Struktura

Deriváty uhlovodíků

Deriváty uhlovodíků

Jedná se o organické sloučeniny, u nichž je jeden nebo více atomů vodíku nahrazen charakteristickou funkční skupinou.

Přehled základních derivátů

  • Halogenderiváty – funkční skupiny jsou atomy halogenů (F, Cl, Br, I)

Dusíkaté deriváty – funkční skupiny obsahují atom dusíku:

  • Nitrosloučeniny – obsahují nitroskupinu - NO2
  • Aminy – obsahují aminoskupinu (prim, sek, terc) - NH2, - NH -, 
  • Diazoniové soli – obsahují diazoniovou skupinu - N+≡ N
  • Azosloučeniny – obsahují azoskupinu - N = N -

Sirné sloučeniny – funkční skupiny obsahují atom síry:

  • Thioly (thioalkoholy, thiofenoly) – obsahují skupinu - SH, jsou sirnou obdobou alkoholů a fenolů.

  • Sulfidy (thioethery) – obsahují skupinu - S -, jsou sirnou obdobou etherů.

  • Sulfonové kyseliny – obsahují skupinu - SO3H s kyselým vodíkem.

Hydroxyderiváty – obsahují hydroxylovou skupinu - OH:

  • Alkoholy – skupina OH je vázána na uhlíku, který není součástí aromatického jádra.

  • Fenoly – skupina OH je vázána na uhlíku, který je součástí aromatického jádra.

  • Ethery – na atomu kyslíku jsou navázány 2 uhlovodíkové zbytky - O -

Karbonylové sloučeniny – obsahují dvojnou vazbou vázaný kyslík (karbonyl) na uhlovodíkový řetězec:

  • Aldehydy – kyslík je vázán na konci řetězce, aldehydická skupina - CH = O

  • Ketony – kyslík je vázán mimo konec řetězce, ketoskupina - C(=O) -

  • Chinony – obsahují dvojici ketoskupin - C(=O) -

  • Karboxylové kyseliny – obsahují karboxylovou skupinu - COOH, která je složena z hydroxylové skupiny a karbonylové skupiny. Lze je také řadit mezi karbonylové sloučeniny.

Deriváty karboxylových kyselin – vznikají substitucí na uhlovodíkovém řetězci nebo na funkční skupině:

  • Funkční deriváty kyselin:

    • soli

    • acylhalogenidy

    • anhydridy

    • estery

    • amidy

    • imidy

    • nitrily

  • Substituční deriváty kyselin:

    • halogenkyseliny

    • hydroxykyseliny

    • oxokyseliny

    • aminokyseliny

Další skupiny organických sloučenin:

Heterocyklické sloučeniny – v cyklu se nachází kromě atomů uhlíku minimálně jeden další atom jiného prvku (dusík, kyslík, síra).

Organoprvkové sloučeniny – organické sloučeniny, které obsahují v molekule méně běžný prvek (křemík, fosfor, arsen), organokovové sloučeniny obsahují kov vázaný na uhlík:

  • organokřemičité (vazba uhlík-křemík),

  • organofosforečné (vazba uhlík-fosfor),

  • organoarseničné (vazba uhlík-arsen),

  • organokovové (vazba uhlík-kov).

Obr. 1: Emil Votoček v laboratoři

Dílčí lekce

Zdroje

Obrázky

Opakování

Deriváty uhlovodíků

Organické sloučeniny, ve kterých jsou atomy vodíku nahrazovány jinými prvky nebo jejich charakteristickými skupinami.

Osobnosti

Content emil voto ek

5. 10. 1872 Hostinné - 11. 10. 1950 Praha

Obr. 2: Emil Votoček

Byl jedním z nejvýznamnějších českých chemiků. Působil jako profesor organické i anorganické chemie na pražské technice. Svou vědeckou činností zasahoval do různých oborů chemie, především se věnoval soustavnému výzkumu cukrů. Jeho dílo v oblasti vědecké chemie mělo velký mezinárodní ohlas. Byl nositelem šesti čestných dokorátů na evropských univerzitách. Velké zásluhy získal jako autor řady učebnic anorganické a organické chemie a jeho mimořádné nadání na jazyky mu umožnilo vytvořit i cizojazyčné slovníky (Šestijazyčný chemický slovník).  Již méně je známo jeho působení v hudební oblasti, když byl autorem mnoha desítek písňových a komorních skladeb. Působil i jako hudební teoretik.  

Osobnosti

Content luk

13. 4. 1897 Kralupy nad Vltavou - 17. 10. 1960 Praha

Obr. 3: Rudolf Lukeš 

Rudolf Lukeš patří k zakladatelům československé organické syntézy a chemie heterocyklických sloučenin. Zaměřoval se na reakce Grignardových sloučenin, syntézu alkaloidů, chemii furanu, pyridinu a sacharidů, byl uznávaným experimentátorem.  Působil jako profesor na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze i jako  ředitel laboratoří heterocyklických sloučenin ČSAV. S profesorem Votočkem vydal učebnici organické chemie.

Osobnosti

Content heyrovsky200

20. 12. 1890 Praha – 27. 3. 1967 Praha

Obr. 4: Jaroslav Heyrovský

Významný český profesor fyzikální chemie na Karlově univerzitě v Praze, od roku 1950 ředitel Polarografického ústavu ČSAV, v roce 1952 byl jmenován akademikem.  V roce 1922 objevil elektroanalytickou metodu polarografii, v roce 1925 společně s japonským chemikem Shikatou sestrojil polarograf a v roce 1935 společně se slovenským fyzikem Ilkovičem rozpracoval teorii polarografické metody.  Za tento objev a rozpracování analytické polarografické metody mu byla v roce 1959 udělena Nobelova cena.

více na: http://chemgeneration.com/cz/chemists/jaroslav-heyrovský-(1890-1967).html

Osobnosti

Content prof. ing. rtdr. otto wichterle  2

27. 101913 Prostějov – 18. 8. 1998 Stražisko

Obr. 5: Otto Wichterle

Zakladatel makromolekulární chemie, díky svým objevům získal světovou proslulost. Nejznámnější je vynález syntetického polyamidového vlákna Silon a měkkých kontaktních čoček.

Více na:

Dokument (video)

a zajímavá animace o životě pana Wichterle od Fakulty multimediálních komunikací

http://www.cocky-kontaktni.cz/informace/otto-wichterle.html

 

Obrázek

Content  o kostroj

Obr. 6: Přístroj, na kterém O. Wichterle vyrobil první kontaktní čočky

Využití

Kontaktní čočka

Obr.7: Kontaktní čočka

Logolink