Sirné deriváty

Sirné sloučeniny

Patří mezi ně organické sloučeniny, které v molekule obsahují jeden nebo více atomů síry. Obsažená síra může být dvouvazná, čtyřvazná a šestivazná; může být i součástí cyklu.

Mezi významné sirné sloučeniny patří thioly (thioalkoholy a thiofenoly) a sulfidy (thioethery), které se odvozují od sulfanu náhradou jednoho, případně obou atomů vodíků.

Za nejvýznamnější deriváty je možné považovat sulfonové kyseliny, které se odvozují od kyseliny sulfonové, která je tautomerem kyseliny siřičité.

Řada sloučenin, obsahujících síru, patří mezi přírodní látky; často zodpovídají za charakteristickou chuť a zápach (látky obsažené v česneku, cibuli, sekretu skunka, fytoalexiny v rostlinách čeledi brukvovitých). Také dvě kódové aminokyseliny (cystein, methionin – esenciální AMK) obsahují v molekule síru.

Zdroje

Obrázky

Opakování

Síra a její vazebné možnosti

Síra přijetím 2 elektronů tvoří sulfidy S2- a hydrogensulfidy HS-.

Je zařazena do 3. periody, a proto může tvořit excitované stavy s využitím orbitalu d.  Atomy síry mohou být v 1. excitovaném stavu S* (čtyřvazná, oxidační číslo +IV) a 2. excitovaném stavu S** (šestivazná, oxidační číslo +VI). Typické pro síru jsou kovalentní vazby (jednoduché, dvojné).

V organických látkách je významná i vazba koordinačně-kovalentní, síra má roli donoru.

Zopakuj si z obecné chemie:

Znázorni 1. a 2. excitovaný stav síry!

 

Obrázek

Obr. 1: Koloběh síry v přírodě

Obrázek