Omítky

Omítky

Omítka je souvislá vrstva malty pro omítání, kterou se pokrývají stěny a stropy. Omítky se provádějí především z důvodů estetických a ochranných. Omítky se opatřují nátěrem nebo tapetou.

Estetická funkce omítek spočívá ve vytvoření čistého prostoru uvnitř stavby. Venkovní omítky výrazně ovlivňují vzhled stavby.

Ochranná funkce omítek spočívá v ochraně před usazováním prachu a nečistot, před plísněmi, vlhnutím zdiva. Vnější omítky chrání před působením srážkové vody, změnami teplot, namáháním mrazem, slunečním zářením atd.

Složky malty pro omítání:

  • pojivo

  • plnivo

  • voda

  • případně přísady a příměsi.

Pojivo spojuje různé pevné materiály v jeden celek. Díky nim drží omítky na zdech. Dle druhu pojiva se omítky dělí na minerální (přírodní) a organické (polymerní). Mezi minerální omítky patří omítky vápenné, vápenocementové, cementové, sádrové, vápenosádrové, hliněné. Mezi organické omítky patří omítky akrylátové, silikátové, silikonové, silikonsilikátové.

Plnivo je složkou omítkových směsí, která omítku vyztužuje a zmenšuje její změny objemu při tuhnutí. Pro účely plniv se používá drobné kamenivo, písky, zvláštní druhy plniva a uměle vyrobená plniva.

Voda pro výrobu malt se nazývá voda záměsová. Díky vodě lze původně sypké směsi rozmíchat a následně nanášet. Voda do malt musí být čistá.

Přísady a příměsi jsou látky přidávané do maltových směsí za účelem úpravy některých vlastností malt i hotových omítek. Jsou jimi zvýšení odolnosti proti mrazu, urychlování nebo zpomalování tuhnutí malty, zvýšení pevnosti omítky a odolnosti proti agresivnímu prostředí atd.

Ve stavební praxi se setkáme se třemi způsoby přípravy malty pro omítky na staveništi.

Omítky podle počtu vrstev

Třívrstvá omítka se provádí na površích s většími nerovnostmi. Tvoří ji postřik řídkou maltou tloušťky 4 – 5 mm (tzv. špric), hrubá omítka tloušťky cca 15 mm (tzv. jádro) a jemná vrchní vrstva tloušťky 2 – 4 mm (tzv. štuk).

Dvouvrstvá omítka se provádí na površích dostatečně rovných a svislých. Obsahuje dvě vrstvy. Spodní vrstvu tvoří jádro tloušťky 15 mm nebo postřik tloušťky 4 – 5 mm a horní vrstvu štuk tloušťky 3 – 5 mm.

Jednovrstvá omítka - jádro a štuk jsou spojeny do jedné vrstvy tloušťky 15 – 20 mm.

obrazek

Obr. 1: Jednovrstvá omítka

Vícevrstvá omítka je provedena z více než jedné vrstvy (dvou nebo třívrstvá). Může být také další vrstvou na dvouvrstvých a třívrstvých omítkách v podobě speciálního fasádního nátěru nebo tenkovrstvé omítky.

obrazek

Obr. 2: Vícevrstvá omítka

Omítky podle názvosloví

Postřik (špric) tvoří spojovací vrstvu mezi podkladem (zdivem) a další vrstvou omítky (např. omítkou jádrovou). Postřik musí mít větší pevnost než následující vrstva. Počet vrstev u jednotlivých omítek je obecně uváděn bez vrstvy postřiku.

Obr. 3: Správně provedený postřik

Jádrová omítka tvoří vyrovnávací vrstvu u vícevrstvých omítek. Nanáší se většinou v tloušťce 12 mm ručně nebo strojně.

Obr. 4: Ruční nanášení jádrové omítky

Obr. 5: Strojní nanášení jádrové omítky

Štuková omítka (jemná omítka) se nanáší na jádrovou omítku, srovnává její drobné povrchové nerovnosti nebo se nanáší na jiné rovné podklady. Natahuje se v tloušťce 2 – 4 mm. Je nejčastěji používanou omítkou.

Tenkovrstvá omítka je speciální omítka s vlastnostmi, jako je např. paropropustnost, vodoodpudivost atd. Nanáší se v tloušťce 3 – 6 mm. Používá se pouze na přesné a rovné podklady. Provádí se jako povrchová úprava vícevrstvých omítek nebo jiných rovných povrchů, jako jsou fasádní zateplovací systémy, sádrokarton atd.

Stěrková omítka se provádí v minimálních tloušťkách na hladkých površích místo štukové omítky. Je bez viditelné zrnitosti. Slouží hlavně k vyhlazení nerovností a k uzavření drobných trhlinek. Používá se jako podkladová vrstva maleb a tapet, na opravy omítek atd.

Hrubá omítka – její povrch je urovnán pouze zednickou lžící. Používá se v podřadných místnostech a někdy v památkových objektech.

Šlechtěná omítka je upravovaná omítka s přísadami, které vylepšují vlastnosti omítky (odolnost proti povětrnostním vlivům, pružnost, vodoodpudivost, paropropustnost atd.). Po nanesení ji lze strukturovat (škrábat, kartáčovat).

Strukturální omítka je jakákoli vrchní omítka s estetickou funkcí (rýhovaná, zrnitá struktura). Obsahuje plnivo větší zrnitosti (1 – 3 mm), které po nanesení omítky vytvoří tzv. strukturu.

obrazek obrazek

Obr. 6: Zrnitá struktura omítky

Obr. 7: Rýhovaná struktura omítky

Mozaiková omítka je tvořena směsí barevných kamínků spojených akrylátovou pryskyřicí. Používá se jako dekorativní omítka pro místa s vyšším rizikem otěru (chodby, schodiště) nebo na úpravu soklů.

obrazek

Obr. 8: Mozaiková omítka

Pestrá paleta barev mozaikové omítky Multiputz MP

Obr. 9: Vzorník mozaikových omítek

Tepelně izolační omítka je omítka, která má dobré tepelně izolační vlastnosti. Její jádro obsahuje expandovaný perlit nebo granulovaný polystyrén.

Protipožární omítka – základem jsou sádrové nebo cementové omítky s přísadami z vermikulitu (expandovaná slída), skleněných vláken, šamotu atd. Používá se pro zvýšení požární odolnosti konstrukcí.

Barytová omítka – plnivem je kamenivo z barytu pohlcující rentgenové záření. Provádí se v provozech s nebezpečím rentgenového záření.

Sanační omítka je vhodná pro odstraňování vlhkosti ze zdiva. Je to omítka upravená speciálními přísadami, které ji činí porézní. Tím je zaručeno rychlé a stálé odpařování vlhkosti ze zdiva.

Minerální omítky

Vápenná omítka se používá do míst s menšími nároky na povrchy, lze ji použít v exteriéru i interiéru. Je odolná proti plísním, proto je vhodná i do vlhkého prostředí.

Vápenocementová omítka se běžně používá na vnitřní i venkovní omítky. V interiéru se používá v místnostech se zvýšenou vlhkostí a tam, kde je větší možnost mechanického opotřebení.

Cementová omítka je pevná. V interiéru je vhodná do míst se zvýšenou vlhkostí nebo do namáhaných provozů. V exteriéru se používá např. na soklové zdivo a na příliš namáhané části fasády. Použití na celou fasádu není vhodné.

Sádrová omítka je rovná, hladká, neulpívá na ní prach. Používá se zejména k omítání společenských a reprezentativních prostor. Není vhodná pro venkovní omítky.

Vápenosádrová omítka se používá pouze do interiéru, nejčastěji jako stěrková omítka. Často se volí pro úpravy vnitřního ostění oken při jejich výměně. Lze ji aplikovat ve větších tloušťkách, až do 40 mm.

Hliněná omítka je použitelná pro jakýkoli podklad, nijak ho neovlivňuje. Uplatnění je v historických objektech a u ekologických staveb. Povrch lze upravovat hlinkovými nátěry, většinou se však ponechává v přírodní barevnosti. Hodí se pro vnitřní použití. Pro venkovní použití se vyrábí se stabilizací s polymerním přípravkem.

Obr. 10: Aplikace hliněné omítky

 

Organické omítky

Všechny organické omítky se na stavbu dodávají jako Pastovitá malta pro omítky. Jedná se o omítky vyrobené na chemické bázi. Lze je použít v exteriéru i interiéru.

Akrylátová omítka je použitelná na různé druhy očištěných podkladů (sádrokarton, jádrovou omítku, beton). Vyrábí se v široké škále struktur a barev jako probarvená omítka (již se neopatřuje vrchním nátěrem) nebo i neprobarvená omítka (opatřuje se vrchním nátěrem). Výborně chrání zdivo před vlhkostí, překryje vlasové trhliny. Není vhodná pro zateplovací systémy s minerální vlnou jako izolantem. Mezi organickými omítkami je nejlevnější.

Silikátová omítka je vhodná především pro sanace omítek fasád, má vysokou paropropustnost. Chemicky reaguje s podkladem tak, že se stává jeho součástí, má tedy výbornou přídržnost a dlouhou životnost. Lze ji užít pro všechny běžné podklady, ne však pro podklady na bázi sádry. Vyrábí se jako probarvená i neprobarvená.

Silikonová omítka dobře proniká do podkladu, má dobrou paropropustnost, malou nasákavost, vysokou odolnost proti povětrnostním vlivům a schopnost překrýt vlasové trhlinky v podkladu. Po zaschnutí je omyvatelná, neulpívá na ní prach (má samočistící efekt). Vyrábí se jako omítka probarvená.

Silikonsilikátová omítka spojuje výhody silikonových i silikátových omítek. Mezi organickými omítkami je cenově nejnáročnější, ale vyniká nejlepšími vlastnostmi.

Zdroje
  • DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročníky SOU. Praha: Sobotáles,1998, 116 s. ISBN 80-85920-51-4.

Obrázky:

  • Obr. 1: Autor neznámý. Jednovrstvá omítka  [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.weber-terranova.cz.
  • Obr. 2: Autor neznámý. Vícevrstvá omítka  [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.weber-terranova.cz.
  • Obr. 3: Autor neznámý. Správně provedený postřik  [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.asb.sk/fotogalerie/stavebnictvo/uprava-vlhkych-povrchov-stien-sanacnymi-omietkami-fotoalbum/uprava-vlhkych-povrchov-stien-sanacnymi-omietkami-6.
  • Obr. 4: Autor neznámý. Ruční nanášení jádrové omítky  [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.bydleni.cz/clanek/Nove-sanacni-omitky-KM-BETA?fc=135.
  • Obr. 5: Autor neznámý. Strojní nanášení jádrové omítky  [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://stavba.tzb-info.cz/akustika-staveb/8554-akusticky-system-pro-mezibytove-pricky-se-sadrovou-omitkou-knauf-mp-75.
  • Obr. 6: Autor neznámý. Zrnitá struktura omítky [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.baumit.cz/front_content.php?idart=13393.
  • Obr. 7: Autor neznámý. Rýhovaná struktura omítky [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.baumit.cz/front_content.php?idart=13394.
  • Obr. 8: Autor neznámý. Mozaiková omítka  [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.brana-bydleni.cz/zpestrete-dum-mozaikovou-omitkou/.
  • Obr. 9: Autor neznámý. Vzorník mozaikových omítek  [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.brana-bydleni.cz/zpestrete-dum-mozaikovou-omitkou/.
  • Obr. 10: Autor neznámý. Aplikace hliněné omítky  [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.bio.cz/social/photo?album_id=554&photo_id=28358.
  • Obr. 11: Autor neznámý. Stavební míchačka   [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.michacky-belle.cz/eshop/katalog/stavebni-michacky/stavebni-michacky-belle/stavebni-michacka-belle-bwe-250-230V/.
  • Obr. 12: Autor neznámý. Příprava omítky  [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.ceretherm.cz/postup-montaze/aplikace-tenkovrstve-omitky/.
  • Obr. 13: Autor neznámý. Pastovitá omítka v kbelíku  [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.stavimeprosebe.cz/cz-detail-837826-weber.pas-silikon-pastovita-omitka-zrnita-1-5mm-30kg.html.
  • Obr. 14: Autor neznámý. Pastovitá omítka  [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.stavimeprosebe.cz/cz-detail-837826-weber.pas-silikon-pastovita-omitka-zrnita-1-5mm-30kg.html.
Kontrolní otázka
  1. Jaké jsou důvody omítání stěn a stropů?
  2. Vyjmenuj složky malt pro omítky.
  3. Jaké znáš druhy minerálních omítek podle jejich pojiva?
  4. Jaké znáš druhy organických omítek podle jejich pojiva?
  5. K čemu slouží přísady a příměsi do omítek?
  6. Jaké znáš způsoby přípravy malty pro omítky?
  7. Jak se dělí omítky podle počtu vrstev?
  8. Vysvětli pojem postřik (špric).
  9. Vysvětli pojem jádrová omítka.
  10. Kde nachází své uplatnění cementová omítka?
  11. Kde nachází své uplatnění sádrová omítka?
  12. Uveď vlastnosti silikonové omítky.

Vhodné pro žáky ZŠ

Zkuste popřemýšlet nad tím, z jakého důvodu se omítají stěny.