1.

Světlo o vlnové délce 400 nm přechází ze vzduchu  (n = 1) do prostředí s indexem lomu n = 2.

Vlnová délka se při přechodu do tohoto prostředí:

2.

Optická mřížka je osvětlena světlem o vlnové délce 450 nm. Na stínítku ve vzdálenosti 4 m od mřížky vznikl ohybový obrazec. Vzdálenost ohybového maxima 1. řádu od maxima 0. řádu je 18 cm.

Počet vrypů na 1 cm u této mřížky je:

3.

Optická mřížka je osvětlena světlem o vlnové délce 450 nm. Na stínítku ve vzdálenosti 4 m od mřížky vznikl ohybový obrazec. Vzdálenost ohybového maxima 1. řádu od maxima 0. řádu je 18 cm.

Perioda mřížky je:

4.

Vlnová délka světla ve vzduchu je 600 nm. Rychlost světla ve vzduchu je přibližně 3 . 10⁸  m . s^-1   . Index lomu skla je 1,5.

Vlnová délka světla ve skle je:

5.

Vlnová délka světla ve vzduchu je 600 nm. Rychlost světla ve vzduchu je přibližně 3 . 10⁸  m . s^-1   . Index lomu skla je 1,5.

Frekvence světla je:

6.

Světlo o vlnové délce 400 nm přechází ze vzduchu  (n = 1) do prostředí s indexem lomu n = 2.

Rychlost světla se při přechodu:

7.

Optická mřížka je osvětlena světlem o vlnové délce 450 nm. Na stínítku ve vzdálenosti 4 m od mřížky vznikl ohybový obrazec. Vzdálenost ohybového maxima 1. řádu od maxima 0. řádu je 18 cm.

Vzdálenost maxima 1. řádu od maxima 0. řádu, pokud je mřížka osvětlena světlem o vlnové délce 600 nm, je:

8.

Vlnová délka světla ve vzduchu je 600 nm. Rychlost světla ve vzduchu je přibližně 3 . 10⁸  m . s^-1   . Index lomu skla je 1,5.

Rychlost světla ve skle je:

9.

Na skleněnou destičku ve vzduchu, jejíž tloušťka je 0,1 µm s indexem lomu n = 1,5 dopadá kolmo bílé světlo. V odraženém světle se bude nejvíce zesilovat světlo o vlnové délce:

10.

Světlo o vlnové délce 400 nm přechází ze vzduchu  (n = 1) do prostředí s indexem lomu n = 2.

Frekvence světla se při přechodu do tohoto prostředí: