Struktura

Obalové materiály

Obalové materiály

Obalové materiály jsou dnes běžnou součástí lidského života. Téměř vše je v obalu a lze tedy s nadsázkou říci, že jsme obklopeni obalovými materiály. Důležitost obalu je jistě nesporná, ale je nutné myslet na správnou a ekologickou likvidaci. Obal má nejen ochrannou, designovou, ale i významnou sdělovací funkci. Nejspolehlivější cestou, jak v dnešní době ochránit jakýkoliv výrobek, je vhodný způsob jeho balení. Nejčastěji se v běžném životě setkáváme s plastovými obaly. Z předchozích kapitol je jistě jasné, proč jsou právě plastové obaly produkovány v největším množství. Chemická a mechanická odolnost, nepropustnost nebo třeba i průhlednost patří mezi komerčně vhodné vlastnosti plastových obalů. Kromě plastových obalů najdeme na trhu také papírové obaly, kovové (hliníkové) obaly, skleněné obaly, ale také dřevěné či kombinované obaly. Obaly dnes najdeme v každém průmyslovém odvětví.

Obal a jeho funkce

Obal je prostředek nebo soubor prostředků chránících výrobky před poškozením, které by mohl výrobek utrpět během transportu. Obal umožňuje manipulaci se zbožím a usnadňuje jeho odbyt a spotřebu. Lze jej charakterizovat jako nevyhnutelnou a neodmyslitelnou součást jakostního výrobku. Obal plní tři základní funkce: ochrannou, manipulační a prodejní (komerční). Ochranná funkce spočívá ve schopnosti obalu chránit výrobek po dobu jeho oběhu před škodlivými vlivy prostředí, ale i naopak chránit prostředí před případnými škodlivými vlivy výrobku. Manipulační funkce obalu umožňuje snadnou ovladatelnost zabalených jednotek při přepravě, skladování, prodeji i spotřebě. Prodejní (komerční) funkce závisí na schopnosti obalu ovlivňovat odbyt výrobku, napomáhat racionální spotřebě, spoluvytvářet úroveň životního prostředí a ovlivňovat estetické cítění spotřebitelů.

Základní druhy obalů

Podle účelu a oblasti použití se rozlišují obaly:

  • přepravní

  • skupinové (obchodní)

  • spotřebitelské.

Přepravní obaly jsou vnější obaly pro přepravu zboží a kromě hlavní funkce ochranné musí plnit i funkci manipulační. Současně jsou také prostředkem vizuální komunikace mezi výrobcem, dopravcem a obchodem (jsou opatřeny adresou, manipulačními
a výstražnými údaji). Přepravními obaly jsou pytle (papírové a textilní), bedny (dřevěné, lepenkové, kovové, z kombinovaných obalových materiálů), sudy (dřevěné, plastové, plechové) a palety (dřevěné nebo kovové plošiny normalizovaných rozměrů).

Skupinové (obchodní) obaly tvoří přechod mezi obalem přepravním a spotřebitelským. Jsou přizpůsobeny potřebám manipulace, skladování a přepravy. Jsou to například obaly ze smrštitelné fólie nebo přepravní bedny (přepravky).

Spotřebitelské obaly jsou součástí zboží. Kromě ochrany užitné hodnoty mají i funkci komerční a zvyšují hygienu a kulturu prodeje
a spotřeby. Jde například o sáčky, skládačky, krabice, kelímky, misky, vaničky, vinutou kartonáž, tuby, lahve, zavařovací sklenice
a plechovky.

 

Podle četnosti oběhu se rozlišují obaly:

  • vratné (například skleněné lahve na pivo)

  • nevratné (například konzervové plechovky).

Podle druhu obalového materiálu se obaly člení na:

  • dřevěné

  • papírové a kartonové

  • textilní

  • kovové

  • skleněné

  • plastové.

Materiály pro výrobu obalových materiálů:

Výběr použitého obalového materiálu závisí nejen na funkci obalu a požadovaných bariérových (ochranných) vlastnostech, povaze
a hodnotě baleného zboží, ale také na technologii balení, druhu dopravy a vnějších vlivech působících na zboží. Mezi nejvýznamnější obalové materiály patří papír (papíry, kartony, lepenky), dřevo, sklo, kovy, plasty a jejich kombinace s klasickými materiály (například papírem nebo kovy).

Papír (po chemické stránce: Celulóza)

Papír je nejrozšířenější materiál sloužící k výrobě spotřebitelských a přepravních obalů. Je surovinově i cenově dostupný, hygienický
a prodyšný, recyklovatelný a v přírodě biologicky rozložitelný. Jeho ochranné vlastnosti se ještě zlepšují vrstvením s plasty a kovovou fólií (laminace) nebo napouštěním parafínem (impregnace).

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1: Papírová lepenková krabice

Dřevo (po chemické stránce: Celulóza, Hemicelulóza, Lignin)

Dřevo se používá především k výrobě přepravních obalů. Je snadno dostupné, má malou hmotnost a velmi dobré bariérové vlastnosti. Ve formě dřevité vlny se používá jako výplňkový (fixační) materiál při balení křehkého zboží (například skla nebo porcelánu).

 

 

 

 

 

 

Obr. 2: Dřevěné bedýnky

Sklo (po chemické stránce: oxid křemičitý)

Sklo je jedním z nejstarších obalových materiálů používaných na obalení tekutin (potraviny, chemikálie, léčiva). Mezi jeho výhody patří snadná dostupnost surovin, chemická netečnost, průhlednost, možnost omezení účinku světla zbarvením a recyklace. Nevýhodou je poměrně značná hmotnost, křehkost a velký podíl manipulace při oběhu a mytí (lahví).

 

 

 

 

 

Obr. 3: Lahev z barevného skla

Kovy

Kovy (ocel – Fe, hliník – Al, cín – Sn, zinek – Zn) se uplatňují v obalové technice nejen jako konstrukční materiály pro plechové obaly (ocelový nebo hliníkový plech) a fólie (hliníkové, případně cínové), ale i ve formě ochranných kovových povlaků na obaly z ocelového plechu (cín na obaly pro potravinářské zboží, zinek pro průmyslové zboží). Předností kovových obalů je především vysoká mechanická pevnost, tuhost konstrukce, neprodyšnost a dobrá tepelná vodivost. Nevýhodou je možnost jejich koroze vlivem náplně, okolí nebo jiných vlivů.

Plasty

Plasty jsou nejvýznamnější a nejprogresivnější obalové prostředky. Jejich využití je všestranné a uplatňují se při výrobě všech druhů obalů (fólie, lahve, sáčky, kelímky, přepravky, bedny, kontejnery, přepravní skříně, výplňové materiály). Plasty mají především výborné bariérové vlastnosti (zejména pevnost, pružnost, průsvitnost, nepropustnost pro plyny a páry, chemickou odolnost a odolnost vůči vlivům mikroorganismů). Nedostatkem je problém jejich likvidace. Řešením je správná recyklace.
Mezi nejpoužívanější druhy plastů patří PVC, PE, PP, PA, PS a PES. Více informací o těchto plastech lze nalézt v kapitole Syntetické polymery (plasty).

 

 

 

 

 

 

Obr. 4: Plastové krabičky a vaničky používané v potravinářství

Současným trendem mezi obalovými materiály jsou tzv. kombinované (vrstvené) obalové materiály, které vznikají spojením několika různých vrstev obalových materiálů. Například obaly Tetra Pak (kombinace hliníkové fólie s papírem). Tyto materiály mají lepší vlastnosti než složky samotné.

Zdroje

  • Černá, Ladislava a Zdeňka Šklubalová. Multimediální výukový materiál pro studenty oboru Diplomovaný farmaceutický asistent. [online]. [cit. 2014-07-01]. Dostupné z:  http://lat.zshk.cz/vyuka/materialy.aspx

Obrázky:

Obrázek

Content folie 2007

Obr. 5: Folie sloužící jako obal

Zajímavost

Content 800px puchipuchi

Obr. 6: Bublinková folie

Bublinková fólie je obalový materiál vyrobený
z LDPE (nízkohustotního polyetylenu). Díky pravidelnému rozmístění bublinek zabraňuje poškození výrobků během přepravy nebo skladování. Lze ji využít také jako tepelnou nebo zvukovou izolaci. Spolu s pěnovým polyetylenem (mirelon)
a polystyrenem je nejčastěji používaným obalovým materiálem při přepravě a skladování nejrůznějších předmětů. Bublinková fólie je flexibilní, ale zároveň pevný materiál, který se přizpůsobí prakticky každému tvaru.

Fólie je buď dvouvrstvá (bublinky uzavřené z jedné strany hladkou fólií) nebo třívrstvá (bublinky uzavřené ze dvou stran hladkou fólií). Výroba těchto fólií se neomezuje pouze na transparentní provedení fólie. Dalšími variantami jsou barevné bublinkové fólie nebo antistatická fólie. Nejpoužívanější je bublinková fólie s průměrem bublinky 10 mm a výškou 3 až 4 mm.

Zapamatuj si

Nezapomeňme, že nevratné obaly lze účinně recyklovat!

Opakování

Do jakých sběrných kontejnerů patří plasty, sklo, papír ...

Zopakujte si kapitolu: Polymery a ekologie.

Schéma

Content 500px tba slo en  obalu svg

Obr. 7: Příklad složení nápojového kartonu, konkrétně Tetra Brik Aseptic

Víte, že ...

... spalování odpadů obsahujících PVC představuje riziko pro zdraví i životní prostředí!!!

Dochází-li k likvidaci PVC spalováním, unikají ze spaloven nebezpečné látky jako chlorovodík, hexachlorbenzen, polychlorované bifenyly, furany
a dioxiny. Ty jsou nežádoucími vedlejšími produkty spalování materiálů obsahujících chlór, jsou toxické, většinou karcinogenní a narušují funkci endokrinního systému.

  

Obr. 8: Při spalování plastů se do ovzduší dostávají nebezpečné látky

Obrázek

Content foam peanuts

Obr. 9: Polystyrenové vločky - používají se jako obalový materiál (např. pro převoz křehkých výrobků)

Logolink