Struktura

Paprskoploutvé ryby

Třída: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY (Actinopterygii)

Tato třída obratlovců představuje dříve uváděnou třídu ryby (Osteichthyes). Nezahnuje třídu svaloploutvých. Jedná se o druhově nejbohatší třídu strunatců (přes 27 tisíc druhů) a patří do ní více než polovina známých druhů obratlovců. U nás žije 60 druhů (z toho 12 druhů nepůvodních). Paprskoploutví vznikli před téměř 400 miliony (prvohory silur) ve sladkých vodách. Teprve před 200 miliony let (v triasu - druhohory) došlo k návratu předků dnešních mořských ryb do moře.

Věda zkoumající ryby se nazývá ichtyologie.

Charakteristika:

  • výskyt: ve všech vodách (někteří migrují)

  • tvar těla: hydrodynamický válcovitý (tekoucí vody) nebo bočně zploštělý (stojaté vody)

  • plně přizpůsobeni životu ve vodě

  • mají proměnlivou teplotu těla (nepřesné označení - studenokrevní), závisí na teplotě okolí

Stavba těla:

  • stavba těla: hlava + trup + ploutve (vyztuženy paprsky)

  • párové ploutve: prsní, břišní

  • nepárové ploutve: hřbetní, ocasní, řitní

    • ocasní ploutev: souměrná, zdroj pohybu
  • ploutve vyztuženy ploutevními paprsky:

    • nerozvětvené = tvrdé

    • rozvětvené = měkké

Tělní pokryv:

  • kůže krytá šupinami kostního původu, které vyrůstají ze škáry

  • kůže je mnohovrstevná, obsahuje pigment (barvivo)

  • v pokožce - slizové žlázy, sliz chrání rybu před bakteriemi a před narušením těla vodou

  • typy šupin:

    • ganoidní – kosočtverečné, nepřekrývají se; např. jeseter

    • cykloidní – okrouhlé, překrývají se, celokrajné; např.kapr

    • ktenoidní – podobné cykloidním, ale na zadním okraji zoubky, např. okoun, candát

obrazek

Obr. 1: Typy šupin. Ktenoidní, cykloidní, ganoidní.

Svalstvo:

  • pod kůží velký boční sval

  • množství drobných svalových kůstek

Kostra:

  • kostěná

  • různý stupeň zkostnatění = osifikace (jeseteři - chrupavčitá kostra)

  • lebka: krycí kosti kožního původu + žaberní oblouky (nesou žábry) + skřele (chrání žábry)

  • páteř: nerozlišené obratle, struna hřbetní (chorda) je zatlačena těly obratlů

Trávicí soustava:

  • ústa (spodní, koncová, svrchní - podle toho odkud získávají potravu)

http://www.biomach.cz/_/rsrc/1316985751120/biologie-zivocichua/ryby-pisces/42_%C3%BAsta%20ryb.png?height=320&width=234

Obr. 2: Typy úst ryb.

  • nemají slinné žlázy

  • zuby se stále vyměňují; vznikají na čelistech, ale i na stěnách dutiny ústní, na patře, na žaberních obloucích (požerákové zuby)

  • hltan, jícen, žaludek, střevo, řitní otvor

  • játra se žlučníkem, slinivka břišní

  • potravu polykají (vodu cedí)

Dýchací soustava:

  • žábry v žaberní dutině, ta je kryta skřelemi

  • voda odtéká skřelovým otvorem, vodu nepolykají!

  • prokrvené žaberní lupínky (výměna dýchacích plynů) uspořádány na vnějším okraji žaberních oblouků

  • na vnitřních okrajích žaberních oblouků jsou žaberní tyčinky, které se podílejí na zachytávání potravy

  • plynový měchýř:

    • slouží jako hydrostatický orgán

    • vznikl vychlípením hltanu

http://files.naprutu.cz/200000168-2579526732/Anatomie.png

Obr. 5: Anatomie ryby.

Cévní soustava:

  • uzavřená

  • žilné (venózní) srdce (protéká jím pouze krev odkysličená)

  • stavba srdce: 1 předsíň + 1 komora

  • jednosměrný tok krve zajištěn chlopněmi

  • červené krvinky jsou velké, oválné, mají jádro

Vylučovací soustava:

  • vylučují ledvinami (párové opistonefros)

  • ledviny (uloženy podélně pod páteří) + močovody + močový měchýř + močová trubice (ústí v těsné blízkosti řitního otvoru)

  • zplodinou metabolismu je amoniak

Nervová soustava:

  • rozvoj středního mozku a mozečku

  • koncový mozek a čichové laloky menší než u paryb

Smyslové orgány:

  • čich – voda proudí čichovými váčky, vnější nozdry

  • chuť – v ústech, hltanu, ale někdy i na hlavě a na těle

  • zrak 

    • ploché oči, tyčinky + čípky, (vidí barevně)

    • ostření posunem čočky

    • chybí víčko i slzní žlázy

  • sluch – málo rozvinutý, zjištěn asi u 50 druhů ryb

  • proudový orgán – v kůži tvoří postranní čáru

    • vnímání pohybu a tlaku vody

    • „dalekohmatný“ orgán - orientace ve tmě, kalné vodě

  • hmat – u některých druhů (např. kapr) hmatové výběžky kolem úst – vousy

Rozmnožování:

  • gonochoristi (pohlavní dimorfismus nevyvinut)

  • párové pohlavní žlázy (= gonády)

  • rozmnožování: pohlavní

  • oplození vnější = tření

  • vývoj přímý (bez larvy většinou)

  • samice (jikernačky) vytvářejí vajíčka - jikry

  • samci (mlíčáci) vytvářejí spermie - mlíčí

  • oplozená vajíčka nechráněna, obrovská nadprodukce potomstva (několik tisíc)

  • z vajíčka se líhne plůdek - má na břišní straně žloutkový váček - výživa

  • trdliště = místo vhodné k rozmnožování

Rybí pásma:

pásmo pstruhové - horské potoky a řeky s rychlým proudem, voda je chladná a čistá, hodně prokysličená, nalezneme zde pstruhy, vranky, střevle a mřenky

pásmo lipanové - podhorské řeky a potoky, hlubší voda, pomalejší proud a mírnější spád, prokysličená voda, vyskytují se zde lipani, hrouzci, mníci, štiky

pásmo parmové - vody pohůří a nižších poloh, širší koryto, spíše pomaleji  proudící, v létě málo kyslíku, typickou rybou je parma, dále jelec tloušť

pásmo cejnové - řeky nížin, hluboké, pomalu tekoucí, málo kyslíku, žije zde mnoho druhů kaprovitých ryb (kapr, cejn)

Systém:

  • podtřída: CHRUPAVČITÍ

  • podtřída: KOSTNATÍ

 

Dílčí lekce

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

FELLNEROVÁ, Ivana. Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu „Aktivní začlenění SŠ pedagogů do tvorby a využití multimediálních výukových programů ve výuce biologie“ CZ.04.1.03/3.2.15.2/0270. Zdroj: http://atraktivnibiologie.upol.cz/

GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.   

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr.1: Obr. Typy šupin. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://galeria.sengym-moodle.sk/albums/userpics/10001/normal_supiny_spolu_popis.jpg

Obr. 2: Typy úst ryb. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/_/rsrc/1316985751120/biologie-zivocichua/ryby-pisces/42_%C3%BAsta%20ryb.png?height=320&width=234

Obr.3: Ploutve ryb.[online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/_/rsrc/1316983804950/biologie-zivocichua/ryby-pisces/40_ploutve%20ryb.png?height=242&width=400

Obr. 4: Požerákové zuby. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200304%20paprskoploutv%C3%AD/Obr.%20030407.amur.pozerakove%20zuby.TP_zmensenina.jpg

Obr. 5: Anatomie ryby. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://files.naprutu.cz/200000168-2579526732/Anatomie.png

Doplňující učivo

poikilotermní živočich

= živočich s nestálou teplotou těla; teplota jeho krve závisí na teplotě vnějšího prostředí, (nesprávné označení studenokrevný živočich), jsou to: bezobratlí a z obratlovců (ryby, obojživelníci, plazi).

Víte, že ...

svalové kůstky

= vznikají kostnatěním (osifikací) vazivových obalů svalových vláken.

Doplňující učivo

http://www.biomach.cz/_/rsrc/1316983804950/biologie-zivocichua/ryby-pisces/40_ploutve%20ryb.png?height=242&width=400

Obr. 3: Ploutve ryb.

Víte, že ...

požerákové zuby

jsou na dně hltanu, slouží k mechanickému rozmělnění potravy u kaprovitých ryb.

http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200304%20paprskoploutv%C3%AD/Obr.%20030407.amur.pozerakove%20zuby.TP_zmensenina.jpg

Obr. 4: Požerákové zuby

Kontrolní otázka

Pomocí postranní čáry ryby vnímají:

a) teplotu vody

b) proudění vody (tlak vody)

c) čistotu vody

Zajímavost

Přeměnou svaloviny vznikly u některých ryb elektrické orgány. Produkují buď výboje o nízkém napětí a slouží ke komunikaci a registraci kořisti, nebo vytváří výboje o napětí až 500 V za účelem lovu a obrany (např. jihoamerický paúhoř elektrický).

Elektřina vyrobená paúhořem elektrickým by dokázala uvést do chodu trolejbus nebo omráčit koně. Paúhoř ale není agresivní.

Paúhoř elektrický (Electrophorus electricus) žije v jihoamerických řekách a bažinách a dorůstá délky až 2,5 m.

https://www.stream.cz/fenomen/10004902-sukne-vs-kalhoty#nejnovejsi

 

Logolink