Struktura

Vytyčení jednoduché stavby

Vytyčení jednoduché stavby

Před zahájením prací na staveništi musí stavebník zajistit vytýčení stavby. Vytyčení stavebního díla znamená jeho umístění v terénu a vyznačení jeho rozměru a tvaru, který je v souladu s projektovou dokumentací stavby. Tyto práce provádí osoba oprávněná k zeměměřickým pracím přesně podle vytyčovacích výkresů (situačních výkresů), které jsou součástí projektové dokumentace stavby. Geodet vystaví protokol o vytyčení stavby, který je jedním z nezbytných dokladů předávací dokumentace při kolaudaci stavby. Měřičským pracím pro založení stavby předcházejí hrubé terénní úpravy staveniště. Staveniště předává investor dodavateli stavby s vyznačením veřejných sítí, komunikací, potrubních a kabelových rozvodů, pokud procházejí staveništěm. Dále se staveništěm předává investor dodavateli tzv. hlavní polohovou čáru a hlavní výškové body. Vytýčení objektu se zahajuje od předané hlavní polohové čáry – vytyčené osy. Nad jeden z jejich bodů se ustaví teodolit a určí se nejprve dva rohové body budovy, které se označí zaraženými kolíky s nahoře zatlučenými hřebíky a od nich se vytyčí polohy všech dalších bodů, kterými jsou dány půdorysné obrysy stavebního objektu. Délkové míry jsou odměřovány pásmem, měřící latí nebo lze přímky vytyčit pomocí výtyček. Při měřičských pracích se vychází ze základních geodetických bodů, které byly teodolitem vyznačeny a je nutné je zachovat až do skončení stavby.

Základní pojmy:

  • Hlavní polohová čára – jedná se o část půdorysu objektu přiléhající jednou stranou ke komunikaci, k nezastavěné části objektu, nebo na straně hlavního vchodu. Z hlediska vytýčení je to zpravidla delší obvodová strana půdorysu prvého nadzemního podlaží. Tato čára je stanovena dvěma body označenými výtyčkami, které značí začátek a konec měřičské přímky.

  • Hlavní výškový bod – jedná se o výškový bod umístěný mimo stavební objekt, ze kterého se vytyčuje výšková úroveň objektu.

  • Staničení -  jedná se o první souřadnicici, což je vzdálenost paty kolmice od počátku měřičské přímky. Staničení se píše ve směru měření - počátek se značí šipkou a konec měření se dvakrát podtrhne.

  • Druhá souřadnice -  je délka měřená na kolmici, vyjadřuje kolmou vzdálenost rohů budoucí stavby od hlavní polohové čáry.

  • Oměrné délky - jsou délky hranic budoucí stavby. Pro kontrolu vytyčení se změří uhlopříčky budoucí stavby.

  • Polohové vytyčení stavby – vyměření délek a ploch.

  • Výškové vytyčení stavby – nivelace, vyměření výšek a výškových rozdílů.

  • Olovnice - je to závaží (100 až 250 gramů těžké) tvaru rotačního tělesa v spodní části kuželovitého tvaru zakončeného hrotem a opatřené závěsem o vhodné délce. Olovnice se používá k vytyčení svislice, k centraci měřických přístrojů aj.

  • Pásmo – slouží k měření délek, může být kovové, plátěné nebo plastové v různých délkách (20, 25, 30, 50 m). Podle konstrukce může být pásmo v kruhu, na vidlici nebo v pouzdře.

  • Měřící lať – slouží k měření délek hlavně ve svažitém terénu. Bývá dřevěná nebo plastová, zpravidla 5 m dlouhá, rozdělená na barevně odlišená pole (nejčastěji červenobílé).

  • Výtyčky – mohou být ze dřeva, plastu nebo lehkého kovu délky asi 2 m. Jsou rozděleny na červenobílé úseky po 20 ne 50 cm. Na spodním konci mají kovový hrot pro snadné zarytí do půdy. K zajištění výtyčky ve svislé poloze na pevné půdě (skále, betonu) se používá stojanů.

  • Uhlové zrcátko – slouží k vyměření pravého úhlu.

  • Pentagon – pětistranný vytyčovací hranol. Má jeden úhel pravý a protilehlý úhel má velikost 45°. Pentagon se hlavně užívá k vytyčení kolmice na přímku. Pentagon se umístí pomocí olovnice na bod přímky, ze které chceme kolmici vytyčit. Otočí se jednou stěnou k výtyčce označující směr přímky. Ve druhé stěně hranolu se objeví obraz této výtyčky, který nám udává směr hledané kolmice.

  • Dvojitý pentagon - má dva 90° pentagony uspořádány nad sebou tak, že jeden světelný paprsek je odkláněn v pravém úhlu doleva a druhý světelný paprsek v pravém úhlu doprava. Pomocí dvojitého pentagonu lze vytyčit bod na přímce (zařazení do přímky), vztyčit kolmici, vytyčit patu kolmice spuštěnou z bodu ležícího mimo přímku.

  • Teodolit - je to přístroj na přesné měření a vytyčování vodorovných a výškových úhlů. Má tři základní části - alhidádu, limbus, třínožku.

  • Hadicová vodováha - je to jednoduchý měřický nástroj pro vyměření nivelety (vodorovné roviny) na stavbě.

  • Nivelační přístroj - je to zaměřovací dalekohled, otočný kolem svislé osy a upevněný na stativu, který se ve stavebnictví používá k vyměření vodorovné roviny nebo nivelety (pomyslná čára udávající výškové poměry a podélný sklon liniové stavby).

  • Síť nivelačních bodů - po celém území republiky je umístěna síť nivelačních bodů několika tříd, označených hřeby nebo skleněnými destičkami, od kterých se pak odvíjí místní nivelace v terénu.

  • Laser - nejmodernější geodetický přístroj pro nivelaci, osazování příček, pokládání potrubí, provádění výkopových, bednících prací a pro veškeré práce, které vyžadují stanovení přímky nebo horizontální roviny.

 

Obr. 1: Teodolit

 

Obr. 2: Nivelační přístroj

 

.

 

Zdroje

  • HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství I. Praha: Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-81-6.

Obrázky:

Doplňující učivo

Fáze vytyčování:

1.Vytyčení prostorové polohy stavebního objektu:
Ta je dána vytyčením charakteristických bodů objektu - hlavní polohové čáry, hlavní osy nebo hlavních bodů trasy a vytyčením hlavních výškových bodů.

2. Podrobné vytyčení:
Vytyčení rozměru a tvaru objektu. Přitom se vytyčuje nosná konstrukce ve vodorovné a výškové úrovni, tj. stěny, sloupy u prostorových objektů, příčné řezy u liniových staveb nebo hrany terénu u terénních úprav.

.

Obr. 3: Staničení - první souřadnice

Obr. 4: Druhá souřadnice

Obr. 5: Oměrné délky

Kontrolní otázka

Vyjmenujte pomůcky a přístroje používané pro vyměřování a vytyčování. Vhodné pro žáky ZŠ.

Logolink