cílem je jednoduchá obsluha s minimalizací možností vyvolat při manipulaci s ovládacím zařízením planý poplach.

Toto zařízení by mělo plnit následující základní funkce:

  • odepínání a připínaní smyček

  • volbu speciálních funkcí

  • zadávání uživatelských kódů pro ovládání systémů

  • programování instalačních parametrů systémů

  • odstavení a resetování poplachů

Doplňková zařízení ústředen EZS

Mezi základní doplňková zařízení ústředen EZS patří:

  • akustická signalizace

  • optická signalizace

  • grafické tablo

  • tiskárny

  • zařízení určená pro informování majitele objektu

 

Zdroje

Obrázky

Čti také

Slovník pojmů

Akce (při nastavování stavu střežení a klidu) (action)

Jakkákoliv záměrná činnost nebo jednání uživatele, které je součástí postupu nastavování stavu střežení a klidu.

Aktivační hlásič

Druh hlásiče požáru, který není součástí požárně poplachového zařízení, užívaný pro aktivaci doplňkového zařízení.

Aktivní (active)

Stav čidla při přítomnosti nebezpečí.

Aktivní čidlo

(active detector) Čidlo schopné porovnávat vstupní signály s předem definovanými kritérii (rychlost, frekvence, amplituda, směr) před vysláním poplachového signálu nebo zprávy.

Aktivní doba (active period)

Doba po kterou trvá poplachový signál.

Akustická signalizace (siréna)

"Podle provedení pro vnitřní či venkovní prostředí. Základem je akustický měnič (piezoelektrický či dynamický) doplněný generátorem kolísavého tónu a výkonovým zesilovačem. Doba aktivace by měla být omezena. Nejrozšířenější jsou tzv. ""inteligentni"" sirény s vlastním zálohováním."

Analogové ústředny

V systémech s analogovou ústřednou a hlásiči, monitorují hlásiče prostor, v němž jsou nainstalovány a předávají analogové (vícestavové) údaje ústředně. Ta na základě dodaných informací podle určitých algoritmů rozhodne o tom, zda se jedná o normální stav, poruchu nebo takzvaný předpoplach či poplach. Každý hlásič v tomto systému má svou adresu.

Aplikace (application)

EZS, ochrana osob, CCTV, řízení vstupů, požární nebo další systém podle TC 79 nebo souvisící jiný systém mimo předmět TC 79 (topení, klimatizace, osvětlení,…).

Atributy systému (system attributes)

Charakteristiky EZS, plynoucí z jeho návrhu a konfigurace.

Automatické telefonní hlásiče

Umožňují na naprogramovatelné telefonní číslo po vyhlášení poplachu automaticky zavolat a předat zprávu o trvání 20 - 30 s uloženou v paměťovém digitálním řečovém modulu nebo poslat prostřednictvím JTS krátkou textovou zprávu (SMS) na mobilní telefon nebo pagerovou službu.Je možné aplikovat komunikátor v podobě GSM brány.

Automatické tísňové hlásiče

Umožňují vyhlášení tísňového poplachu nezávisle na vůli obsluhy - pouze respektováním požadavkům případného útočníka. Vyrábějí se ve dvojím provedení: kontaktní (mechanická) čidla - mechanické kontakty jsou uzpůsobené k zasunutí bankovky do tělesa pouzdra, bezkontaktní (optoelekronická) čidla - optická čidla pracují na principu reflexního optoelektronického vazebního členu (optokopleru), tedy bezkontaktně.

Bezdrátové propojení (wire-free interconnection)

"Propojení přenášející informace mezi komponenty EZS bez fyzických médií

Bezdrátové telefony

Různé typy mikrofonů se mohou kombinovat s vysílačem a přijímačem a fungovat jako bezdrátové. Mechanicky mohou být uzpůsobeny pro snadné přichycení na klopu, k hudebnímu nástroji apod.

Blokování (inhibit)

Stav části EZS, ve kterém není možno ohlásit poplachový stav.

Bodový (místní) hlásič

Hlásič reagující na jev zaznamenaný v blízkosti kompaktního čidla.

Čas přenosu (transmission time)

Časový úsek od okamžiku, kdy se objevý změna stavu poplachového systému na rozhraní komunikátoru/transceiveru ve střežených prostorách od doby, kdy se objeví změna stavu na rozhraní poplachového přenosového zařízení a indikačního/zobrazovacího zařízení v poplachovém přijímacím centru.

Čidlo (detector) EZS

Zařízení reagující na jevy související s narušením střeženého objektu nebo prostoru nebo s nežádoucí manipulací se střeženým předmětem vytvořením předem určeného výstupního elektrického signálu.

Čidlo EZS destrukční

Čidlo schopné pouze jednorázové funkce. Při vyhlášení poplachu se samo zničí.

Čidlo EZS napájené

Čidlo vyžadující ke svému provozu napájení elektrickou energií.

Čidlo EZS nenapájené

Čidlo nevyžadující ke svému provozu napájení elektrickou energií.

Čidlo pohybu

Pasivní infračervená čidla (Passive Infra Red - PIR), aktivní ultrazvuková čidla (Ultrasonic - US), sktivní mikrovlná čidla (Microwave - MW) a duální (kombinovaná) čidla (PIR - US, PIR- MW).

Čidlo prostorové

Reaguje na jevy související s narušením střeženého objektu.

Doba zálohování (standby period)

Doba, po kterou je náhradní napájecí zdroj schopen napájet EZS.

Doplňkový základní napájecí zdroj (supplementary prime power source)

Energetický zdroj schopný napájet EZS po rozšířenou dobu, aniž by došlo k ovlivnění doby zálohování náhradního napájecího zdroje.

Drátová čidla

Jemná ocelová lanka propojená s citlivým mikrospínačem vhodná pro střežení velkých prostupů ventilace a prostupů inženýrských sítí do objektu.

EZS - Elektronický zabezpečovací systém

(intruder alarm systém) Poplachový systém pro detekci a indikaci přítomnosti, vstupu nebo pokusu o vstup narušitele do střežených objektů.

Falešný poplach

Poplachový signál, který vznikne, přestože nedošlo k narušení střeženého objektu nebo předmětu.

Formáty zprávy (message formats)

Definice detailního obsahu individuálních typů hlášení (uvnitř celkové struktury zprávy), které mají zvláštní význam.

Grafické tablo

U rozsáhlích objektů slouží grafická tablo k usnadnění orientace obsluhy při ovládání systému, a samozřejmě hlavně v případě vyhlášení poplachu. Tato tabló jsou v podstatě panely s vyznačeným plánem objektu doplněné o indikační žárovky či LED a prosvětlené symboly.

Hlasový komunikační systém (voice communicator system)

Takový poplachový přenosový systém, který přenáší mluvenou zprávu, uloženou v paměťovém médiu, prostřednictvím přenosové cesty vytvořenou pomocí automatické volby přes veřejnou telefonní síť.

Hlasový komunikátor (voice communicator)

Poplachové přenosové zařízení užívané v systémech s hlasovou komunikací.

Hlášení poplachu (alarm notification)

Předání poplachového stavu na signalizační zařízení případně do poplachových přenosových systémů.

Hlášení poruchových stavů

(signál závady) Samočinná indikace, dávájící akustickou a optickou výstrahu, že v systému je porucha.

Chráněné (nebo sledované) prostory

Prostory nebo jejich část, vybavené samočinným zařízením nebo zařízením pro zjištění a/nebo uhasení požáru.

Identifikace uživatele (user identification)

Přístup do EZS pomocí prostředků, které umožňují identifikovat obsluhu.

Identifikační karty

Moderní poplachové ústředny EZS, jež umožňují spolupráci se čtečkou identifikačních karet (kontaktních, bezkontaktních). Používá se u integrovaných systémů, kde v rámci celého komplexu musí spolu korespondovat EZS, CCTV, přístupový systém, EPS a další slaboproudé systémy.

Indikační/zobrazovací zařízení (annunciation equipment)

Zařízení umístěné v poplachovém přijímacím centru, které zobrazuje poplachový stav nebo změnu poplachového stvu systémů v závislosti na příjmu přicházejících poplachových hlášení.

Informační jednotka

Zařízení, které poskytuje informaci o místě poplachu, případně další infornace navazující na provoz zařízení EZS.

Infračervené závory (infrazávory)

Jsou nejrozšíženějším druhem venkovních obvodových čidel. Mezi přijímací a vysílací stranou probíhá jeden či více infračervených paprsků. Při přerušení některého z nich dochází na přijímací straně k vyhodnocení a k vyhlášení poplachového stavu. Bývají vybaveny vyhříváním, aby nedošlo k orosení optiky nebo nánosu vlhkosti z vnější strany. Prakticky použitelný dosah je 50 až 150 metrů.

Kapacita systému (systém kapacity)

Maximální množství poplachových systémů, které mohou být připojeny na poplachový přenosový systém.

Kapacitní čidla

Jsou určena k indikaci přiblížení či doteku chráněného předmětu.Mohou být užita k ochraně obrazů, volně stojících předmětů a skříní kovových i nekovových.

Kódové klávesnice

Funkčně mohou být využity jako spínací zámky. Pro využití jako ovládacího dílu ústředny EZS je však nezbytné, aby elektronika klávesnice byla v samostatné skříni a byla umístěna ve střežených prostorech. Mimo střežené prostory je pak možné umístit pouze tlačítkové pole a indikace. Z hlediska uživatele přinášejí kódové klávesnice nutno zapamatování si správného kódu.

Kódy oprávnění (authorization codes)

Fyzické nebo logické klíče, které umožňují přístup k funkcím EZS.

Kombinovaná čidla

V prostorách s obtížnými podmínkami nasazení, s výrazným negativním vlivem okolního prostředí využívá kombinovaných čidel PIR - US či PIR - MW. Čidla vycházejí ze zásady, že je zanedbatelná pravděpodobnost suučastného vzniku jevů, které by mohly vyvolat planý poplach u více čidel pracujících na různých fyzikálních principech.

Komponenty systému (system components)

Jednotlivá zařízení, které pokud jsou spolu uspořádány, tvoří EZS.

Komunikace (communication)

Přenos zpráv případně signálů mezi komponenty EZS. Poznámka: Přenos signálů může zahrnovat i stálý průchod elektrického proudu spínačem nebo relé, který tvoří rozhraní mezi komponenty EZS. Není nutné měnit stav žádného takového spínače nebo relé. Podle podstaty komunikace dat může přenos zprávy vyžadovat záměrnou iniciaci, například při reakci na výzvu nebo při stanovených časových intervalech.

Komunikátor

Přenosové zařízení zprostředkující po zvoleném médiu (JTS, vzduchem, po privátní komunikační síti) informaci o stavu systému či narušení objektu majiteli nebo na monitorovací pracoviště hlídací služby.

Komunikátor poplachového systému

(alarm systém transceiver) Přenosové poplachové zařízení, které je umístěno ve střežených prostorách nebo na satelitní stanici.

Komunikátor/transcelver poplachového systému (alarm systém transceiver)

Přenosové poplachové zařízení, které je umístěno ve střežených prostorách nebo na satelitní stanici.

Komunikátory s PCO/PPC

Slouží k předávání informací o systému EZS monitorovacím pracovištím hlídacích služeb (PCO/PPC). Zařízení komunikují s obsluhou PCO pomocí určitého kódu, který obsahuje adresu objektu a druh předávané zprávy. Jsou závislá na přítomnosti JTS. Nejdokonalejší systémy umožňují oboustrannou komunikaci, a tím také možnost monitorování stavu přenosové trasy. Použité formáty přenosu po JTS jsou normalizovány.

Kontaktní čidlo na ochranu skleněných ploch

Čidlo pevně spojené s plochou skla - přilepené s důrazem na co nejmenší ztráty při přenosu zvuku. Při narušení skleněné plochy je vlnění vyhodnoceno elektronikou čidla a čidlo způsobí hlášení. Praktický dosah těchto čidel bývá 1,5 - 3 m dle tipu.

Lineární hlásič

Hlásič reagující na jev zaznamenaný v blízkosti průběžné linky.

Lineární tepelný detektor - teplotní kabel

Skládá se z vlastního teplocitlivého kabelu a z vyhodnocovací jednotky. Provádí speciální teplocitlivý dvouvodičový kabel zakončený vyvažovacím rezistorem. Vodiče kabelu jsou z pružného odporového materiálu a jsou vzájemně zkrouceny a izolovány speciální izolací. Ta při určité teplotě změkne a vodiče se v daném místě díky zkroucení dotknou a zkratují. Tím se změní celkový odpor tohoto kabelu a určí v kterém místě došlo k překročení teploty. Kabely jsou vyráběny pro různé teploty.

Magnetický kontakt

Prvek plášťové ochrany sloužící k hlídání otevření, popř. destrukce prostupů pláště budovy (oken, vrat, dveří).

Mechanické kontakty

Jsou to mikrospínače konstrukčně uzpůsobené pro zabudování do rámů proti západce zámku. Střeží uzamčený stav.

Mikrofonické kabely

Mechanické namáhání nebo záchvěvy citlivého mikrofonického kabelu se převádějí na elektrický signál, který je dále zpracováván ve vyhodnocovací jednotce.Akustický odposlech slouží k rozpoznání charakteru narušení, úroveň odezvy odpovídající k yhlášení poplachu je nenastvitelná. Používá se pro perimetrickou ochranu.

Mikrofony

Výstupní úroveň dynamických mikrofonů je řádově 1 mV, kondenzátorových 10 mV, u mikrofonních pultů 1 V. Z toho vyplívá maximální vzdálenost mikrofonů od ústředny - dynamických cca 100 m, kondenzátorových pultů 1000 m. Pro připojení se používá symetrický dobře stíněný kabel - typ kabelu závisí na typu řídicího systému.

Mikrovlnná bariéra

Prvek venkovní perimetrické ochrany. Jedná se o vytvoření elektromagnetického pole mezi vysílačem a přijímačem. Vnik osoby do detekční zóny způsobí přerušení elektromagnetického pole. Tato změna je detektována a vyhodnocována přijímačem. Výhodou mikrovlnných bariér je značný dosah, cca 200 až 300 metrů, při relativně vysoké odolnosti vůči povětrnostním vlivům.

Mikrovlnná čidla

Vycházejí ze stejného fyzikálního principu jako ultrazvuková čidla, ale v kmitočtovém pásmu elektromagnetického vlnění. Je to aktivní systém zachycení pohybu, principálně shodný s ultrazvukovými čidly, ale technologicky uzpůsobený danému kmitočtovému pásmu.

Místní propojení pro přenos poplachu (local interconnection for alarm transmission)

Propejení mezi EZS a poplachovým přenosovýn systémem a mezi přijímacím zařízením PPC/PCO a signalizačním zařízením.

Monitorovací centrum ( monitoring centre)

Člověkem na dálku obsluhovatelné centrum, kterým je monitorován jeden nebo více poplachových přenosových systémů.

Monitorování (monitoring)

Proces ověřování, zda spojení a zařízení pracují správně.

Náhradní napájecí zdroj (alternative power source)

Napájecí zdroj schopný napájet systém po předem určenou dobu v případě výpadku základního napájecího zdroje.

Napájecí zdroj (power supply)

Ta část EZS, která zajišťuje energii pro EZS nebo pro kterýkoliv jeho komponent.

Nespecifické pevné vedení (non-specific wired interconnection)

Propojení přenášející informace patřící dvěma nebo více aplikacím.

Nezávisle napájené zařízení (self-powered device)

Zařízení, které má svůj vlastní napájecí zdroj.

Nízkovoltové zapojení

Používá se pouze pro systémy ozvučení sálů profesionální ozvučení. Pro 8W, resp. 16W rozvod je nutné dodržet jmenovitý výkon zesilovače a jmenovitou zátěž.

Normální stav (normat condition)

Stav EZS, při kterém neexistují žádné podmínky, ktré by mohly znemožnit nastavování EZS do stavu střežení.

Nulování (restore)

Postup zrušení poplachového stavu, stavu sabotážu, poruchového nebo jiného stavu a návrat EZS do předchozího stavu.

Odpojení (isolation)

Stav části EZS, ve kterém není možno ohlásit poplachový stav, tento stav zůstává tak dlouho, dokud není záměrně zrušen.

Odpovědná osoba/orgán (response authority)

Určená osoba, která má odpovědnost za službu ve střežených objektech po vyhlášení poplachu a za přijmutí příslušného opatření.

Ochrana proti sabotáži (tamper protection)

Metody nebo prostředky ochrany EZS nebo jeho komponentů proti úmyslnému zasahování.

Operační středisko

Trvale obsazená a plně vybavená místnost v objektu jednotky požární ochrany, kam přicházejí nouzové signály a kde se uskutečňuje následná činnost mobilizující osoby, techniku a prostředky.

OPPO - obslužné pole požární ochrany

Je univerzální typizovaný ovladač jednotný pro všechny u nás používané ústředny EPS. Pomocí obslužného pole hasiči, kteří přijedou na objekt, v poplachovém stavu, ať již je tento vybaven kteroukoliv ústřednou EPS, mohou ovládat některé důležité funkce ústředny, a zároveň získat důležité informace týkající se stavu jednotlivých částí systému.

Oprávnění (authorisation)

Povolení k získání přístupu k různým funkcím EZS.

Optická signalizace (světelný maják)

U venkovních sirén je nejčastěji součástí jejich krytu. Technicky se jedná o výkonovou 12V žárovku buzenou přes elektronický přerušovač, nebo lépe o výbojku buzenou z vlastní elektroniky. Doporučená barva optické signalizace je oranžová. Řízení umožňuje časově neomezenou aktivaci v případě vyhlášení poplachu. Slouží k identifikaci narušeného objektu i po doznění sirény.

Orientační tablo EZS

Zařízení, které opticky znázorňuje místo narušení ve schematickém plánu střeženého objektu.

Osobní tísňové hlásiče

Pracují bezdrátově, výstupní signál vysílaný do prostoru je modulován kódem nastaveným shodně s přijímací stranou. Využívají podle typu různá kmitočtová pásma. Svým provedením jsou podobny buď dálkovému ovládání autoalarmů, či malým pagerům. Dále se vyrábějí bezdrátové tísňové hlásiče v podobě přívěsků, náhrdelníků a náramků.

Ověření pravosti (authentication)

Výměna kódu k ověření, že přenosová zařízení umístěná ve střežených prostorech nebyla nahrazena podobným zařízením bez tohoto kódu, nebo že informace nebyla během přenosu zprávy yměněna.

Pasivní infračervená čidla

PIR čidla (Passive infra red sensor) Jsou založena na principu zachycení změn vyřazování v infračerveném pásmu kmitočtového spektra elektromagnetického vlnění. Tohoto jevu je využito k zachycení pohybu těles, jež mají odlišnou teplotu od teploty okolí.

Podmínka, režim, stav (condition/mode/state)

Stav EZS nebo jeho částí.

Pohotovostní stav čidla

Funkční stav čidla charakterizovaný jeho pohotovostí reagovat na poplachový podnět.

Polohová čidla

"Čidla na ochranu uměleckých předmětů. Jedná se o elektromagnetická či kontaktní čidla, která velmi citlivě reagují na změnu polohy střeženého předmětu. Vychílením ""praporku"" čidla, jež se přímo dotýká části střeženého předmětu (plátna, obrazu či gobelínu), mimo stanovený rozsah se aktivuje magnetický kontakt a elektronikou čidla je vyhlášen poplach."

Pomocné ovládací zařízení (ancillary control equipment)

Zařízení použité pro doplňkové ovládací účely.

Poplach (alarm)

Výstraha o přítomnosti nebezpečí pro život, majetek nebo okolní prostředí.

Poplachová přenosová cesta (alarm transmission path)

Propojení mezi samotným poplachovým systémem a jemu příslušným poplachovým přijímacím centrem (centry).

Poplachové fólie, tapety, polepy a poplachová skla

Tato čidla pracují na principu přerušení vodivého média, nejčastěji jemného drátku uvnitř zmiňovaného nosiče (fólie, tapety, skla), či pásků vodivé fólie aplikovaných samostatně na povrch hlídané plochy (polepy).

Poplachové přenosové zařízení

(alarm transmission equipment) Zařízení, které je předvším určené k přenosu poplachových hlášení na rozhraní poplachového systému ve střežených prostorech k rozhraní poplachového přenosového zařízení v poplachovém příjímacím centru a dále k ovládacímu a indikačnímu zařízení v poplachovém přijímacím centru.

PPC/PCO Poplachové - přijímací centrum/pult centralizované ochrany (alarm receiving centre)

Trvale obsluhované vzdálené středisko, do kterého se předávají informace týkající se stavů jednoho nebo více.

Poplachový přenosový systém

(alarm transmission system) Zařízení a síť, používané pro přenos informací, týkající se stavů jednoho nebo víceEZS do jednoho nebo více PPC/PCO

Poplachový stav (alarm condition)

Stav EZS nebo jeho komponentů, který je výsledkem odezvy systému na přítomnost nebezpečí.

Poplachový stav čidla

Funkční stav čidla, při kterém se vytvoří předepsaný elektrický signál na jeho výstupu.

Poplachový systém

(alarm systém) Elektrická instalace, která reaguje na ruční nebo automatickou detekci přítomnosti nebezpečí.

Porucha komunikace (failure of communication)

Nemožnost předat zprávu nebo signál mezi komponenty EZS.

Poruchový signál/zpráva (fault signal/message)

Informace vzniklá poruchou.

Poruchový stav (fault condition)

Stav, který znemožňuje EZS nebo jeho komponentům normálně pracovat.

Prostor (zone)

Stanovená oblast ve které mohou být detektovány abnormální podmínky.

Prostorová čidla aktivní

Při zjišťování charakteristických rysů napadení vytvářejí své pracovní prostředí aktivním působením na své okolí a detektují změnu takto vytvořeného fyzikálního prostředí.

Prostorová čidla pasivní

Při zjišťování charakteristických rysů napadení pouze registrují fyzikální změny ve svém okolí.

Provozní program (operating programme)

Software, firmware případně hardware ústředny, dodávané výrobcem, které poskytuje prostředky s jejichž pomocí může montážní technik nebo uživatel zpracovávat (vyhodnocovat) signály nebo zprávy.

Prvky předmětové ochrany

Pro předmětovou ochranu je možno využít řadu prvků určených původně pro jiné účely např. magnetické kontakty, PIR čidla s charakteristikou záclona, mikrovlnná čidla, infračervené závory, optoelektronická reflexní čidla atd. Pro střežení trezorových skříní a komorových trezorů byla vyvinuta seismická čidla. Další specifickou skupinu tvoří závěsová a polohová čidla na ochranu uměleckých předmětů.

Prvky venkovní obvodové (perimetrické) ochrany

Čidla, která chrání, resp. signalizují narušení vnějších částí u rozlehlích objektů, komplexů budov nebo továren na samostatném pozemku.

Přenosová cesta (transmission path)

Komunikační cesta používaná pro přenos ohlašované informace.

Přenosové zařízení EZS

Zařízení, které umožňuje samočinné předávání výstupních informací do určného místa po lince jednotné telekomunikační sítě nebo po samostatném vedení nebo po síťovém vedení nebo bezdrátově.

Přenosové zařízení přenosového centra (receiving centre transceiver)

Poplachové přenosové zařízení, které je umístěno v poplachovém přijímacím centru nebo jiném dálkově ovládaném centru.

Přenosové zařízení střeženého prostoru (supervised premises transceiver)

Zařízení ve střežených prostorách včetně rozhraní s poplachovým systémem a rozhraní s poplachovým přenosovým sdystémem.

Přídržné magnety

Speciální zařízení, které díky elektromagnetické síle udržuje požární dveře otevřené. V případě požáru řídicí jednotka nebo relé ovládané ústřednou elektrické požární signalizace přeruší přívod proudu do požárních magnetů, tím přestanou působit elektromagnetické síly a dveře se díky zavíracímu systému (brano) automaticky zavřou. Tím se sníží přísun kyslíku do místa požáru a omezí se možnost šíření ohně do dalších prostor.

Přijímací stanice hlášení poruchových stavů

Místnost, kde jsou přijímána hlášení poruchových stavů a odkud mohou být iniciována nezbytná nápravná opatření.

Přístupová úroveň

(access level) Úroveň přístupu k jednotlivým funkcím EZS.

Přístupová/výstupová úroveň (entry/exit route)

Cesta, po které lze docílit oprávněného vstupu nebo výstupu do střeženého prostoru.

Pult centralizované ochrany (PCO)

Zařízení, které umožňuje přenos i vyhodnocení signalizace narušení ze zabezpečovacích objektů do místa centrálního vyhodnocení pomocí linek jednotné telekomunikační sítě (JTS).

Rozpěrné tyče

Tento typ čidla je vlastně miniaturní mechanický spínač, jehož klidový stav je mechanicky aretován tyčí. Rozpěrné tyče mohou chránit vstupní otvory objektu z inženýrských sítí a prostupy ventilace.

Rušení (interference)

Zkreslení signálů případně zpráv při jejich předávání mezi komponenty EZS.

Řídící jednotka EZS

Část ústředny, která umožňuje automaticky podle předem nastaveného programu ovládání zařízení EZS v nastavitelném časovém intervalu.

Řídící středisko

Místnost s trvalou obsluhou v ohrožených prostorech nebo blízko nich, do níž se soustřeďují nouzové signály, vybavená prostředky pro indikaci situace. V každém chráněném prostoru a pro vyžádání pomoci záchranných jednotek.

Sabotáž (tamper)

Úmyslné zasahování s nedovolenou manipulací do EZS nebo do jeho části.

Sabotážní poplach (tamper alarm)

Poplach způsobený detekcí sabotáže.

Seizmická čidla

Pracují na principu selektivního zpracování vlnění, jež se řídí pevnými tělesy při jejich mechanickém či termickém opracovávání. Nejnovější typy využívají při své činnosti digitálního zpracování signálu.

Senzor čidla

(senzor) Ta část čidla, která snímá změnu stavu.

Signál (signal)

Proměnné parametry pomocí kerých jsou přenášeny informace.

Signál nebo zpráva narušení (intruder alarm condition)

Informace vyslaná čidlem narušení.

Signál nebo zpráva o sabotáži (tamper signal or message)

Informace vyslaná senzorem sabotáže.

Signalizační (výstražné) zařízení

(warning device) Zařízení, které vyhlašuje poplach nebo výstrahu.

Signalizační panel EZS

Zařízení, které souběžně signalizuje některé, nebo všechny stavy ústředny.

Signalizační zařízení EZS

Zařízení, které opticky a akusticky, nebo opticky, nebo akusticky signalizuje výstupní informace ústředny.

Smyčková ústředna EZS

Tato ústředna má pro každou poplachovou smyčku vstupní vyhodnocovací obvod. Obvod je řešen pro připojení proudových smyček o definované hodnotě a toleranci. Smyčka je zakončena zakončovacím odporem tak, aby vykazovala předepsanou hodnotu odporu pro příslušný tip ústředny. Změna odporu smyčku, způsobená aktivací některého z čidel smyčky nebo sabotáží na smyčce, vede k vyhlášení poplachového stavu systému EZS. Poplachové smyčky systému EZS jsou tvořeny nejčastěji sériovým zapojením rozpínacích kontaktů čidel. Systém EZS se smyčkovou ústřednou má poměrně rozsáhlou kabelovou síť.

Speciální tísňové hlásiče

Magnetické kontakty či mikrospínače zapouzdřené do podoby vhodně tvarovaného tlačítka či nožní spínací lišty. Slouží obsluze k nepozorovanému vyvolání tísňového hlášení v případě přímého ohrožení.

Spouštěcí zařízení (aktivační zařízení)

Zařízení schopné pomocí samočinného nebo ručního ovládání vyvolat poplach, např. hlásič, tlačítkový hlásič nebo tlakový spínač.

Stav klidu (unset)

Stav EZS nebo jeho komponentů, při kterém nemůže být ohlášen poplachový stav.

Stav sabotáže (temper condition)

Stav EZS, ve kterém byla detektována sabotáž.

Stav střežení (set)

Stav EZS nebo jeho komponentů, při kterém může být vyhlášen poplachový stav.

Stupeň zabezpečení

Slouží pro zatřídění příslušného prvku EZS. Stupně zabezpečení jsou definovány v ČSN EN 50131-1 a stanovují kritéria na výbavu a funkci jednotlivých komponentů popř. i systému z hlediska přístupové úrovně, provozování, vyhodnocení, detekcí, napájení, zabezpečení proti sabotáži, monitorování, propojení a záznamu událostí.

Subsystém

(subsystem) Je ta část EZS, která je umístěna v jasně definované části střežených objektů a je schopna samostatného provozu.

Systém přenosu poplachu (alarm transmission systém)

Zařízení a síť, používané pro přenos informací, týkající se stavů jednoho nebo více EZS do jednoho nebo více PPC/PCO. Poznámka: Přenosové systémy nezahrnují místní přímá spojení, např. propojení mezi komponenty EZS, které nepožaduje rozhraní pro přenos informací do formy vhodné pro přenos.

Systém Public Address (PA)

"Místní rozhlas, evakuační systém je určen v první řadě pro přenos předem nahraných i ""naživo"" publikovaných zpráv, zajištění přenosu hudby na pozadí a reprodukci různých druhů signálů z různých zdrojů (poplašných, informačních apod.). Akustický signál je pak směřován do volitelných nezávislých zón. Přenos akustického signálu mezi ústřednou a reproduktorem je realizován na 100V úrovni, čímž je minimalizován úbytek signálu na vedení a nebezpečí rušení."

Systém s digitální komunikací (digital communicator system)

Poplachový přenosový systém, který přenáší informace k poplachovému přijímacímu centru pomocí digitálně zakódovaných signálů přenosovou cestou vytvořenou pomocí automatické volby přes veřejnou telefonní síť. (Public Switched Telephone Network)

Štěrbinové kabely

Druhem venkovní perimetrické ochrany je položený většinou v páru v definovaném odstupu koaxiální kabel. Stínění jednoho kabelu má snížené krytím (stínění má definovatelné štěrbiny). Jeden kabel tedy vyzařuje a vytváří elektromagnetické pole, jehož změny jsou druhým kabelem vyhodnocovány. Při narušení tohoto pole osobou dochází k vyhlášení poplachu.

Tablo obsluhy

Zařízení, jehož prostřednictvím lze získávat informace o výstupních stavech zařízení EZS a které umožňuje jeho zpětné ovládání.

Tamper

Úmyslné zasahování s nedovolenou manipulací do EZS nebo do jeho části.

Tamper alarm

Poplach způsobený detekcí sabotáže.

Tísńové hlásiče

Slouží k ochraně zaměstnanců a veřejnosti v případě přímého ohrožení. Hlášení do místa, odkud může být poskytnuta pomoc, je vyvoláno buď přímím manuálním aktem, nebo zprostředkovaně při definovaném způsobu manipulace, popř. automaticky bez jakéhokoli přispění obsluhy, či nositele.Jsou to magnetické kontakty či mikrospínače zapouzdřené do podoby tlačítka.

Událost

(event) Změna stavu indikovaná EZS, například stav střežení, stav klidu, poplachový stav.

Ultrazvuková čidla

Využívají část spektra mechanického vlnění nad pásmem kmitočtu slyšitelných lidským uchem.Jsou aktivní - to znamená, že do prostoru vysílají energii. Vysílač vysílá vlnění o stálém (konstantním) kmitočtu. Přijímač přijímá vlnění odražené od překážek v uzavřeném prostoru. V klidovém stavu elektronika vyhodnotí přijatou vlnu ve stále stejném vztahu k vlně vyslané. Pohybuje-li se v prostoru libovolné těleso, mění se fáze přijatého vlnění. Tato změna fáze je vyhodnocena elektronikou a vede k vyhlešení poplachu.

Ústředna (control and indicating equpment) EZS

Zařízení určené k příjmu a vyhodnocení výstupních elektrických signálů čidel nebo tísňových hlásičů a k vytvoření signálu o narušení.

Ústředna EZS

Zařízení určené k příjmu a vyhodnocení výstupních elektrických signálů čidel nebo tísňových hlásičů a k vytvoření signálu o narušení.

Ústředna EZS s přímou adresací čidel

Ústředna pracuje na principu komunikace po datové sběrnici ústředna - čidla. Ústředna periodicky generuje adresy jednotlivých čidel a přijímá příslušné odezvy. Každé čidlo je vybaveno komuniačním modulem. Kabelová síť tohoto systému je minimální. Výhodou je, že při narušení objektu ústředna oznámí, které konkrétní čidlo bylo aktivované a jeký je druh narušení.

Ústředny EPS interaktivní

V sytémech s těmito ústřednami se využívají takzvané interaktivní hlásiče, které rozlišují úroveň jednotlivých signálů ze svého okolí a jejich změnu. Každý hlásič obsahuje mikroprocesor, který zpracovává a vyhodnocuje informace ze svého okolí. Detektor poté vytváří definovaný elektrický signál, který odpovídá určité požární situaci (klid, předpoplach, poplach). Ten je předáván ústředně EPS. Jednotlivé hlásiče jsou adresné.

Ústředny EPS konvenční adresné

"V aplikacích s konvenčními adresnými úřednami mají jednotlivé hlásiče konkrétní adresu

Ústředny EPS konvenční neadresné

U konvenčních ústředen jsou hlásiče připojeny k ústředně proudově vyváženou hlásicí linkou (smyčkou). Pokud je na smyčce více než jeden hlásič, při vyhlášení poplachu nelze z ústředny zjistit, který konkrétní hlásič jej způsobil. Na jedné hlásicí lince může být zapojeno bez možnosti rozlišení až 32 hlásičů. Mohou být odlišné konstrukce a typu. Hlásiče mají pouze dva stavy (klid - poplach). Parametry jsou nastaveny z výroby a nelze je změnit.

Ústředny EZS s bezdrátovým přenosem od čidel

Nejčastěji pracují v pásmu (433 MWz) s výkony okolo 10 mW. Přenos poplachového signálu od čidel je nejčastěji 8bitový, kódovaný a adresa čidla je 4bitová. Vlastní dosah je ve volném prostředí 100 - 200 m. V objektu je třeba počítat se vzdálenostmi menšími. Čidla jsou napájena buď lithiovou baterií, nebo 9V destičkovým článkem. Napětí baterie je hlídáno. Jednodušší systémy pracují jednosměrně, tzn., že v čidle je vysílač a v ústředně přijímač. Nejnovější typy bezdrátových systémů pracují duplexně a každý prvek systému je vybaven jek vysílací, tak přijímací elektronikou - modulem vysílač/přijímač.

Ústředny EZS smíšeného typu

Tato ústředna pracuje na principu datové komunikace ústředna - koncentrátor (sběrnicový modul smyček). Komunikace mezi ústřednou a koncentrátory probíhá pomocí datové či analogové sběrnice. Na koncentrátory jsou čidla připojena pomocí smyček jako u smyčkových ústředen.

Uživatel (user)

Osoba oprávněná obsluhovat EZS.

Venkovní infrapasivní čidlo

Modifikace infrapasivního čidla (PIR) pro venkovní prostory. Je použita jiná optika, vyhodnocovací obvody jsou složitější a mechanicky je použita robustní, klimaticky odolná konstrukce s vytápěným pouzdrem. Typický dosah infrateleskopů je cca 150m.

Veřejný tísňový hlásič

Tísňový hlásič instalovaný zjevně, k jehož ovládání je třeba překonat určitou překážku zabraňující nahodilému zneužití.

Vibrační čidla

Pro hlídání průrazu stěn a stavebních konstrukcí.Tato čidla mají větší šířku pásma vyhodnocovaných kmitočtů, nastavitelnou citlivost a optickou indikací s pamětí.

Vícebodový hlásič

Hlásič reagující na jev zaznamenaný v blízkosti více než jednoho kompaktního čidla, například termočlánků.

Videodetektor

( jinak též digitální detektor pohybu) Zařízení, které slouží k indikaci narušení snímaného prostoru pomocí porovnávání obrazu zorného pole v klidu a při narušení prostoru jakýmkoli pohybem. Tyto systémy dnes fungují prakticky jako nadstavba běžného PC počítače a jejich vlastnosti určuje především koncepce speciálního softwaru.

Vyhrazená přenosová cesta (dedicated transmission path)

Přenosová cesta, která je trvale k dispozici pro spojení poplachového přenosového systému s jeho PPC/PCO a která nevyžaduje spínání nebo nastavování před přenosem jednotlivých poplachových událostí.

Zabezpečené prostory (supervised premises)

Ta část budovy případně území, ve kterém může být pomocí EZS detektováno nebezpečí.

Zabezpečení proti sabotáži (tamper security)

Metody nebo prostředky ochrany EZS nebo jeho komponentů proti úmyslnému zasahování a detekce úmyslného zasahování do EZS nebo jeho komponentů.

Zabezpečení přenosu (sinalling security)

Metoda (y) používaná k ochraně nebo detekci záměrných pokusů rušení přenosu poplachových zpráv blokováním nebo nahrazením (substitucí).

Zajišťovací smyčka

Vedení spojující elektricky zajištěné kryty nebo skříně nebo víka skříní zařízení EZS s příslušným vstupem ústředny EZS (vžitý název - sabotážní smyčka).

Základní napájecí zdroj (prime power source)

Zdroj napájející EZS nebo jeho komponenty, při normálních provozních podmínkách.

Zakrytí čidla (detector masking)

Stav, při kterém je detekční schopnost čidla značně snížena.

Záměna komponentů (component substitution)

Nahrazení komponentů EZS alternativními komponenty, znemožňující provoz EZS podle návrhů.

Záměna zprávy(message substitution)

Úmyslné nebo neúmyslné vytvoření alternativní zprávy mezi komponenty EZS, která znemožňuje správný provoz EZS.

Zapisovací zařízení EZS

Zařízení, které umožňuje automatické provedení písemného zápisu výstupních informací ústředny s doplněním identifikačních a časových údajů.

Závěsová čidla

Čidla na ochranu uměleckých předmětů. Střežený předmět je zavěšen pomocí závěsného lanka na hák čidla. Čidlo vyhodnocuje síly působící na hák a podle nastavení citlivosti vyhodnotí elektronika i velmi malé pohyby střeženého předmětu, pokus o jeho sejmutí či pouhý dotek.

Zemní tlakové hadice

Druhem venkovních čidel je hydraulické venkovní čidlo známé pod názvem GPS (Ground Perimeter Systém). Jedná se o diferenciální tlakové čidlo, jehož základem jsou paralelně položené dvě pružné hadice v rozteči cca 1 metr po celém obvodu pozemku. Tyto hadice napuštěné nemrznoucí kapalinou působí jako prostředí pro přenos změn tlaku vyvolaného vnějším podnětem. Změny tlaku jsou vyhodnocovány v diferenciálním tlakovém čidle a převáděny na elektrický signál. Délka jednoho úseku může být až 200 m.

Zkušební stav (test condition)

Stav EZS, ve kterém jsou normální funkce modifikovány pro zkušební účely.

Zóna

Oblast nebo prostor se skupinou samočinných a/nebo tlačítkových hlásičů požáru, pro něž existuje zvláštní společný displej na řídicím a indikačním zařízení.

Zónový indikátor

Část indikačního zařízení požárního poplachu, která vizuálně označuje zónu, ve které vznikl požární poplach nebo hlášení poruchového stavu.

Zpráva (message)

Řada signálů směrovaných sítí, která zahrnuje identifikaci, funkční data a různé prostředky pro zajištění její vlastní integrity, imunity a správného příjmu.

Zrušení (override)

Úmyslné zrušení provozního požadavku.

Test

http://eluc.cz/exams?utf8=%E2%9C%93&q%5Bname_cont%5D=&q%5Bschool_name_cont%5D=&q%5Bnum_questions_eq%5D=&q%5Bcreator_first_name_or_creator_last_name_cont%5D=kobylka&commit=Hledat

Logolink