Struktura

Historická geologie

Historická geologie

Historická geologie zkoumá dějiny a zákonitosti vývoje Země od doby vzniku pevné kůry zemské až do dnešní doby. Dělí historii Země na geologická období a do nich časově zařazuje jednotlivé geologické události. Hlavní úkoly historické geologie jsou:
1. určení stáří hornin
2. studium evoluce na základě paleontologických nálezů
3. rekonstrukce fyzicky - geografických poměrů
4. zkoumání historie tektonických pohybů

Historická geologie používá výsledků a metod jiných geologických věd, zejm. paleontologie, stratigrafie, petrologie, tektoniky atd.

Paleontologie

Paleontologie je přírodní věda, která se zabývá studiem zkamenělin. Pomocí zkamenělin se studuje vývoj života i životních podmínek na Zemi.

  • ZKAMENĚLINY nebo fosílie jsou zbytky, otisky nebo stopy organizmů, které obývaly Zemi v dávné minulosti a které se v jemnozrnných usazených horninách, hlavně vápencích a jílovitých břidlicích, dochovaly dodnes. Nejčastejší jsou fosílie rostlin a mořských čí jezerních živočichů.
  • pravé zkameněliny - jsou takové, které se dodnes zachovaly nepřeměněné (nebo jen málo přeměněné) například žraločí zuby, schránky měkkýšů,

  • nepravé zkameněliny - jsou takové, kdy se nedochová původní hmota organizmu (například schránka měkkýše) a dojde k její přeměně, schránka organismu se například může rozpustit a volný prostor, který zaujímala, může být novými minerály.

Zkameněliny vznikají na různých místech, kde jsou vhodné podmínky pro jejich zachování. Samotný způsob vzniku zkameněliny může mít také různé podoby, ale podstatou je že, zbytek či pozůstatek po organismu je uchráněn před rozložením či zničením. Pozůstatek organismu by měl obsahovat pokud možno nějaké pevné části, které mají šanci zkamenět. Měkké části se velmi rychle rozkládají - jsou sice známy případy zachování měkkých částí těl, ale ty jsou zcela výjimečné. Hlavním faktorem je prostředí, ve kterém se rostlina nebo živočich v okamžiku smrti nachází. Na mořském dně, kde dochází k rychlému hromadění sedimentárních nánosů, je šance, že dojde k fosilizaci, poměrně vysoká. Voda se hromadí v jezerech, mořích a oceánech, do kterých je snášen vodními toky materiál erodovaný z pevniny (ve formě štěrku, písku či jílu). Tento materiál se pak ukládá na dně a v něm se mohou zachovat i zkameněliny. Zkameněliny se mohou zachovat i v některých říčních usazeninách. Kromě překrytí usazeninami mohou zkameněliny vznikat i v prostředí, kde se z vody uvolňují minerální látky, které organické zbytky zakonzervují. Jenže i když taková zkamenělina někde na dně moře už vznikne, tak se nachází pod vodou a těžko se k ní dostaneme. V tomto nám pomáhají zejména vnitřní geologické děje Země, které například pohybují kontinenty a občas, když se nějaké pevninské bloky srazí, dojde při srážce k vyzdvižení mořských usazenin spolu se zkamenělinami.

Obr. 1: Proces fosilizace

Dílčí lekce

Zdroje

  • BÁBEK, Ondřej (2005): Historická geologie. vyd. Univerzita Palackého v Olomouci, 80s.
  • DVOŘÁK, Josef. Historická geologie II. díl Paleontologie. 1. vyd. Praha: SNTL, 1961, 351 s.
  • KACHLÍK, Václav. Základy geologie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 342 s. ISBN 80-246-0212-1.

Obrázky

  • Obr. 1: Proces fosilizace [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://www.gweb.cz/clanky/clanek-23/.
  • Obr. 2: Anders L. Damgaard. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Obr%C3%A1zek_t%C3%BDdne/2013#mediaviewer/File:Amber2.jpg.
  • Obr. 3: Jon Sullivan. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/PetrifiedWood.jpg.
  • Obr. 4: Kevmin. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/PetrifiedWood.jpg.
  • Obr. 5: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosilie#mediaviewer/File:Asaphiscuswheelerii.jpg.
  • Obr. 6: Dlloyd. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www:http://cs.wikipedia.org/wiki/Amoniti#mediaviewer/File:Ammonite_Asteroceras.jpg.
  • Obr. 7: Anders L. Damgaard. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Obr%C3%A1zek_t%C3%BDdne/2013#mediaviewer/File:Amber2.jpg.
  • Obr. 8: J. Erxleben. wikipedia [online]. [cit. 9.9.2014]. Dostupný pod Licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Suchosaurus#mediaviewer/File:Suchosaurus.jpg.

Video

This div will be replaced by the JW Player.

PALEONTOLOGICKÉ UNIKÁTY

Doplňující učivo

Za vhodných podmínek mohou být organismy fosilizovány v nezměněném stavu. Jedná se o organismy převážně malé, např, prvoci, rozsivky, korály, měkkýši, mechovky, ramenonožci.

Obr. 2: Fosílie mravence

Jantar hmyz dokonale uchová a zabrání rozkladu i měkkých tkání.

Většina organismů se během fosilizace mění. V procesu zvaném permineralizace se uhličitan vápenatý nebo jiné minerální soli, vysrážené z vody cirkulující horninou, ukládají v pórech lastury nebo kosti, čímž se ostatky fosilizují. Někdy minerály s postupem rozkladu organickou hmotu zcela nahradí. Tomuto procesu říkáme mineralizace (nahrazení) a pozorujeme jej například u zkamenělého dřeva.

Obr. 3: Fosilní dřevo

Mnohé fosílie jsou pouhým otiskem, rostliny nebo živočicha v hornině. Také k jejich vzniku bylo potřeba, aby byl předmět, například list překryt vrstvou sedimentů. Buď  v průběhu, nebo po zpevnění sedimentů se list rozpadl a zbyl po něm jen otisk. Vzácně nacházíme i otisky měkkých tkání, např. dinosauří kůže.

Obr. 4: Fosilní otisk listu

Úkol

Aktivity vhodné i pro ZŠ

1) Určete názvy známých zkamenělin na obrázcích.

2) Zjistěte lokality výskytu těchto zkamenělin v ČR.

Obr. 5

Obr. 6

Komentář

POZOR!!!

Než se pustíte do hledání, měli byste si připomenout pár pravidel, které odlišují slušné badatele od "divokých loupežníků". Zkameněliny můžete snadno vybírat z nezpevněných písků nebo vytloukat kladívkem - záleží samozřejmě na lokalitě a na okolních podmínkách. Chce to hodně trpělivosti a ještě více štěstí. Určitě nepodceňujte rady od zkušených sběratelů. Na samotné výzkumy vám postačí kvalitní kladívko (můžete investovat i do geologické výbavy), tužka a papír (na poznámky) a noviny na balení nalezených vzorků. U každého nálezu byste si správně měli poznamenat místo a okolnosti nálezu, případně pořídit fotografii. Není totiž vyloučené, že se vám povede skutečný vědecký objev!

Zapamatuj si

Fosilie (zkamenělina): jakákoli dochovaná známka minulého života starší než 10 000 let.
Pravé fosilie: pozůstatky těl rostlin a živočichů.
Ichnofosilie/fosilní stopy: stopy po činnosti fosilního organismu svědčí o přítomnosti živočicha či rostliny; nezůstala tam jejich zkamenělina, ale stopy po lezení nebo vrtání do dna, otisky končetin či zubů, známky kořenů.

Praktické cvičení

Praktická aktivita se vzorky nebo obrázky:

(vhodné i pro žáky ZŠ)

Mohou být za pravé fosílie považovány následující předměty?

Obr. 7

Obr. 8

 

Logolink